Kdo je čínský Frankenstein? Vědec, který jako první geneticky upravil lidská embrya, záhadně zmizel
Nezvěstný čínský vědec
Vědec, kterému se podařilo geneticky upravit lidská embrya. Takhle svět mluví o čínském výzkumníkovi Che Ťien-kchuejovi, jehož experiment komentoval celý svět. A nepříliš pozitivně – přestože se podle 34letého vědce narodila z embryí první geneticky upravená dvojčata, dočkal se tak obrovské vlny kritiky, že čínská vláda nařídila dočasně zastavit práci jeho lékařského týmu. Nyní je podle některých médií navíc nezvěstný.
Che Ťien-kchuej se narodil roku 1984 v Lou-ti v čínské provincii Chu-nan. Po střední škole nastoupil na univerzitu v Che-fej, kde zůstal až do roku 2006, než odešel studovat biofyziku do texaského Houstonu. Tam získal doktorský titul. Následně se přesunul na kalifornskou Stanfordovu univerzitu, kde pracoval jako asistent a výzkumník.
V roce 2012 se vrátil zpět do Číny, otevřel si vědeckou laboratoř a díky štědrému grantu také rozjel několik startupů zabývajících se nemocemi a genetikou. Dále také působil na univerzitě ve městě Šen-čen, než si letos v únoru vzal neplacenou dovolenou, aby mohl věnovat svůj veškerý čas kontroverznímu genetickému experimentu.
Po několika měsících přišel Ťien-kchuej s překvapivým oznámením. Tvrdil, že geneticky upravil několik lidských embryí a že se z nich narodila dvojčata. Jeho tvrzení nelze nezávisle ověřit, pokud by se ale potvrdilo, šlo by o první geneticky upravené děti. Holčičky Lulu a Nana se podle něj narodily před měsícem.
Odvážný experiment
Výzkumník Che Ťien-kchuej využil takzvanou techniku CRISPR/Cas9, která dovoluje výměnu defektního genu. Zaměřil se přitom na receptor CCR5, který umožňuje vstup viru HIV do buňky. V posledních letech vědci totiž zjistili, že mutace CCR5 vede k rezistenci vůči viru HIV či k lepší prognóze po nákaze.
Čínský vědec, který na projektu spolupracoval s americkým vědcem Michaelem Deemem, uvedl, že v rámci léčby neplodnosti provedl umělé oplodnění sedmi párům a z jednoho vzniklo těhotenství. Cílem genetické editace embryí podle něj bylo umožnit HIV pozitivním otcům zplodit děti, u nichž by bylo nižší riziko nákazy tímto virem, který způsobuje nevyléčitelný syndrom získaného selhání imunity (AIDS).
Experiment čínského týmu výzkumníků se ovšem nesetkal s pozitivní odezvou. Řada jejich kolegů označily pokus jako neetický, nevyzpytatelný a velmi nebezpečný. Jiní už označili projekt vědce z Šen-čenu za „nezodpovědný“ a některá média Ťien-kchuejovi přiřkla přezdívku „čínský Frankenstein“. Kritici z vědecké sféry také argumentují tím, že i kdyby editace CCR5 fungovala perfektně, lidé s „nenormálním“ CCR5 mají zase větší riziko nákazou jinými viry, například virem západonilské horečky, která může být smrtelná.
Dosud chybí také nezávislé potvrzení toho, co Che tvrdí, že udělal. Několik předních vědců uvedlo, že případ ukázal, že tento vědecký obor přestal mít schopnost sám sebe kontrolovat a že je zapotřebí přijmout přísnější principy a pravidla. „Lze očekávat, že vědecká obec bude pravidla respektovat,“ uvedl David Baltimore, laureát Nobelovy ceny z kalifornského technologického institutu.
A pak zmizel
Čínská vláda ovšem na konci listopadu nařídila dočasně zastavit práci lékařského týmu, zároveň bylo zahájeno vyšetřování. Chvilku poté ovšem Che Ťien-kchuej zmizel. Některá média uvádějí, že je v domácím vězení v Šen-čenu, ovšem univerzita, na které působil, tyto informace popírá. Novináři se mu údajně nemohou dovolat, oznámila americká stanice ABC News.
Už v roce 2015 informoval vědecký časopis Nature o práci čínských vědců, kteří jako první na světě provedli úpravu genomu lidských embryí. Použili ale přitom „neživotaschopná“ embrya.
Genetické přepisování u lidských embryí je zakázáno v Británii, USA i řada dalších zemí světa a mnozí ho považují za neetické i nebezpečné. Panují totiž obavy z přenosu genetických mutací na další generace. V rámci výzkumu provedlo už více vědců genetickou editaci lidských embryí, ale upravená embrya nechali vyvíjet jen krátce v laboratorních podmínkách. S genetickým přepisem se provádí též výzkumy u buněk dospělých.