Vykoupení svobody – pravý důvod vakcinace se už vláda ani nesnaží maskovat

ÚHEL POHLEDU

Vykoupení svobody – pravý důvod vakcinace se už vláda ani nesnaží maskovatÚHEL POHLEDU
Reklamní kampaň MZ ČR, která má přimět mladé k očkování. Foto: Ministerstvo zdravotnictví ČR
2
Úhel pohledu

Zuzana Krátká

ÚHEL POHLEDU: Očkovací kampaň jde do finále. Cílem ministerstva zdravotnictví je naočkovat pokud možno všechny. A teď se v jeho hledáčku ocitla i mladá generace. Hesla na billboardech propagujících očkování mi vyrazila dech: „Jdu s kámošema na pivo. Tečka.“ „Už žádnej opruz s testy. Tečka." Také rétorika spotů v televizi se změnila dost drsně. Nepřekvapí, že odborníci z MeSES už nejsou v této fázi dost cool a byla povolána studentka Monika.

Klíčový je obsah sdělení. To není reklama na očkování, které má ochránit jedince před nebezpečnou nemocí. Tato reklama cílí na jediné – naočkuj se a vrátíme ti normální život. Funguje to. Mladí už mají plné zuby zákazů a nařízení po roce a půl života doma bez kamarádů, v sociálně sterilním režimu on-line školní výuky. Jejich frustraci doplnila rezignace. Prostě když to jinak nejde, necháme se naočkovat…

Zásadní chybou je, že lidé nemají ponětí o tom, že očkování automaticky neznamená, že už nikdy nechytí koronavirus, a podceňují informace o tom, že významná část vakcinovaných lidí má po očkování vedlejší nežádoucí účinky, někteří mohou mít závažné zdravotní komplikace a jsou lidé, kteří po vakcinaci zemřou. O tom musí být lidé podstupující vakcinaci informováni, aby věděli, do čeho jdou. Větší riziko komplikací mají osoby, které už infekci prodělaly, protože imunitní systém už ví, s kým má tu čest. Nemáme možnost žít v paralelním vesmíru – zkusit jednu variantu (naočkovat se), a když to nedopadne dobře, vyzkoušet variantu druhou. Ani nejmodernější medicína dosud nevymyslela techniku „odočkování“. Co tedy máte udělat, než se rozhodnete pro jednu či druhou variantu?

Předně si (v rozporu s doporučením MZ ČR) nechte stanovit protilátky. Ty se tvoří při infekci (i asymptomatické), a pokud budou pozitivní, znamená to, že máte aktivovanou imunitu, což zvyšuje riziko, že po očkování budete mít výraznou vedlejší reakci. Provádí se ve většině imunologických nebo mikrobiologických laboratoří, stačí zapátrat na internetu nebo se zeptat praktického lékaře. Potřebujete vyšetření IgG protilátek proti SARS-CoV-2 nebo tzv. celkových protilátek.

Foto: Týdeník Echo

Výsledek budete mít k dispozici během pár dnů. Bude vás to stát kolem pětistovky. Proč test na stanovení protilátek neplatí pojišťovna? Protože ministerstvo zatím neschválilo návrhy odborných skupin. Proč se v Čechách vyšetření protilátek nedoporučuje, když v jiných zemích se protilátky běžně stanovují? Nevíme. Např. v USA člověk, který má pozitivní protilátky, nemusí do karantény, pokud se setká s infikovanou osobou (zde). Dokument WHO o přirozené imunitě uvádí, že ještě 6-8 měsíců po nemoci jsou protilátky detekovatelné a imunita člověka po infekci je srovnatelná s imunitou po očkování. Zatímco ve světě přirozená imunita funguje, v Čechách není politicky sexy…

Měli byste vědět, že je významný rozdíl v tom, jestli se očkujete jako imunní (už máte protilátky) nebo neimunní. Člověk, který neměl infekci, se po první dávce vakcíny učí vir rozpoznat a tuto schopnost ještě vylepší při druhé dávce. Dva tři týdny po první dávce už imunitní systém umí dost na to, aby onemocnění zvládnul s lehčím průběhem. Druhá dávka je posilující. Ta imunitní systém nakopne k ještě větší akci. Mezi dvěma dávkami očkování musí být aspoň 3 týdny. Delší odstup nevadí, ale systém ozkoušený výrobcem při klinických studiích je vhodné dodržet. Je možné jej změnit, např. prodloužení intervalu je vhodné u lidí, kteří měli významné nežádoucí účinky, nebo u lidí, kteří po první dávce onemocněli.

Úplně jinak reaguje na očkování člověk, který už covid měl. Ten už má „řidičák na zvládnutí koronavirové infekce“. Po aplikaci první dávky se probudí jeho spící paměťové buňky a rychle se začnou tvořit protilátky ve velkém množství. Kdo prodělal infekci jen se slabou imunitní reakcí, ten na očkování bude reagovat klidněji (a vakcína může mít smysl), ale kdo má kvalitně vybudovanou imunitu, toho může očkování hodně potrápit. Všeho moc škodí a naštvaný imunitní systém, který zmerčí spike protein, se může utrhnout ze řetězu.

V klinické studii bylo zjištěno, že nežádoucí účinky po očkování mělo 46 % lidí, kteří infekci neprodělali, ale 89 % lidí, kteří covid měli. Po druhé dávce ti první zvýšili produkci protilátek, ale bývalí marodi už jen znovu nastartovali vše, co měli k dispozici. Proto je logické, že druhá dávka očkování u nich měla výraznější negativní účinky než první. I naši odborníci na problém s očkováním lidí po covid upozorňovali. Naše ministerstvo obdrželo dopisy od prof. Bartůňkové, prof. Šedivé i prof. Berana, kteří žádali, aby lidé s protilátkami nebyli očkovaní nebo se použila jen jedna dávka. Jenže opět názor odborníků nebyl akceptován.

