Otevírá se cesta k vyššímu zdanění příjmů. Vláda vnáší do ekonomiky další nejistotu

Bez vyšších příjmů rozpočtu se nebezpečně vysokého strukturálního schodku nikdy nezbavíme, doléhá na vládu ze všech stran. Znamená to pro ni zvýšit daně, ačkoli se to míjí s předvolebními sliby. Zatím došlo jen k uvalení vysokého mimořádného zdanění na několik odvětví. Premiér už ale potvrdil, že dojde ke změně programového prohlášení, čímž si kabinet rozváže ruce a bude moci vyslyšet některé návrhy Národní ekonomické rady vlády (NERV), mezi nimiž je i vyšší zdanění příjmů. To by tak znamenalo stále propírané zrušení superhrubé mzdy, která zatím ODS tvrdě brání.

NERV nedávno vládě předložil soubor 25 návrhů, které by mohly celkově snížit strukturální deficit až o 200 miliard. Strukturální schodek, tedy ten, který je trvalý, očištěný o přechodné vlivy hospodářského cyklu, má i v roce 2025 činit zhruba 230 miliard a být tedy o 20 miliard vyšší než letos. Mezi návrhy patří zvýšení věku pro odchod do důchodu, zvýšení spotřebních daní nebo právě citlivé téma návratu zdanění fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy v roce 2020.

„Já teď nechci vybírat z katalogu těch opatření, která NERV předložil a hlásit se k nim,“ reagoval premiér Petr Fiala (ODS). Ovšem s tím, že jeho vláda hodlá po skončení evropského předsednictví zrevidovat programové prohlášení a to bude příležitost k přijetí některých návrhů NERV. Změna programového prohlášení je přitom postup, který vnáší do ekonomiky nejistotu a voliči ho logicky mohou chápat jako podvod od stran, které kvůli programu volili.

Stejně jako jeho ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se i Fiala zaklíná tím, že na závazku vlády nezvyšovat daně, jak to stojí v programovém prohlášení, se prý nic nemění. Přísná daň z mimořádných zisků, která bude od příštího roku uvalena na energetiky, petrochemii a některé banky, je prý „speciální záležitost“.

„My reagujeme na tu situaci a jeden dočasný daňový nástroj už jsme schválili ve sněmovně, to je ta válečná daň. My nechceme zatěžovat celkové daňové zatížení, to nicméně neznamená, že nemůžeme hovořit o úpravě jednotlivých daní s tím, že když nějakou zvýšíme, tak jinou chceme snížit, na tom jsme se v programovém prohlášení domluvili a nehodláme na tom nic měnit,“ řekl Fiala s tím, že je přesvědčen, že stát má rezervy na výdajové straně rozpočtu.

Někteří členové Fialova kabinetu však už dříve vypouštěli balónky o tom, že by vláda mohla sáhnout i na příjmovou daň fyzických osob. Takovou změnu nevyloučil například lidovecký ministr práce a sociálních věcí Marin Jurečka. I přesto, že se to nyní jeví jako neprůchodné opatření, protože právě ODS byla jednou ze stran (spolu s ANO a SPD), které zrušení superhrubé mzdy, tedy snížení ze zhruba 20procentní sazby na 15 procent, koncem roku 2020 prosadily.

„Nutná decovidizace rozpočtu“

A výzvy k návratu k původnímu stavu přicházejí neustále, a to nejen od členů NERV. „Stačilo by nikoli zvýšit zdanění fyzických osob, ale navrátit zdanění fyzických osob na předcovidovou úroveň. Za současné deficity může zhruba ze dvou třetin zvýšení státních výdajů, z třetiny snížení státních příjmů, tak ve stejné míře by měl proběhnout i decovidizace rozpočtu,“ uvedl pro Echo24 například hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.

Věčným kritikem vlády kvůli její rozpočtové politice je již dlouhodobě někdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Ten už v létě tvrdil, že je nutné programové prohlášení změnit a přijmout balík opatření, který bude řešit jak výdaje, tak příjmy rozpočtu. „Jakýkoli návrh na zvýšení daňové zátěže je ospravedlněn pouze tehdy, je-li doprovázen návrhem na snížení výdajů ve stejném, ideálně dvojnásobném objemu. O té příjmové straně bych až tolik nemluvil, nebýt toho nešťastného daňového balíčku z podzimu 2020, který k zotavení ekonomiky opravdu nepomohl,“ uvedl Kalousek v salonu Echa.

„Superhrubá mzda jako konstrukce měla být zrušena už dávno, koneckonců zrušení se uzákonilo už v roce 2012. Neměla se však rušit tak, že přitom z rozpočtu vypadlo přes sto miliard ročně bez vazby na povinné pojistné. Pokládám to skutečně za dramatickou chybu, marně jsem tehdy kolegy zaklínal a přemlouval. Dnes už nelze pochybovat o tom, že to byl jednoznačně velký proinflační impulz. Inflaci máme zhruba o 2,5 procenta vyšší jen kvůli tomuto kroku. Nebýt tedy toho, přidávám se k názoru, že řešení lze hledat jen na výdajové straně,“ řekl Kalousek.

V diskuzi tehdy Kalouskovi oponoval ekonomický expert ODS Jan Skopeček. „Programové prohlášení vlády je materiál, který se může aktualizovat, není to dogma. Já jen nejsem schopen ve chvíli, kdy jsem ještě neviděl dostatečné úsilí konsolidovat ve výdajích, dávat do popředí diskusi o tom, jak zvýšíme daně,“ vyjádřil se Skopeček.

Co se týče základních ukazatelů rozpočtu na příští rok, tedy zejména výši příjmů, výdajů a schodku 295 miliard korun, ty už sněmovna schválila. Tyto parametry už není možné měnit. Příjmy rozpočtu mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun.