1 Bolševické pracovní tábory

VIDEO: Sto let od prvních gulagů. Rusko ukázalo dokumenty o historii pracovních táborů

, NOVÉ

Témata: , ,

Ruská státní agentura TASS zpřístupnila na internetu soubor informací a archivních dokumentů, které se vztahují k historii prvních bolševických koncentračních táborů, známých pod pozdějším názvem Gulag. Projekt byl vytvořen ke stému výročí dekretu „O táborech nucených prací“, který sovětský režim schválil v dubnu roku 1919. První tábory pro nepřátele revoluce se ale v Rusku z rozhodnutí bolševického vůdce Vladimira Uljanova-Lenina objevily už v březnu 1918, čtyři měsíce po převratu.

Projekt TASS ukazuje v šesti kapitolách vývoj komunistického trestního práva a postupný vznik systému Gulag, který byl podle doktríny sovětského vedení o masovém teroru jedinou možnou cestou k diktatuře proletariátu. Otištěny jsou teze tehdejších bolševických vůdců Lenina, Lva Trockého a Felixe Dzeržinského, které se staly teoretickou bází rozsáhlých stalinských represí.

„Dnes již málokdo ví, že první tábory nucených prací vznikaly přímo v Moskvě, ve slavných moskevských klášterech,“ uvádí se v informacích o vězeňském systému, kterým podle historiků prošlo po celé zemi 20 milionů lidí. Jen v Moskvě existovalo v letech 1919 až 1922 dvanáct táborů nucených prací.

Politické protivníky režimu, skutečné i domnělé, posílala v té době do koncentračních táborů takzvaná Všeruská mimořádná komise pro boj s kontrarevolucí a sabotáží (VČK), první bolševická tajná služba, která později několikrát změnila jméno. V sovětském Rusku vytvořila celkem 476 táborů nucených prací zařazených do systému Gulag.

Projekt TASS zahrnuje i obrazové dokumenty, které byly promítány ve filmových zpravodajských žurnálech, statistická data o vězněných a dobové rozkazy. V jednom z nich ze srpna 1918 bolševický ministr obrany Trockij píše o zřízení koncentračních táborů ve městech Murom, Arzamas a Svijažsk, „kde se budou zavírat temní agitátoři, kontrarevoluční důstojníci, sabotéři, paraziti a spekulanti, kromě těch, kteří budou zastřeleni na místě svého zločinu nebo které bude vojenský revoluční tribunál odsuzovat k jiným trestům“.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Filipínská radikální tradice. Nechat se na Velký pátek rituálně ukřižovat

Žluté vesty chtěly demonstrovat u Notre-Dame. Policie jim to zakázala

,