„Schengen není funkční,“ prohlásil Babiš a týden na to volá po jeho rozšíření

Rozšíření Evropské unie o státy západního Balkánu je složitý proces, který potrvá dlouhou dobu. Brusel by měl do té doby nabídnout regionu perspektivu členství v schengenském prostoru volného pohybu. Na Bledském strategickém fóru ve Slovinsku to dnes řekl český premiér Andrej Babiš (ANO), přestože minulý týden se nechal slyšet, že Schengenský prostor není funkční. Pro přijetí Srbska do EU se ve svém dnešním projevu na fóru vyslovil šéf maďarského kabinetu Viktor Orbán a označil ho za klíčový stát.

Rozšíření Schengenu je podle mě důležitější než rozšíření EU, protože významně pomůže se zastavením nelegální migrace a zvýší bezpečnost schengenského prostoru.

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) September 1, 2021

„Proč nemluvíme o Schengenu? Rozšíření Schengenu je mnohem snazší než rozšíření Evropské unie,“ uvedl Babiš, jenž se konference účastnil v panelu vedoucích představitelů, který nesl název „Budoucnost Evropy – stát a vydržet“. Podle něj by rozšíření Schengenu výrazně pomohlo se zastavením nelegální migrace. Zopakoval také názor, že do schengenského prostoru by kromě členských zemí EU Chorvatska, Bulharska a Rumunska mělo být přijato také Srbsko.

Přitom ještě minulý týden Babiš v debatě Deníku prohlásil, že Schengen není funkční. Na otázku kdyby si měl vybrat mezi státními hranicemi a schengenskými, odpověděl, že by volil ty státní.

Maďarský premiér Orbán dnes podle maďarské tiskové agentury MTI označil Srbsko za klíčový stát, jehož přijetí do EU je nezbytné z geopolitického a bezpečnostního hlediska. „Evropská unie potřebuje členství Srbska víc, než to potřebuje samo Srbsko,“ podtrhl Orbán. Ve své řeči se zaměřil na migraci a varoval před hrozbou migrační krize kvůli situaci v Afghánistánu.

Babiš považuje za „absurdní“, že například Bulharsko čeká už deset let na rozšíření Schengenu, když „přitom hlídá hranici lépe“ než některé schengenské země. „Z titulu bezpečnosti Evropy bychom měli vzít do Schengenu také země západního Balkánu, pokud splní podmínky. V první řadě Srbsko, protože Srbsko je na trase ilegální migrace a aktivně proti ní bojuje,“ řekl novinářům šéf české vlády po skončení jednání.

„Slovinský premiér Janez Janša slíbil, že to navrhne jako téma k diskusi na příští neformální Evropské radě 6. října,“ dodal Babiš. Slovinsko momentálně předsedá Radě EU, jeho prioritou je rozšíření EU o západní Balkán.

Babiš hovořil na debatě, ve které evropští lídři diskutovali mimo jiné o unijní migrační politice. „Evropa by měla být silnou ekonomickou a vojenskou silou. Musíme definovat území a být silní, protože máme silné soupeře,“ odpověděl na otázku moderátora, jak by měla vypadat budoucí Evropa.

Srbský prezident Aleksandar Vučić připomněl, že nadšení obyvatel Srbska i dalších zemí regionu pro vstup do EU výrazně klesá. Dáno je to podle něj měnícími se podmínkami a nedodrženými sliby ze strany Bruselu.

Členství v EU zůstává strategickou prioritou Srbska, zároveň se však země do té doby „musí postarat sama o sebe“, řekl Vučić. Právě proto podle něj trojice balkánských lídrů přišla v červenci s vlastní iniciativou Open Balkan, která má v budoucnu zajistit volný pohyb osob a zboží mezi Srbskem, Severní Makedonií a Albánií.

Se změnou současného přístupu sedmadvacítky vůči Balkánu souhlasil také předseda Evropského parlamentu David Sassoli. „Musíme přehodnotit přístupový proces o státy západního Balkánu. Současný vývoj nahrává třetím hráčům či přímo protivníkům,“ uvedl s tím, že EU vyčlenila pro tento region více prostředků na podporu integrace.

Fórum, konané každoročně od roku 2009, jeho organizátoři charakterizují jako hlavní mezinárodní konferenci ve střední a jihovýchodní Evropě, která nabízí platformu pro vyjádření a porovnání názorů na moderní společnost a její budoucnost. Účelem je umožnit účastníkům vyměnit si názory a hledat inovativní řešení současných a budoucích výzev a také usnadnit kontakty s regionálními i globálními činiteli.