DOKUMENT: „Příměří hned!“ Druhá výzva části německých elit k ukončení války na Ukrajině

VÝZVA NĚMECKÝCH INTELEKTUÁLŮ

DOKUMENT: „Příměří hned!“ Druhá výzva části německých elit k ukončení války na Ukrajině
Prestižní magazín Die Zeit zveřejnil již druhou výzvu části německých elit. Foto: Die Zeit
1
Svět

Echo24

V prestižním levicově liberálním německém týdeníku Die Zeit vychází ve čtvrtek již druhá výzva části německých elit k ukončení války na Ukrajině. Už v první výzvě z druhé poloviny dubna její signatáři varovali před dodávkami zbraní Ukrajině, která podle nich nemá šanci zvítězit ve válce s Ruskem. Tématu se věnuje také týdeník Echo, v jeho čtvrtečním vydání čtenáři najdou rozhovor se sociálním psychologem Haraldem Welzerem, jedním ze signatářů výzvy. Podepsal se i pod současný apel, který upozorňuje na umírání lidí ve jménu nejasných válečných cílů. Echo24 přináší celý text výzvy:

Příměří hned!

Evropa stojí před úkolem obnovit mír na kontinentu a dlouhodobě jej zajistit. K tomu je třeba vypracovat strategii, jak válku co nejdříve ukončit.

Ukrajina se dosud dokázala ubránit brutální ruské agresi, mimo jiné díky masivním ekonomickým sankcím a vojenské podpoře ze strany Evropy a USA. Čím déle však opatření pokračují, tím méně je jasné, jaké jsou válečné cíle. Vítězství Ukrajiny a znovudobytí všech okupovaných území, včetně Doněcké a Luhanské oblasti a Krymu, považují vojenští experti za nereálné, protože Rusko má vojenskou převahu a je schopno další vojenské eskalace.

Západní země, které Ukrajinu vojensky podporují, si proto musí položit otázku, jaký cíl přesně sledují a zda (a jak dlouho) jsou dodávky zbraní i nadále správnou cestou. Pokračování války s cílem úplného vítězství Ukrajiny nad Ruskem znamená další tisíce obětí války, které umírají ve jménu cíle, který se nezdá být reálný.

Důsledky války se navíc již neomezují pouze na Ukrajinu. Její pokračování způsobuje rozsáhlé humanitární, hospodářské a ekologické problémy po celém světě. V Africe hrozí hladomor, který může stát miliony životů. Rychle rostoucí ceny, nedostatek energie a potravin již vedly k nepokojům v mnoha zemích. Pokud bude válka pokračovat i po podzimu, bude mít nedostatek hnojiv celosvětový dopad. Lze očekávat vysoký počet obětí a destabilizaci globální situace. Tyto hrozící dramatické důsledky se řeší i na mezinárodní politické úrovni (G7, OSN).

Západ se musí jednotně postavit ruské agresi na Ukrajině a dalším revanšistickým nárokům. Pokračování války na Ukrajině však není řešením problému. Současný vývoj kolem železničního tranzitu do ruské exklávy Kaliningrad a Putinovo oznámení o dodávce raketových systémů s jadernými hlavicemi do Běloruska ukazují, že nebezpečí eskalace se zvyšuje. Západ musí udělat vše, co je v jeho silách, aby zajistil, že strany dosáhnou včasného řešení. Pouze to může zabránit dlouholeté opotřebovací válce s fatálními místními i globálními důsledky a vojenské eskalaci, která by mohla vést až k použití jaderných zbraní.

Jednání neznamenají, jak se někdy předpokládá, diktovat Ukrajině kapitulaci. Putin nesmí nastolit diktátorský mír. Vyjednávání také neznamená ignorovat přání zúčastněných stran. Mezinárodní společenství musí spíše udělat vše pro to, aby vytvořilo podmínky, za nichž je jednání vůbec možné. To zahrnuje prohlášení, že západní aktéři nemají zájem na pokračování války a přizpůsobí tomu své strategie.

Na dosažení příměří se mají soustředit i sankce

Dále to zahrnuje ochotu zajistit podmínky příměří i výsledky mírových jednání na mezinárodní úrovni, což může vyžadovat vysokou míru odhodlání. Čím déle bude válka pokračovat, tím větší mezinárodní tlak bude zapotřebí, aby se obě strany vrátily k ochotě vyjednávat. Západ musí vynaložit veškeré úsilí, aby ovlivnil vlády Ruska a Ukrajiny a přerušil válečné akce. Hospodářské sankce a vojenská podpora musí být začleněny do politické strategie zaměřené na postupnou deeskalaci až do dosažení příměří.

Mezinárodní společenství, zejména hlavní západní aktéři, dosud nevyvíjeli žádný společný tlak na zahájení jednání. Dokud tomu tak není, nelze se domnívat, že porozumění není možné a že zejména Putin nechce jednat. To, že válčící strany vznášejí maximální požadavky nebo výslovně odmítají mírové rozhovory, není v patových konfliktech neobvyklým východiskem. Dosavadní průběh pokusů o vyjednávání ukazuje na počáteční ochotu obou stran dosáhnout dohody a sblížení cílů. Ze současné slepé uličky může vést pouze rozsáhlá diplomatická ofenziva.

Zahájení jednání není ospravedlněním válečných zločinů. Sdílíme touhu po spravedlnosti. Jednání jsou však nezbytným prostředkem, jak zabránit utrpení na místě a následkům války na celém světě. Vzhledem k hrozbě humanitárních katastrof a zjevnému riziku eskalace je třeba co nejrychleji najít východisko pro obnovení stability. Čas a příležitost k tomu poskytne pouze přerušení bojů. Důležitost tohoto cíle vyžaduje, abychom se k němu postavili čelem a udělali vše pro to, aby bylo možné brzké příměří a zahájení mírových jednání – a zdrželi se všeho, co by tomuto cíli stálo v cestě.

Signatáři výzvy: Jakob Augstein (publicista), Richard A. Falk (profesor pro mezinárodná právo), Svenja Flaßpöhler (filosofka), Thomas Glauben (profesor pro agrární ekonomiku), Josef Haslinger (spisovatel), Elisa Hoven (profesorka pro trestní právo), Alexander Kluge (filmař a autor), Christoph Menke (filosof), Wolfgang Merkel (politolog), Julian Nida-Rümelin (filosof), Robert Pfaller (filosof), Richard D. Precht (filosof), Jeffrey Sachs (ekonom), Michael von der Schulenburg (bývalý diplomat OSN), Edgar Selge (herec), Ilija Trojanow (spisovatel), Erich Vad (armádní generál, bývalý vojenský poradce Angely Merkelové), Johannes Varwick (profesor mezinárdní politiky), Harald Welzer (sociální psycholog), Ranga Yogeshwar (vědecký novinář), Juli Zeh (spisovatelka)