Bylo nepředstavitelné nechat Československo jít, vzpomíná bulharský velitel

Světová média dál průběžně vydávají materiály věnované nadcházejícímu 50. výročí událostí srpna 1968 v někdejším Československu. Německé, rakouské, britské i francouzské noviny přinášejí vzpomínky svědků i vojáků, kteří se zúčastnili tehdejší invaze vojsk některých zemí Varšavské smlouvy do ČSSR. Agentura AP otiskla rozhovor s fotoreportérem Josefem Koudelkou.

Britský deník The Guardian dnes představuje fotografie, příběh a postřehy fotoreportéra Milana Linharta, jehož snímky ležely 43 let v zapomnění. Cituje však také další osobnosti včetně například českého exministra zahraničí Jana Kavana.

„Jedním z problémů je, že události let 1938 a 1968 se udály během krátké doby a obě vyústily ve velkou demoralizaci národa,“ soudí někdejší diplomat, který byl během takzvaného pražského jara jedním ze studentských vůdců.

Britský list také zdůrazňuje, že v České republice se spekuluje o tom, jak si výročí připomenou dva nejmocnější politici v zemi, premiér Andrej Babiš a prezident Miloš Zeman.

Agentura AFP dnes vydala mimo jiné reportáž ze středočeské obce Davle, kde muselo být kvůli osudovým událostem srpna 1968 přerušeno natáčení amerického válečného filmu Most u Remagenu.

„Chlapci v (sovětských) tancích byli zmatení, když před sebou náhle spatřili ‚německou armádu‘. Bylo zahájeno vyjednávání, které trvalo několik hodin,“ řekla AFP Květoslava Dufková, která byla tehdy jako 14letá členkou komparzu.

Vzpomínky bulharského velitele

AFP přináší i svědectví pamětníků z Bulharska, které bylo jednou ze zemí Varšavského paktu, která do ČSSR vyslala své vojáky. „Bylo to politické rozhodnutí: bylo nepředstavitelné nechat Československo jít,“ tvrdí 80letý Lubčo Banov, který v srpnu 1968 velel rotě pověřené ostrahou letiště v pražské Ruzyni. „Jako vojáci jsme splnili svou povinnost, aniž bychom stříleli na civilisty,“ cituje AFP bývalého vojáka.

Se čtenáři rakouského deníku Kurier se o své zkušenosti podělila jeho spolupracovnice, československá emigrantka Jana Patschová. „Pražské jaro a jeho porážka jsou více než jen epizodou dějin. Následky trvají dodnes. Vynucené přizpůsobování v době ‚normalizace‘ poškodilo morální páteř společnosti,“ napsala Patschová.

O výpovědi svědků opírají své příspěvky také německá média. Regionální deník Märkische Allgemeine hovořil například s rockerem, tehdy 17letým Východoberlíňanem Tonim Krahlem, který se v roce 1968 účastnil demonstrací na Václavském náměstí.

Agentura AP dnes přinesla rozhovor se světoznámým českým fotoreportérem Josefem Koudelkou, který před 50 lety svým fotoaparátem pořídil slavnou sérii snímků z pražských ulic. „Příležitost pořídit tolik fotografií mi umožnila udělat něco, o čem jsem si nikdy nepomyslel, že bych dokázal,“ řekl 80letý fotograf. „A myslím, že většina lidí v Československu, kteří mě znali jako fotografa, ani nepomysleli, že bych dělal něco takového,“ dodal Koudelka.

Potlačení pražského jara označil za tragédii. „Ale děly se tehdy i zázraky,“ poznamenal Koudelka. „Pro mě byl jedním z největších zázraků, a to se dělo při významných událostech i jinde, že lidé jsou schopni se přes noc úplně změnit,“ poukázal na skutečnost, že v reakci na invazi se národ sjednotil.

Čtěte také: Mrtví a ranění na Vinohradech. Nikdy nepublikované snímky ze srpna 1968

Čtěte také: Zvedl jsem naši vlajku, sovětský voják mi prostřelil ruku, říká muž ze slavné fotografie

Čtěte také: „Rakousko zaspalo vpád armád do ČSSR.“ Rakouský tisk o roku 1968

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.