U každého očkování je třeba zvážit jeho přínos a rizika. Přínos z očkování mají jednoznačně lidé starší a lidé ohrožení nějakým onemocněním. Ti mají v případě infekce vyšší riziko hospitalizace nebo úmrtí. Tedy jejich rozhodnutí nechat se naočkovat může dávat smysl. Je to jejich odpovědnost. Stejně tak, pokud se rozhodnou neočkovat. Je to jejich volba a jejich riziko. Apelovat na kolektivní imunitu a přenášet odpovědnost na mladou generaci je nefér, pokud nemáme jistotu, že vakcíny jsou bezpečné i z dlouhodobého hlediska. Ještě několik let se budou sbírat data o nežádoucích účincích vakcín. Nejčastěji se hovoří o rizicích spojených s krevními sraženinami neboli trombózami, které mohou mít i fatální důsledky.

Alarmující je proto nedostatečný zdroj informací o vakcínách na stránkách MZ ČR a SÚKL a neakceptace názoru odborníků. V informacích na SÚKL o vakcíně Vaxzevria (AstraZeneca) zjistíte, že je doporučována všem osobám starším 18 let. Naproti tomu odborníci z České vakcinologické společnosti vakcínu Vaxzevria nedoporučují lidem mladším 60 let. Ve vyjádření britských odborníků, kteří mají největší zkušenosti s touto vakcínou, je uvedeno, že z důvodů rizika vzniku trombóz se tato vakcína nedoporučuje lidem mladším 30 let. Je nepochopitelné, že ani SÚKL ani MZ ČR na svých stránkách vůbec neinformují o riziku vzniku mikrosraženin u mladých žen. Britští odborníci otevřeně přiznávají, že po vakcinaci onemocnělo 242 žen a 49 z nich po vakcinaci zemřelo. Vakcínu Vaxzevrii nedoporučují ani těhotným ženám. To je další problém. Obecně se v rámci klinických studií nikdy nezkouší nové preparáty na gravidních ženách. Přesto se už nyní očkování umožňuje očkování od 12. týdne gravidity (dle doporučení vakcinologické společnosti).

Pro děti a mladé lidi není covid výrazně rizikovým onemocněním. Nemáme sice k dispozici průběžná data z ČR, ale můžeme použít třeba data z pravidelně aktualizované zprávy American Academy of Pediatrics and the Children’s Hospital Association. V USA měly k počátku května 2021 covid téměř 4 miliony dětí, což představuje 5 300 infekcí na 100 tisíc dětí. Hospitalizováno bylo 0,1 – 1,9 % dětí s covidem. Zemřelo 0 – 0,03 % dětí s covidem. Je pravdou, že u dětí se mohou podobně jako u dospělých objevit dlouhodobé zdravotní komplikace (tzv. long covid) a vzácně se vyskytuje syndrom PIMS (paediatric inflammatory multisystem syndrome) spojený s postižením srdce. Tedy očkováním lze předejít těmto komplikacím.

Foto: Týdeník Echo

Velkým prozřením pro nás rodiče je, že se MZ ČR rozhodlo, že mládež od 16 let může provést registraci a očkování bez souhlasu zákonného zástupce. Ano, s angínou puberťák jít k lékaři může. Ale vakcinace podmínečně schválenou vakcínou představuje zákrok, který může být spojen s trvalými nebo závažnými následky a z právního hlediska je nutné ponechat rodičům právo a povinnost o očkování nezletilých dětí rozhodnout. Tedy podle názoru např. JUDr. Vališové jde o hrubé protiprávní jednání MZČR. Pokud navíc lékař provede očkování osoby mladší 18 let bez souhlasu rodičů, přebírá na sebe veškerou odpovědnost za případné nežádoucí účinky takového očkování.

Hlavním cílem očkování je „dosažení kolektivní imunity“. Ten, kdo se nenaočkuje, je považován za hrozbu pro své okolí. Faktem je, že po očkování stejně jako po prodělané nemoci, se sníží riziko opakovaného onemocnění přibližně o 60-90 %. Covid můžeme opakovaně dostat, to je prostě realita. Uzdravení či očkovaní lidé budou mít viru méně. Většina opakovaně infikovaných osob bude buď bez příznaků nebo jen lehce nemocná. Vakcína měla zajistit imunitu lidem, kteří ještě onemocnění neprodělali. Místo toho vláda udělala z vakcinace kšeft se svobodou.

Řada lidí si zdůvodňuje své rozhodnutí očkovat se pocitem ohleduplnosti. Pak tedy vězte, že očkování Vaše okolí stoprocentně neochrání – i očkovaný může být přenašečem infekce. A zvažte třeba i výzvy WHO a ECDC, aby mladí a zdraví lidé přenechali vakcínu ohroženým skupinám v chudých zemích světa. Máte-li pocit, že Vám nebo vašim bližním očkování pomůže, očkujte se. Ale nedělejte to bez rozmyslu. Zvažte, zda akceptujete i možná rizika, zejména pokud to děláte jen pro nějaké „vyšší dobro“ nebo pokud si tím chcete koupit svobodu.

Autorka je imunoložka, zástupce vedoucí imunologické laboratoře Gennet.