Kdo byl Ajmán Zavahrí: lékař a teoretik terorismu, k němuž vzhlížel bin Ládin

Ajmán Zavahrí z Egypta se stal vůdcem teroristické sítě Al-Káida v červnu 2011 poté, co americké síly v květnu stejného roku zabily dosavadního vůdce Al-Káidy Usámu bin Ládina. Po útocích z 11. září 2001, které Zavahrí pomáhal koordinovat, nabídlo ministerstvo zahraničí USA odměnu 25 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení tohoto hlavní ideologa Al-Káidy. Vystudovaný lékař Zavahrí, který v posledních letech často vyzýval muslimy k jednotě ve svaté válce, se od roku 2011 skrýval v Pákistánu a Afghánistánu. Zabit byl v neděli při americké operaci v Afghánistánu pomocí bezpilotního letounu.

V minulosti byl několikrát prohlášen za mrtvého. Podle červencové zprávy OSN se Zavahrího „zvýšený komfort a komunikační schopnosti shodovaly s loňským převzetím moci v Afghánistánu Tálibánem“.

Teoretik terorismu s hustým plnovousem a charakteristickými velkými brýlemi Zavahrí byl kromě útoku na USA 11. září 2011 strůjcem také dalších teroristických operací. Klíčový podíl měl zřejmě na atentátu na americký torpédoborec Cole v jemenském Adenu v říjnu 2000 a útocích na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii v srpnu 1998.

„Zavahrí byl vždy bin Ládinovým mentorem, bin Ládin k němu vzhlížel,“ řekl odborník na terorismus Bruce Hoffman z Georgetownské univerzity. Zavahrí byl podle něj džihádistou již od doby, kdy byl teenager.

V roce 2018 také vyzval ke svaté válce proti USA. Reagoval na tehdejší přesun amerického velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, o čemž rozhodl tehdejší prezident Donald Trump, když předtím uznal Jeruzalém jako hlavní město Izraele. Dříve třeba vyzval Egypťany, aby svrhli vládu prezidenta Abdal Fattáha Sísího, nebo odsoudil teroristický Islámský stát (IS) za brutální praktiky, včetně uřezávaní hlav, topení a upalování zaživa.

Po roce 2001 Zavahrí Al-Káidu přeměnil z centrálního plánovače teroristických útoků v jakési franšízové řetězce. Vedl sestavení sítě autonomních poboček Al-Káidy po celém blízkovýchodním regionu včetně Iráku či Saúdské Arábie, ale také severní Afriky, Somálska, Jemenu a Asie. V následujícím desetiletí Al-Káida inspirovala nebo se přímo podílela na útocích ve všech těchto oblastech a také v Evropě, Pákistánu a Turecku, a to včetně bombových útoků na vlaky v Madridu v roce 2004 a bombových útoků v Londýně v roce 2005.

S malým úspěchem se Zavahrí snažil využít vlnu povstání, která se od roku 2011 šířila arabským světem (tzv. arabské jaro). Islamisté se v některých zemích dostali do popředí, mezi nimi ale byly výrazné ideologické rozdíly a většinou byl program Al-Káidy odmítnut.

Zavahrí se narodil 19. června 1951 na bohatém předměstí Káhiry. Pocházel z rodiny lékařů a vzdělanců, jeho dědeček byl například velkým imámem univerzity při mešitě Al-Azhar, sám vystudoval medicínu a věnoval se lékařské praxi. Už od mládí se Zavahrí pohyboval mezi radikály a už jako patnáctiletý skončil ve vězení za členství v zakázaném Muslimském bratrstvu.

To ho ale neodradilo, podle egyptských úřadů měl podíl například na atentátu na bývalého egyptského prezidenta Anvara Sadata v roce 1981, za kterým stála Organizace islámské svaté války (Nový džihád). Zavahrí skončil před soudem a odseděl si tři roky za nelegální držení zbraně.

Dlouhou dobu (nejspíš již od roku 1973) stál v čele Nového džihádu, k Al-Káidě se přidal až na konci 90. let 20. století.

V roce 1999 byl ve své vlasti v nepřítomnosti souzen za aktivity spojené s Novým džihádem znovu, tentokrát nad ním vyřkli ortel smrti. V té době už ale Zavahrí pobýval dlouhá léta v zahraničí.

V emigraci žil Ajmán Zavahrí od roku 1985, kdy údajně odjel do Saúdské Arábie. V 80. letech se také setkal v Afghánistánu s Usámou bin Ládinem. Zavahrí měl poslední slovo v útocích na USA v září 2001, byl hledán i kvůli pumovým atentátům na americké ambasády v Africe v roce 1998, připisovalo se mu naplánování dalších mnoha teroristických útoků po celém světě v minulých letech.