1 komentář

Kdo z nás udělá středoevropského tygra

komentář

Populární politickou disciplínou je v poslední době slibovat, že nějaká strana vytáhne Česko mezi nejúspěšnější země světa. Přestože se nám daří dobře a zrovna za sebou máme nejdelší éru prosperity, do první ligy těch nejcivilizovanějších a nejbohatších máme ještě hodně daleko. Na poměry Evropy i Západu jsme středně velkou, průměrně bohatou zemí, která se spíš živí tím, že vyrábí nápady jiných, než by prodávala své vlastní nápady a objevy. A tím pádem hodně dobře vydělávala.

Refrén o návratu mezi nejúspěšnější spustil nejdřív Andrej Babiš, který se v různých mediálních výstupech dojímá nad TGM a Tomášem Baťou. Žádný konkrétní recept na vyšvihnutí se do první ligy ale nepředstavil. Strategie na rozdíl od marketingu vůbec není jeho silnou stránkou. Ten slavný investiční plán, o kterém tolik řeční, je jako yetti. Nikdo ho zatím neviděl. Přestože se ho opoziční Piráti s urputností sobě vlastní už nějakou dobu dožadují.

I předseda ODS Petr Fiala mluví o tom, jak vytáhne Česko mezi nejúspěšnější země světa. Teď občanští demokraté představili pod titulem Země, která vítězí nový program, který by nás měl posunout k tomuto cíli.

Není to žádný přelomový recept, jak z Česka udělat slovanského tygra, který se vzedme k velkému výkonu a uvolní tvůrčí potenciál, jenž v zemi dřímá. Je to v heslech a dost tuhým a obecným jazykem sepsaná řada zajímavých nápadů. Není to ale jasná vítězná strategie.

Vítězná formule, která dělá některé země těmi nejbohatšími a nejcivilizovanějšími, má tři základní pilíře. Jsou to spolehlivé a důvěryhodné instituce, které lidem neotravují život, ale naopak jim dávají prostor k rozvoji tvořivosti. Dobré a náročné školy, z nichž vychází co nejvíc lidí schopných něco vymýšlet a prodávat. Pocit, že v té zemi vládne právo a člověk bude proti komukoliv a za každých okolností schopný svá práva obhájit. Proto se nebojí riskovat, zkoušet nové věci a má důvěru.

Když touto vítěznou formulí hodnotíme nový, „vítězný“ program ODS, průlom, který by nás posouval výrazně výš, to není. Jsou tam zajímavé jednotlivosti, jako je motivovat mladé lidi pracovat třeba i na studiích úplným zrušením daně z příjmu až do 26 let. Stejně jako daňové prázdniny pro pár, kde je po dobu jednoho roku jeden z nich s dětmi na rodičovské dovolené. U institucí tam jsou spíš obecné sliby o zjednodušení byrokracie. Samozřejmě že v časech eskalující krize bydlení nechybí obligátní připomínka zjednodušení stavebního řízení. O klíčové slabině země, kterou je jedna z nejvyšších daní z práce v celé Evropě vůbec (říká se jí eufemisticky sociální pojištění), se mluví jen obecně. Že ji ODS sníží. Ale už neříká, o kolik a jak by měla být vysoká. U mnohem méně podstatné daně z příjmů naopak zmiňuje úplně konkrétně, že ji nastaví na 15 procentech z hrubé mzdy. Jenže zatímco velmi vysoké sociální pojištění je brutální rovnou daní a platí ho úplně všichni, daň z příjmů zasahuje jen třetinu těch, kdo vydělávají nejvíc. Právě ta brutální rovná daň v podobě sociálního pojištění je vůbec největším zdrojem státního rozpočtu. Vynáší za rok 556 miliard korun. Daň z příjmů fyzických osob 248 miliard. Skutečné snížení daní vede jedině přes sociální pojištění.

ODS ale především nenabízí hlavní pilíř receptu na úspěch. Jak dosáhnout toho, aby se čeští studenti vyšvihli do první ligy ve znalostech a schopnostech. Ty ve všech základních kompetencích, od schopnosti porozumět textu přes počítání a logické myšlení až po všeobecný přehled a orientaci ve vědách (věda není genderismus, ale třeba fyzika, historie nebo geografie), podle mezinárodních srovnání Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj PISA už od roku 2001 stále plynule upadají.

Bohaté jsou přirozeně země, kde děti mají nejlepší znalosti, schopnosti a tvořivost. Na to je potřeba mít zajímavé a zároveň náročné školy, které mladé motivují k co nejvyšším znalostem. Nikdy tomu nepomůže snížení nároků. A s tím občanští demokraté zrovna ve školách bohužel koketují. Přinejmenším jejich školský expert Martin Baxa prosazuje snižování nároků odkladem povinné maturity z matematiky. V novém, „vítězném“ programu ODS pro školy žádný recept na zvýšení schopností není. Naopak tam stojí dost těžko srozumitelná věta. „Zastavíme rozšiřování a zpřísňování zkoušek v klíčových uzlech vzdělání.“ Už ten jazyk je nepřístupně technokratický. Ty klíčové uzly, to nemůže být z povahy věci nic jiného než přijímačky a maturity. A ODS říká, že nechce zvyšovat už tak slabé nároky na ně, i když nám dnes ve znalostech a schopnostech zaručují jen místo mezi průměrem.

Čím máme vítězit, když toho umíme a známe jen průměrně? Vítězí vždycky ti, kdo toho umí nejvíc.

Další články od Lenky Zlámalové ZDE

 

Echo Komplet

2 999 Kč

Získejte to nejlepší za méně jak 40% ceny! Díky tomuto balíčku si užijete unikátní web bez reklam EchoPrime, denní komentáře Echo24 a Týdeník Echo jak v digitální, tak v tištěné podobě

Více info

/
analytička

Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.