Ukrajinci nechtějí na Moravu. Praha, Plzeň a Karlovy Vary jsou přetíženy

Volné kapacity k přijetí uprchlíků s bydlením, prací a školami má osm krajských měst, a to hlavně na Moravě a na východě Čech. Nejvíc přetížené jsou naopak Plzeň a Karlovy Vary, ale také Praha. V Česku je 156 míst s více než 5000 obyvateli, dostupnými úřady a víc než stovkou volných pracovních míst a míst ve školách. Ukázala to analýza, kterou pro organizaci Člověk v tísni (ČvT) vypracovali sociální geografové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Experti doporučují přerozdělení uprchlíků po Česku.

Ministerstvo vnitra vydalo lidem z Ukrajiny od začátku války přes 304.000 víz k ochraně. Zhruba dvě pětiny z nich dostaly děti, přes tři čtvrtiny dospělých tvoří ženy. Analýza mapuje nynější rozmístění uprchlíků po republice i dostupnost bydlení, nabídku práce a kapacitu škol. Experti vycházeli z údajů cizinecké policie, resortů vnitra, práce a školství, statistického úřadu a úřadů práce.

Podle zjištění je v Plzni o 3500 běženců víc, než jaká je absorpční kapacita. V Karlových Varech se kapacita překročila o více než 2000 lidí. Brno by naopak mohlo přijmout 8000 lidí, Ostrava přes 6000 a Zlín asi 3000. Místa jsou i v Českých Budějovicích, Olomouci, Ústí nad Labem, Hradci Králové a Pardubicích.

„Velmi zřetelně teď vidíme, že nejvíce přetížené jsou Karlovy Vary, Plzeň a další města v těchto regionech. Praha má též nadbytek, ale třeba Brno má velký podstav oproti jiným lokalitám. Prakticky celá Morava, Moravskoslezský kraj a východní Čechy jsou regiony, které mají velké podstavy v porovnání se západem země. Stát by měl najít mechanismus, jak těmto regionům ulevit, protože bez relokací budeme hledat udržitelné řešení obtížně,“ uvedl odborník ČvT na sociální začleňování Daniel Hůle.

Analýza ukazuje, že uprchlíci se dostávali do pohraničí. Směřovali tam z krajských asistenčních center do rekreačních zařízení či horských chat. Z nich se budou nejspíš muset kvůli začátku turistické sezony brzy přesunout. Z odlehlejších míst si navíc obtížně hledají práci, děti nemohou nastoupit do škol. Odborníci doporučují rozmístit příchozí spíš do měst. Podle analýzy víc než 5000 obyvatel má 276 měst, obcí s rozšířenou působností či pověřeným úřadem je 206 a ve 212 místech je přes 3000 obyvatel a k tomu víc než sto volných pracovních míst a míst ve školách. Celkem 156 měst má přes 5000 obyvatel, úřady i volná místa a školy.

Podle doporučení by měl stát zavést takzvaný garantovaný nájem. Stát by platil sice méně, než je komerční nájemné, ale dlouhodobě a se zárukou udržení nemovitosti v dobrém stavu. Zaručený nájem by se měl využívat v nepřetížených místech. Teď mohou lidé, kteří zdarma ubytují aspoň na 16 dní v kuse v měsíci uprchlíky, získat solidární příspěvek. Ten činí na osobu 3000 korun na měsíc. Na domácnost je to nejvýš 12.000 korun. Podle ČvT by tato výše mohla zůstat i pro garantovaný nájem, uprchlíci by si sami dopláceli za energie.

Experti poukazují na to, že volné byty a školy bývají často v chudších krajích. Pokud by se tam běženci sestěhovali, mohlo by to vést k dalším problémům a sociální situaci v regionu vyostřit, varují odborníci.