Po zrušení karenční doby je o téměř pětinu víc nemocných. Zaměstnavatele to stojí miliardy

Po loňském zrušení karenční doby vzrostl průměrný měsíční počet lidí na nemocenské o 17 procent. Zatímco rok před obnovením proplácení náhrad v prvních třech dnech nemoci evidovala sociální správa v průměru měsíčně 128 431 případů stonání, od loňska je jich měsíčně průměrně 150 650. Výsledky v týdnu představila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní situaci ovlivnila koronavirová nákaza. Krátkodobá nemocnost podle šéfky resortu rostla jen mírně. Podle Hospodářské komory vydali zaměstnavatelé na náhrady v prvních třech dnech nemoci 4,9 miliardy korun.

Obnovení proplácení náhrad výdělku v prvních třech dnech nemoci prosadila Babišova vláda loni od července. Po zrušení karence volaly odbory. Firmy byly proti. Obávaly se zvýšení nemocnosti a zneužívání. Požadovaly zavedení elektronických neschopenek pro lepší kontrolu. Dočkaly se jich o půl roku později letos od ledna. Třídenní karenční doba se zavedla v roce 2008. Ústavní soud ji po půl roce zrušil. Po úpravě, kdy zaměstnanci přestali hradit nemocenské odvody a zaměstnavatelům se snížily, platila od roku 2009.

Maláčová v úterý označila zrušení karenční doby za „odstranění jedné z posledních nespravedlností“. Uvedla, že pracovník na nemocenské s průměrným výdělkem dostává za první tři dny náhrady 2688 korun. „Proplácení prvních tří dnů nemoci pomohlo zvládnout koronakrizi,“ je přesvědčena šéfka resortu práce.

S tím souhlasí i předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle něj tak lidé včas zůstali s nákazou doma a dál ji nešířili. „Lidé mohou zůstat doma a léčit se. Nepřijdou o tolik peněz,“ uvedl odborář. Podotkl, že první měsíc se vyplácí 60 procent základu výdělku, takže se příjem lidí stejně propadne. Zvážit by se měla jiná výměra, dodal Středula. Zmínil 100 procent, tedy plnou náhradu mzdy.

Hospodářská komora odhadovala, že zaměstnavatelé budou muset po zrušení karence vydat na náhrady mezd nemocných pracovníků o pět miliard Kč víc. Výdaje nyní spočítala na 4,9 miliardy. „Naplnily se tak obavy,“ uvedla komora. Dodala, že částka mohla putovat do zvýšení výdělků. Podle komory se „opět vrací nápadně vysoká krátkodobá nemocnost“.

Krátkých nemocí podle Maláčové výrazně nepřibylo. Stonání od jednoho do tří dnů tvořilo před zrušením karenční doby 4,2 procenta případů, po zrušení 4,7 procenta, uvedla šéfka resortu. Od začátku března do konce června lékaři vystavili 681 449 e-neschopenek. Z nich 57 242 dostali lidi v karanténě.

Výdaje ze systému nemocenského pojištění v posledních letech rostou. Zvedaly se mzdy a s nimi i nemocenské dávky. Po zrušení karence se zaměstnavatelům snížily odvody. Zavedla se otcovská a dlouhodobé ošetřovné. I když se příjmy díky dobré kondici české ekonomiky, vysoké zaměstnanosti a přidávání na výdělcích v posledních letech zvyšovaly, na pokrytí výdajů přestávaly stačit.

Jen za první letošní čtvrtletí před koronavirovou epidemií byla podle statistik sociální správy vyplacená suma o 2,33 miliardy vyšší než vybrané pojistné. Vybralo se 8,54 miliardy, vyplatilo se 10,87 miliardy korun. Proti loňskému prvnímu kvartálu se jen na nemocenské vydalo o 780 milionů korun víc, tedy o 11 procent. Loni za první čtvrtletí byl systém v miliardovém minusu, předloni schodek činil 40 milionů. Naposledy v přebytku byla nemocenská soustava v prvním kvartále v roce 2017. Činil tehdy 490 milionů.