Rok od prvního pacienta. Jak Čína tajila koronavirus před světem

Svět si může odškrtnout první rok s novým koronavirem. Právě v listopadu minulého roku se měli podle uniklých informací objevit první infikovaní v Číně. V prosinci se pak někteří lékaři snažili varovat před tím, že se v populaci šíří neznámá nákaza, úřady je však umlčovaly. Světová zdravotnická organizace (WHO) se pak o „virovém zápalu plic“ dozvěděla z internetu, po opakovaných žádostech dostala od čínských úřadů další informace až 3. ledna, kdy už byly v zemi stovky nakažených.

Jak vyplývá z informací WHO, její sekce působící v Číně upozornila 31. prosince na případy „virového zápalu plic“, když o tom našli její pracovníci sdělení na webové stránce wuchanské zdravotní komise. Téhož dne se k informační službě WHO dostalo tiskové sdělení mezinárodní epidemiologické sítě ProMed, která má sídlo v USA. Také v něm se hovořilo o případech „zápalu plic neznámého původu“ ve Wu-chanu.

WHO pak dvakrát po sobě, 1. a 2. ledna, požádala o informace čínské úřady, které odpověděly 3. ledna. Výkonný ředitel WHO Michael Ryan dříve řekl, že země mají na ověření lokálních údajů 24 až 48 hodin. S příslušným pracovníkem WHO v Číně se podle něj státní čínské úřady spojily okamžitě. V té době už přitom čínské laboratoře pracovaly na dekódování genomu, jedna z nich úspěšně, úřady jim však nařídily vzorky zničit či je odeslat určeným institucím a zakázaly bez vládního svolení zveřejňovat informace, uvedla agentura AP.

Podle agentury však měla Čína pokračovat v pozdržování informací o novém koronaviru v první polovině ledna dál. Ačkoliv měla první vládní laboratoř rozklíčovat genom viru už 3. ledna a další dvě ho potvrdit během dalších tří dnů, čínská vláda se ho rozhodla publikovat až o týden později. Další dva týdny pak měla Čína pozdržovat informování WHO o nových případech nákazy a jejím šíření.

Čínské úřady opakovaně závažnost nákazy zlehčovaly a umlčovaly hlasy doktorů, kteří před virem varovali. Některé chybné kroky čínské vlády však mohou být také výsledkem byrokratických překážek, přísné kontroly informací a práce jednotlivých úředníků, kteří se zdráhají svým nadřízeným sdělovat špatné zprávy, psala agentura AP i jiná média.

O zatajování informací Čínou měla hovořit také analýza českého ministerstva zahraničí, kterou nechal vypracovat ministr Tomáš Petříček (ČSSD), upozornil na jaře server Aktuálně.cz. „Není důvod zapírat pozitivní aspekty, nicméně nesmí být potlačována fakta, tedy například že Čína na počátku zapírala existenci epidemie a perzekvovala whistleblowery,“ citoval server z analýzy ministerstva, která rozebírala změny ve světě kvůli probíhající pandemii.

Za vyvíjení malého tlaku na Čínu čelila kritice i sama WHO, státy EU se proto na konci října dohodly, že chtějí provést rychlou reformu na posílení jejích pravomocí. Pro situace podobné té současné má WHO získat i větší finanční zdroje. Evropský blok chce docílit mimo jiné toho, aby všechny státy včas poskytovaly WHO úplné informace o epidemickém vývoji. Zástupci organizace by mimo jiné mohli sami situaci kontrolovat přímo na místě.

Nejhlasitější kritika práce WHO zněla letos z úst amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle něhož byla organizace příliš vstřícná vůči Číně. Trump v létě oznámil, že USA z organizace odejdou v polovině příštího roku. Jeho rozhodnutí kritizovala řada zdravotnických expertů i někteří evropští politici, podle nichž jde o krátkozraký krok narušující chod hlavní světové zdravotnické koordinační agentury v horké fázi pandemie. Trump patřil také mezi nejhlasitější kritiky Číny, kterou označoval za odpovědnou za šíření nákazy.

První infikovaní pacienti se podle informací z jara objevili už v druhé polovině listopadu, ačkoliv lékařům zprvu nejspíše nedošlo, že se potýkají s neznámou nákazou. Hongkongský deník South China Morning Post s odkazem na nepublikované vládní informace napsal, že byla infekce poprvé zjištěna 17. listopadu u 55letého obyvatele provincie Chu-pej. Od tohoto data se denně objevovalo v ohnisku nákazy jeden až pět nových případů. Žádný z nich nebyl potvrzen jako „pacient nula“, uvedl deník. Do 15. prosince bylo v Číně registrováno 27 nakažených. První dvouciferný denní nárůst případů byl evidován 17. prosince.

O deset dní později lékařka Čang Ťi-sien z nemocnice v provincii Chu-pej sdělila čínským zdravotnickým úřadům, že záhadnou chorobu způsobuje nový typ koronaviru. Již předtím o dosud neznámé nákaze psala na sociálních sítích lékařka z Wu-chanu Aj Fen, ale úřady ji umlčely. V poslední den loňského roku již bylo infikovaných v Číně 266 a první den letošního roku 381. Některé z těchto případů byly patrně potvrzeny zpětně. V samotném závěru roku také informace začaly pronikat do světových sdělovacích prostředků.

Zatímco se řada zemí potýká s druhou vlnou a značným ekonomickým zásahem epidemie koronaviru, její původce Čína drží podle oficiálních čísel epidemii pod kontrolou. Hospodářský růst si drží v kladných číslech, jak ukázal ve svém výhledu na letošní rok Mezinárodní měnový fond. Daří se jí i zvládat nákazu, masově testuje a denně má jen desítky nově nakažených.

Například minulý víkend bylo v čínském velkoměstě Čching-tao zaznamenáno 12 případů koronaviru, které představovaly první lokální přenos nákazy v Číně po zhruba dvou měsících. Úřady v reakci nařídily otestovat všech devět milionů obyvatel města. „Tady je nutné říct, že celosvětový obraz Číny ve spojení s touto pandemií byl začátkem roku velmi poškozen. V prosinci roku 2019 už věděli, že se tam objevil nový koronavirus, a snažili se to ututlat. Proto Čína v současnosti dělá podobné megalomanské akce, aby ukázala, že už to na lehkou váhu nebere,“ řekl pro iRozhlas.cz virolog Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze Jiří Černý. V zemi s 1,4 miliardami lidí údajně zemřelo celkem 4739 nakažených, otázka však je, nakolik se lze na tato čísla spoléhat.