Začala „Nemocnice“. Pak už se Češi od obrazovek se seriály o lékařích neodlepili

Sázka na atraktivní lékařské prostředí a hlavně dramatické příběhy mezilidských vztahů se televizním producentům v Česku (dříve Československu) vyplácí už od 70. let. Jejich masovou oblibu 5. listopadu 1978 odstartovala Nemocnice na kraji města, kterou podle scénáře Jaroslava Dietla natočil režisér Jaroslav Dudek. V dnešní době se pak statisícové až milionové sledovanosti těší seriály Ordinace v růžové zahradě či Modrý kód.

Dietlovi, který už za sebou měl úspěšné seriály Eliška a její rod (1966) nebo Byli jednou dva písaři (1972), se podařilo přes dobová omezení vytvořit dílo, které publikum dodnes neomrzelo. Až na výjimky jako schůze svazu mládeže nebo zmínky o funkcionářích se vyhýbal ideologii, na rozdíl například od jeho Muže na radnici (1976) či Okresu na severu (1981). Do centra pozornosti se tak dostaly mezilidské vztahy, které na televizní diváky zabírají bez ohledu na panující poměry.

Seriál se začal rodit v květnu 1976, Dietl kvůli němu odjel na týden na zkušenou do mostecké nemocnice. Během psaní na radu manželky Magdaleny opustil hlavní námět – milostný příběh mezi lékařkou a hokejistou – a seriál zalidnil výraznými postavami. K těm patří prostořeký doktor Štrosmajer, kterého Dietl psal přímo na tělo Miloši Kopeckému. Některé doktorovy výroky, například věta „kdyby hloupost nadnášela, vy byste tu poletovala jako holubička“, vstoupily do běžné mluvy.

Štrosmajerův předobraz, výborného operatéra, který si ale nebral servítky, prý Jaroslav Dietl potkal osobně na chodbách nemocnice v Mostě. Roli primáře Sovy, kterého nakonec v seriálu ztvárnil Ladislav Chudík, zamýšlel Dietl původně pro někoho jiného. „Byl to můj dávný sen, napsat velkou roli pro Karla Högra a byl jsem opravdu šťastný, když úlohu přijal,“ řekl před premiérou seriálu ve Svobodném slovu. Höger dokonce začal natáčet, v květnu 1977 ale náhle zemřel.

Tvůrci museli řešit, co s Nemocnicí dál – a řešení se našlo právě v až aristokraticky působícím Chudíkovi. „Všichni tím byli tak zaskočeni, že měli pocit, že natáčení už pokračovat nebude. Režisér Dudek navíc Högera miloval stejně jako já Seiferta,“ popsal své obavy ze vstupu do seriálu Chudík, pro které se ale nakonec primář Sova stal, alespoň v očích českých diváků, životní rolí. Jeho výkon byl tak přesvědčivý, že lidé herce dokonce zastavovali na ulici a žádali lékařské rady.

Velkou popularitu seriál přinesl také dalším hercům, třeba Elišce Balzerové v roli mladé doktorky Čeňkové, Josefu Abrhámovi jako přelétavému doktoru Blažejovi nebo Ivě Janžurové, jež hrála pedantskou sestru Huňkovou, které patřil Kopeckého výrok o létání. Oblibu u diváků si Nemocnice získala i díky vykreslení mezilidských vztahů, a nechyběl ani častý motiv Dietlových seriálů – konflikt výjimečného a tvrdohlavého hrdiny, jemuž hází klacky pod nohy intrikán a patolízal.

Jaroslav Dietl nejprve napsal a režisér Jaroslav Dudek natočil 13 dílů Nemocnice na kraji města, již brzy ale bylo jasné, že diváci touží po nových osudech oblíbených hrdinů. Seriál uspěl také v zahraničí, zejména v západním Německu. Pro pokračování natáčení dokonce němečtí koproducenti vybavili televizní studio na Kavčích horách špičkovými kamerami. Tři roky po premiéře první řady nakonec přibylo dalších sedm dílů, které se na obrazovkách poprvé objevily na podzim 1981.

Po Dietlově smrti v roce 1985 to dlouho vypadalo, že žádné další pokračování Nemocnice na kraji města už nebude. Až koncem 90. let dala Magdalena Dietlová souhlas s přípravou nových dílů, které po mnoha peripetiích objevily v České televizi (jednu dobu natáčení připravovala i televize Nova). Nové řady – každá po 13 dílech- dostaly podtituly Po dvaceti letech (2003) a Nové osudy (2008). Podle kritiků však ani jedno z pokračování nedosáhlo kvalit původního Dietlova scénáře.

Záruka vysoké sledovanosti

České televizní seriály z lékařského prostředí patří vedle detektivních sérií k divácky nejúspěšnějším. V současnosti je nejsledovanějším seriálem v Česku Ordinace v růžové zahradě (od roku 2008 Ordinace v růžové zahradě 2) vysílaná od roku 2005 na TV Nova. Každý díl dříve sledovaly průměrně dva miliony diváků, letos se sledovanost pohybuje kolem milionu diváků. Vyplývá to z dat Asociace televizních organizací.

K divácky nejúspěšnějším seriálům televize Prima současnosti patří Modrý kód, který průměrně v jarní sezoně sledovalo 871 000 diváků starších 15 let. Děj se soustředí na oddělení urgentního příjmu, každá epizoda sleduje případy inspirované skutečnými osudy a případy pacientů a zdravotníků.

První série Nemocnice na kraji města s Ladislavem Chudíkem v hlavní roli čítala 13 dílů. Po velkém úspěchu v Československu i v Německu byla v roce 1981 na žádost německé televize dotočena navazující řada o sedmi dílech. Seriál ani po letech neztratil popularitu. Jeho znovuuvedení v České televizi v roce 2015 sledovalo v průměru 625 000 diváků nad 15 let. Byl to druhý nejlepší výsledek večera. Nemocnici porazil jen snímek Krokodýl Dundee na Nově.

Pokračování seriálu pod názvem Nemocnice na kraji města po dvaceti letech v letech 2003 a 2004 natočil režisér Hynek Bočan. Scénář napsal Petr Zikmund. První díl Nemocnice po 20 letech pokořil všechny soukromé stanice. Na České televizi (ČT) ho viděly na čtyři miliony lidí. Vyšší sledovanost měl v předchozích letech na ČT jen film Kolja odvysílaný v lednu 1998, poslední třetina finálového utkání v hokeji na olympiádě v Naganu a televizní přenos po návratu hokejistů z Japonska.

Pokračováním seriálu Nemocnice na kraji města a seriálu Nemocnice na kraji města po dvaceti letech se stala Nemocnice na kraji města – nové osudy. Scénář napsala Lucie Konášová a režie se ujal Viktor Polesný. Jako v předchozích sériích se děj odehrává v borské nemocnici. Úvodní díl nové řady vidělo 26. září 2008 na prvním programu ČT 1,5 milionu diváků.

Podobně jako nemocnice na kraji města byla v Československu oblíbeným seriálem Sanitka z roku 1984 režiséra Jiřího Adamce s Jaromírem Hanzlíkem v roli zdravotníka Vojtěcha Jandery. Děj je zasazen do prostředí zdravotnické záchranné služby. V letech 2011 až 2012 natočil další díly režisér Filip Renč. První odvysílaný díl Sanitky 2 zhlédlo 7. září 2013 více než 1,4 milionu diváků starších 15 let.

Čtěte dále: Festival 3Kino představuje přelomové filmy polské historie

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.