Hong a Kong? Čerstvě narozená berlínská panďátka se stala součástí velké politiky
Pandí mláďata v Berlíně
NOVÉ
Zdroj: Berlínská zoo
Roztomilá růžová pandí mláďata se v sobotu začátkem září narodila samičce Meng Meng v berlínské zoo. Chovatelé z toho byli nadšení a návštěvníci také. Nyní se však rozhořela debata o tom, zda i díky „pandí“ politice Čínské lidové republiky nejsou němečtí politici slepí k nerespektování lidských práv, k němuž v Číně dochází.
„Meng-meng je mámou – a to hned dvojnásobnou! Jsme tak šťastní, nemáme slov!“ pochlubila se na sociální síti zoologická zahrada. První panďátko spatřilo světlo světa v sobotu večer krátce před 19:00 a sourozenec následoval přibližně o hodinu později. Jeden novorozenec z čeledi medvědovitých měl 186 gramů a druhý 136 gramů, uvedla zoo.
U výběhu, v němž samička žije, se také v posledních dnech tvoří fronty lidí, mezi nimiž nechybí ani novináři. Obyvatelé Berlína se navíc nyní přebíjejí v tom, kdo mláďatům vymyslí hezčí jména. Snaží se tak i skrze dvě malé pandy vytvořit další tlak na kancléřku Angelu Merkelovou, která ve čtvrtek vyrazila na pracovní cestu do Šanghaje společně s rozsáhlou ekonomickou delegací.
Deník Bild například vyzval obyvatele německé metropole, aby pojmenovali mláďata Hong a Kong jako výraz solidarity s demonstranty, kteří v Hongkongu už několik měsíců bojují za svá práva. „Bild vyzývá, aby byla pojmenována takto, protože je to právě čínská brutální politika, která leží za těmato dvěma mláďaty,“ stojí v titulku deníku. Další list, Der Tagesspiegel, rovněž svým čtenářům doporučuje tato jména, dává jim přednost před alternativami jako Jin a Jang či Ping a Pong.
Zoo k podobnému kroku vyzvali dokonce sami protestující z Hongkongu. Jeden z organizátorů demonstrací Joshua Wong řekl, že by takovým krokem mohlo Německo vyslat Číně jasný signál. Ochránci zvířat ze skupiny Peta uvedli, že jde o ideální moment, kdy přilákat pozornost lidí k hroznému zacházení s pandami. „Pandí mláďata mají před sebou smutný život jako atrakce pro veřejnpst. Nikdy nepoznají své přirozené prostředí v horských lesích v Číně,“ uvedl mluvčí skupiny. „Pandy jsou využívany k politikaření, pro prestiž a zisk,“ dodal podle deníku The Guardian.
Německo si šestiletou samičku Meng Meng a jejího partnera Jiao Qinga „pronajímá“ od čínské vlády za zhruba jeden milion eur (dvacet pět milionů korun) ročně od roku 2017. Dohodu uzavřeli na na 15 let. Merkelová a čínský prezident Si Ťin-pching otevřeli výběh za velkého zájmu veřejnosti i médií jako výraz přátelství mezi oběma ekonomickými giganty.
O budoucnosti mláďat se zatím nic neví. Oficiálně ale patří Číně, která si zřejmě přivlastní i právo je pojmenovat. Během tří až pěti let by pak měla panďata stěhovat do Číny. Veřejnosti je berlínská zoo ukáže někdy v listopadu.
