Senát žádá po EK studii. Přijetí Zelené dohody bez znalosti náhrady zdrojů je nezodpovědné

Přijetí tak ambiciózního plánu, jako je Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal), v situaci, kdy není známo, jak se nahradí dosavadní zdroje energie, je nezodpovědné. Shodl se na tom Senát v debatě o dvou unijních nařízeních o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a o zpřísnění norem pro emise oxidu uhličitého. Návrhy jsou součástí klimatického balíčku opatření ke snížení emisí skleníkových plynů a týkají se hlavně dopravy. Stejně se senátoři vyjádřili i k některým dalším návrhům z balíčku Fit For 55. Část usnesení, v níž se hovoří o nezodpovědném rozhodnutí, však prošla nejtěsnějším rozdílem hlasů. Hlasovalo pro ni 28 senátorů, což byl přesně potřebný počet hlasů. Hlasovali proti ní hlavně senátoři z klubu Starostů a nezávislých, KDU-ČSL a nezávislých a SEN 21 a Pirátů.

Podle názoru senátního výboru pro EU, se kterým se dnes ztotožnil i Senát, návrhy nezachovávají technologickou neutralitu, neboť preferují rozvoj elektromobilů. "Zpřísňování výkonnostních norem pro CO2 bude mít negativní dopad na méně rozvinuté regiony EU a členské státy s nižšími příjmy, na jejichž trhy budou směřovat starší vyřazená vozidla se spalovacími motory a jejichž vozový park bude bez adekvátních protiopatření zastarávat více než v rozvinutějších oblastech EU," konstatoval senátní evropský výbor.

Vicepremiér a ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) řekl, že jeho úřad podporuje usnesení výboru. Podle něj představuje racionální pohled.

Podle výboru i celého Senátu je také navrhované nařízení v rozporu s principem subsidiarity, tedy s pravidlem, že problémy se mají řešit na úrovni členských států. Evropská komise podle Senátu nedoložila, že navrhované závazné cíle týkající se infrastruktury pro těžká vozidla jsou reálně dosažitelné za přiměřených nákladů pro jednotlivé členské státy. Neprokázala tak skutečnou přidanou hodnotu zvoleného způsobu jednání na úrovni EU. Senát žádá po Evropské komise vypracování dopadové studie, kde bude popsána konkrétní realizovatelnost navrhovaných opatření a vyčísleny efekty plánovaných změn, především pak náklady a přínosy pro ČR.

Kriticky se senátoři stavěli také k navrhovanému zřízení sociálního fondu pro klimatická opatření. Fond má podle evropských plánů přispět ke zmírnění dopadů rozšíření systému obchodování s emisemi i na budovy a na silniční dopravu. Předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra uvedl, že nejprve se lidem vezmou peníze, potom k nim možná znovu doputují. Podle Zbyňka Linharta (STAN) je fond spíše alibi.

Senát chce po Evropské komisi, aby vypracovala dopadovou studii, kde popíše konkrétní realizovatelnost navrhovaných opatření a vyčíslí dopady plánovaných změn, především pak náklady a přínosy pro ČR. V přijatém usnesení Senát uznává, že Česko bude muset pro naplnění klimatických ambici postupně navyšovat podíl obnovitelných zdrojů energie v energetickém mixu. Zastává ale názor, že s ohledem na geografickou polohu ČR bude role OZE pouze omezená, a proto se ČR bude muset spoléhat především na jadernou energii. Proto Senát považuje za důležité, aby jaderná energie byla v rámci EU označena za udržitelný zdroj.

Senát se dnes rovněž postavil proti návrhu Evropské komise na změny v systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Navrhované rozšíření systému na silniční dopravu a budovy s ohledem na jejich vytápění je podle horní komory v rozporu se zásadou subsidiarity, podle níž se záležitosti mají řešit na úrovni členských států, pokud není výhodnější řešit je centrálně.

Klimatický balíček má unii pomoci splnit její cíl, kterým je snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent proti roku 1990 a do roku 2050 dosáhnout takzvané uhlíkové neutrality. Balíček obsahuje pět nových legislativních návrhů a osm návrhů změn už existujících předpisů. Komise je schválila v polovině července. Komise chce do roku 2030 zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů až na 40 procent, protože současný cíl 32 procent podle ní není dostačující.