Schillerová slibovala nižší daň na pivo i vodu. Oponenti jí vyčetli schodek v rozpočtu
Zásahy MF
NOVÉ
Reprofoto: Printscreen ČT24
Zrušení superhrubé mzdy se v letošním roce nestihne. V Otázkách Václava Moravce to prohlásila ministryně financí v demisi Alena Schillerová (ANO). Podle ní nemůže být tento krok chápán jako pouhé administrativní opatření, ale musí po něm následovat snížení daní. Zrušení se tak do daňového balíčku, který se brzy začne projednávat, nestihne zapracovat. Schillerová rovněž zopakovala záměr hnutí ANO snížit daň na čepované pivo nebo vodu. Ministryně v diskuzi také obhajovala schodkový státní rozpočet pro rok 2019, třebaže se tuzemské ekonomice daří a vznikající vláda se v prohlášení zavázala k rozpočtu vyrovnanému.
„Už minulá vláda ho chtěla zrušit, ale nechtěla ho zrušit jako pouhé administrativní opatření. Musí následovat razantnější snížení daní, jinak by to byl nesmysl,“ okomentovala Schillerová opatření superhrubé mzdy. Aktuální daňový balíček, o němž bude v následujících týdnech debatovat vláda a následně zamíří do Sněmovny, se soustředí především na novelu zákona o dani z přidané hodnoty nebo interpretaci evropské směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem.
Ministerstvo financí navrhuje srazit první sníženou sazbu DPH z 15 procent na 10. Snížení DPH by se mělo dotknout točeného piva, vodného a stočného. „Můžeme se bavit i o všech nealkoholických nápojích,“ řekla ministryně. Schillerová předpokládá, že okolo záměru hnutí ANO budou probíhat vášnivé diskuze, které prosazení zákona pozdrží. Změny navíc netvoří součást nynějšího balíčku, ale jsou svázané s chystanou novelou zákona o EET. „Tipuji podle svých zkušeností z legislativního procesu na polovinu dalšího roku, tedy rok 2020,“ odhadla Schillerová čas, kdy by mohl být zákon hotov.
ANO chce také v dlouhodobějším horizontu snížit sazbu daně z příjmu právnických osob. Zákon, který by ji upravoval, by mohl podle Schillerové začít platit od 1. ledna 2021 nebo 2022. Podle Schillerové je novela téměř napsaná, ale je třeba ji prosadit v Poslanecké sněmovně, k čemuž je třeba funkční vláda. „Je to obrovské politikum a vede se o to obrovský boj. Já jsem momentálně jako ministryně financí v situaci, kdy potřebuji politickou debatu, potřebuji stabilní vládu,“ prohlásila Schillerová.
„Stát si neudělal domácí úkol“
Debata se stočila i na státní rozpočet pro rok 2019, který vláda projednává s 50miliardovým schodkem, třebaže si české hospodářství prochází obdobím růstu. Nově vznikající kabinet se ale v prohlášení zavázal k rozpočtu vyrovnanému. Schillerová argumentovala tím, že dosáhnout vyrovnaného stavu není snadné. Prohlásila však, že do dalších let by se s tím něco snažila udělat. „Udělám vše pro to,“ slíbila. „Pokud bychom měli schodkový rozpočet, tak podložený kapitálovými tuzemskými výdaji.“ Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara ale stát s rozpočtem nakládá špatně. „My postavíme osm kilometrů dálnic ročně. My máme peněz, že nevíme, co s nimi, ale nejsme schopni stavět dálnice,“ řekl.
Ministryně také vyzdvihla současný stav tuzemského hospodářství, jako problém nicméně označila nízkou cenu práce, která českou ekonomiku brzdí. „Levná práce není příčinou,“ oponoval jí Špicar. „Levná práce je důsledkem něčeho, co se jmenuje levná ekonomika. My jsme zahraničním kapitálem jedna z nejvíce vlastněných ekonomik,“ prohlásil. Podle něj České republice škodí značné částky, které odchází do zahraničí v podobě dividend.
Špicar se společně s místopředsedou odborů Vítem Samkem shodl na tom, že tuzemské zaměstnavatele nepřiměřeně zatěžují vedlejší náklady práce a především značné odvody na zaměstnance. Zaměstnavatelé musí kromě mzdy za každého pracovníka státu odvádět další sumu na zdravotní a sociální pojištění. Výše odvodů je v Česku asi 34 procent ze mzdy, zatímco například v Rakousku jen 21 procent a Německu 19 procent. „České zaměstnavatele dusí ty takzvané vedlejší náklady práce. Podle mě si stát neudělal ty dva hlavní domácí úkoly od roku 89,“ prohlásil Špicar. Za ně označil změnu zdravotnického a penzijního systému.
