Vědci vyluštili záhadu toho, proč je Slunce horké

ZÁHADA SLUNEČNÍ ATMOSFÉRY

Vědci vyluštili záhadu toho, proč je Slunce horké
Vědci zjistili, proč je vrchní vrstva sluneční atmosféry víc horká, než povrch samotné hvězdy Foto: Shutterstock
1
Svět

bar Echo24

Vědci už ví, proč je Slunce horké – přesněji proč mnohem víc žhne krajní vrstva jeho atmosféry, než samotný povrch hvězdy. Takový objev může pomoct k mnohem přesnějšímu porozumění počasí ve vesmíru, které má vliv i na planetu Zemi. Nová teorie nám také může pomoct předejít milionovým škodám na vesmírných lodích.

Novozélandští vědci vyvinuli novou teorii, proč je tzv. korona víc horká, než samotný povrch hvězdy. Jde totiž o nejvrchnější vrstvu sluneční atmosféry. Nový objev vědců z univerzity v Otagu přinesl akademický magazín Nature Astronomy. „Z našich měření a teorií víme, že náhlý teplotní skok souvisí s magnetickými poli, které skrz povrch Slunce unikají,“ napsal ve studii vedoucí týmu výzkumníků Jonathan Squire.

Teploty v koroně jsou vyšší než 1 milion stupňů Celsia. Vědci se domnívají, že porozumění procesu, kterým se generuje tak intenzivní teplo tak daleko od jádra Slunce, může vysvětlit proudění solárního větru z jádra Slunce. Astrofyzici mají několik různých teorií o tom, jak se energie magnetického pole přeměňuje na teplo, čímž by vysvětlili zahřívání. Výzkumníci mají ale stále problém s objasněním některých pozorovaných jevů.

Spoluautor studie Romain Meyrand uvedl, že porozumění této proměny tepla pomůže předvídat vesmírné počasí a může nám pomoci předejít škodám na vesmírné technice. „Dynamika korony může mít zásadní dopad na planetu Zemi,“ upřesňoval.

„Možná že s lepším porozuměním tohoto jevu budeme schopní postavit lepší modely strojů, které budou předvídat počasí ve vesmíru. To by nám dovolilo aplikovat obranné strategie, které mohou zabránit doslova miliardovým škodám,“ upřesnil Meyrand.

V předchozích výzkumech vědci věřili, že teplotní rozdíl způsobují nízkofrekvenční turbulentní jevy zvané Alfvénic, což jsou v podstatě elektromagnetické vlny. Ty měly vysvětlovat pohyb energie ze Slunce ven. V nové teorii vědci tvrdí, že je to způsobeno jak turbulencemi, tak působením magnetických polí: právě dohromady vytváří proces ohřívání vnější vrstvy sluneční atmosféry.

Výzkumníci hypotézu testovali na šesti rozměrných počítačových simulacích, našli díky tomu struktury magnetických polí a koronálních vírů, které byly reálně pozorovány blízko skutečného Slunce. A to solární sondou NASA, která sluneční koronou pronikla jako první v historii v prosinci minulého roku.