Temná stránka historie Roztok. Německé zajatce popravili bez soudu

Temná stránka historie Roztok. Německé zajatce popravili bez souduNOVÉ
Německý zajatec s hákovým křížem na hrudi vychází ze sklepa Foto:

FOTO: Fotoarchiv Středočeského muzea v Roztokách u Prahy

Domov

poprava kulkou 10. května

mh

O obyvatelích středočeských Roztok se většinou mluví jako o odvážných hrdinech, kteří během druhé světové války pomáhali tisícům vězňů. Přestože jim samotným kvůli tomu hrozilo nebezpečí, nosili zuboženým vězňům jídlo a pití. Po konci války se ale k zajatým Němcům zachovali naprosto odlišně. 29 mužů bez soudu 10. května 1945 popravili kulkou do hlavy. O událostech informovala Česká televize.

Městem v květnu prošla zhruba tisícovka německých zajatců, ze kterých bylo vybráno oněch 29 mužů. „Na základě „zpravodajského výběru“, jehož kritéria nejsou přesně známá. Zřejmě na ně padlo podezření ze členství v SS či jiných nacistických složkách,“ vysvětlil historik Jiří Plachý, který o událostech publikoval článek v historické revue Paměť a dějiny vydávané Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

Zajatá německá posádka jde roztockou Nádražní ulicí. Květen 1945
Zajatá německá posádka jde roztockou Nádražní ulicí. Květen 1945 Foto:

FOTO: Fotoarchiv Středočeského muzea v Roztokách u Prahy

Muži byli drženi ve sklepeních v oblečení s našitými hákovými kříži. Pamětník Miroslav Dudák vzpomíná, že muže poté poslali do lesa, kde si museli vykopat hrob. Následně byli popraveni.

Němečtí zajatci s hákovými kříži na hrudi vycházejí ze sklepa
Němečtí zajatci s hákovými kříži na hrudi vycházejí ze sklepa Foto:

FOTO: Fotoarchiv Středočeského muzea v Roztokách u Prahy

O jejich smrti rozhodl Revoluční národní výbor, který k tomu ale podle historika Plachého neměl pravomoc. Rozsudek podle něj ani neměl všechny právní znaky, chyběly například jména obviněných a místo konkrétních činů byli odsouzeni za „odporné činy“ a „mravní zhovadilost.“

„Jako vysoce pravděpodobné se zdá, že žádné soudní jednání neproběhlo a uvedený dokument byl vyroben pouze proto, aby kryl masakr,“ připouští historik.

Podle bývalého starosty Roztok Stanislava Boloňského jde o spornou událost. „Nelze pochybovat o tom, že mnozí z těchto lidí si smrt za své válečné zločiny zasloužili, faktem ale zůstává, že byli zastřeleni civilisty po skončení války, prakticky anonymně a bez soudu,“ uvedl.

Čtěte také: Válka, o které se nemluví. Padly v ní přitom stovky Čechů a Slováků

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.