Čím delší inflace, tím hůř se bude svádět na Babiše

Vláda Petra Fialy se chytá do pasti svých vlastních proklamací. Volby vládním stranám pomohla zásadním způsobem vyhrát marketingově chytlavá teze o „Babišově drahotě“. Stavěla na přesvědčení, že inflaci v Česku způsobilo pandemické rozhazování právě Babišova kabinetu, vedoucí k historicky rekordním rozpočtovým schodkům.

Zvláště ODS ovšem s touto kritikou vždy tancovala na tenkém ledě. To proto, že klíčovou část Babišova „rozhazování“ – takzvané zrušení superhrubé mzdy – rozhodujícím způsobem spoluprosadila. Zásadně tedy přispěla k potenciálně inflačním rekordním rozpočtovým schodkům. Bez ODS by ke zrušení superhrubé mzdy nedošlo. Lidem by v kapse nezůstávaly ony peníze navíc, které nyní inflaci pomáhají roztáčet.

Po skoro osmi měsících vlády Fialova kabinetu však jeho ministři měli už dost času, aby přišli s plánem omezení předchozího rozhazování. Kde tento plán je? Vždyť pokud za inflaci může Babiš, je přece možné přijít s kroky, které omyly předchozí vlády napraví a postupně inflaci stlačí. Rozhazování předchozí vlády bude negováno rozpočtovou obezřetností vlády nynější. A inflační tlaky – pokud je opravdu vyrobil Babiš – tedy zmírní.

Nic takového se neděje. Inflace se roztočila natolik (na více než sedmnáct procent), že je více než trojnásobná oproti době, kdy předvolební heslo „Babišova drahota“ nejvíce rezonovalo. Vždyť třeba loni v září, těsně před volbami, činila inflace jen 4,9 procenta.

Čím déle nyní bude inflace setrvávat ve dvouciferném pásmu, tím zřejmější bude, že heslo „Babišova drahota“ bylo falešné. Anebo že Fialova vláda neumí nebo nechce potlačit opatření předchozí vlády, která „Babišovu drahotu“ způsobila. Žádná jiná možnost logicky nepřichází v úvahu.

Nejspíše se nakonec ukáže, že ono Babišovo rozhazování přispělo k inflaci mnohem méně, než se před volbami tradovalo. Pokud vysoká inflace přetrvá do příštího roku, což je takřka jisté, bude pro Fialův kabinet stále obtížnější ji svádět na Babiše.

Představme si, že ještě třeba v listopadu 2023 bude inflace stále kolem deseti procent. Bude se moci Fialův kabinet odvolávat na to, že „Babiš před více než dvěma lety roztočil inflaci, kterou nejde zastavit“? Fialův kabinet bude muset připustit buď, že jde o inflaci dováženou, nebo že nemá dostatečné kompetence, aby ji zastavil. Anebo že kompetence má, ale zcela záměrně pokračuje v Babišově politice.

Takže se nejpozději příští rok podle všeho dozvíme, že inflace je vlastně teď už dovážená. A že s ní Fialův kabinet proto moc nezmůže. A nejspíše také to, že za ni může Putin. Ostatně munici pro takovou argumentaci už si vláda připravuje nyní.

Samozřejmě, Putin za současnou inflaci bezesporu může. Jenže srovnatelně s tím, jak za inflaci uplynulých měsíců mohl ještě covid. Covidovou inflaci Fialova vláda svedla na Babiše, Putinovu inflaci se bude – už správně – snažit přiřknout Putinovi. Jenže proč by měla veřejnost jednou věřit tomu, že je inflace vyrobená doma, a podruhé tomu, že je dovezená? Nezapomeňme navíc, že covidová ekonomická krize byla z hlediska dopadu na ČR mnohem závažnější než krize, která podle stávajících prognóz čeká Česko v důsledku války na Ukrajině a sankcí. Neměla by tedy mít závažnější dovážený dopad právě covidová krize než ta současná?

Převážnou část inflace, která se zvedla loni, pokračuje letos a přetrvá do příštího roku, si prostě dovážíme. Nejprve byl stěžejním viníkem covid, nyní Putin a také reakce Západu na Putinovu invazi na Ukrajinu. A pokud už si nějakou inflaci vyrábíme doma, pak z vládních stran nejvíce ODS by měla na to konto raději pomlčet. Protože – jak už jsme řekli – zrušení superhrubé mzdy je tím největším přispěvatelem.

Zrušení superhrubé mzdy bylo správným krokem. Lidem nechalo v kapse více peněz. Motivuje k pracovitosti, snižuje přerozdělování. Jen si nelze nalhávat, že nemá potenciálně i citelný inflační účinek. Každopádně ten je stále znatelně slabší než inflační účinek covidu, Putina nebo sankcí.

Čím déle bude ODS v rámci politického boje argumentovat, že inflaci vyrobil Babiš, tím déle se vystavuje riziku, že někdo začne upozorňovat, že v jeho klíčovém inflačním tahu „v tom jela s ním“. A také na to, proč ji tedy není schopna po řadě měsíců s vlastním ministrem financí u kormidla alespoň náznakem zmírnit.