Kolektivní imunita je pasé, říká odborník z Oxfordu. Stačí navýšit proočkovanost, oponuje Chlíbek

KOLEKTIVNÍ IMUNITA

Kolektivní imunita je pasé, říká odborník z Oxfordu. Stačí navýšit proočkovanost, oponuje Chlíbek
V Česku podle předsedy vakcinologické společnosti Romana Chlíbka nyní nové případy tvoří z 85 % neočkovaní jedinci, kolem 5 % pak lidé po první dávce a 10 % pak je pak mezi plně očkovanými. Foto: Shutterstock
Domov

S pronikáním agresivnější indické delta mutace i mezi již plně očkované přichází zpochybnění myšlenky tzv. kolektivní imunity. Ta je přitom od počátku očkovací kampaně kýženým cílem, který má při určitém procentu proočkovanosti umožnit návrat k normálnímu životu. Podle šéfa výzkumu vakcíny proti covidu-19 na Oxfordské univerzitě Andrewa Pollarda totiž v takové situaci kolektivní imunity již nelze dosáhnout. Podle českého vládního vakcinologa Romana Chlíbka je ale situace jiná. „Nemyslím, že bychom mohli zatratit kolektivní imunitu,“ řekl deníku Echo24.

Data z Británie i Izraele naznačují, že si vakcíny i v případě šíření indické varianty udržují vysokou účinnost proti těžkému průběhu nákazy covidem-19, ovšem už v tak vysoké míře nebrání samotné nákaze. Izraelské ministerstvo zdravotnictví nedávno zveřejnilo data, podle kterých je nyní ochrana proti nakažení po očkování 39procentní, proti vážnému průběhu choroby 91procentní a proti hospitalizaci 88procentní. Podle britské vládní zdravotnické komise SAGE je nutné počítat s tím, že účinnost proti samotné nákaze navíc bude klesat s časem.

Podle Pollarda tak není dosažení kolektivní imunity možné, jelikož se s přenosem mezi očkovanými nakonec koronavirus dostane i ke zbytku nenaočkovaných, ať bude hranice jakákoliv. „Problém tohoto viru tkví v tom, že nejde o spalničky. Když bylo 95 % lidí naočkovaných proti spalničkám, virus se nemohl v populaci dále šířit,“ cituje Pollarda britský The Guardian. „Delta varianta bude i nadále infikovat ty, kteří jsou naočkovaní. A to znamená, že každý, kdo je nenaočkovaný se v určitém momentu s virem potká. A my nemáme nic, čím přenos kompletně zastavit,“ dodal Pollard.

S tím nesouhlasí předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek, který je členem poradních orgánů ministerstva zdravotnictví. „U respiračních nákaz vždycky nějaká možnost kolektivní imunity bude, to samé bariéra v rodinách, kde se proočkuje většina z úzkých kontaktů, tak třeba chrání i toho oslabeného, onkologického pacienta, který přes to, že dostal vakcínu, vytvořil málo protilátek, slabší ochranu. Když to posílí očkované okolí, tak zabrání, aby v té rodině měl virus šanci,“ řekl deníku Echo24 Chlíbek.

Podle něj je důležitý také rozdíl v použitých vakcínách, zatímco Británie hojně využívala „svou“ vektorovou vakcínu AstraZeneca, v Česku je dominantní RNA vakcína od společností Pfizer/BioNTech. „RNA vakcíny dosahují v opakovaných studiích nejvyšší účinnosti a v řadě studií už právě prokázaly, že přes to, že ta účinnost na delta variantu je nižší, než na ty stávající jiné varianty, pořád je dostatečně vysoká,“ dodal.

Přiznává, že se u očkovaných v Izraeli začínají objevovat symptomatická onemocnění mírného covidu, což začíná země řešit třetí dávkou. „Čím více dávek, tím více paměťových buněk, tím více protilátek,“ dodal Chlíbek. V Česku podle něj nyní nové případy tvoří z 85 % neočkovaní jedinci, kolem 5 % pak lidé po první dávce a 10 % pak je pak mezi plně očkovanými. „Úplně se nedomnívám, že bychom opustili termín kolektivní imunity v případě covidu,“ řekl s tím, že se spíše ukazuje, že je nutné proočkovanost kvůli nižší účinnosti dostat až například na hranici 83 % populace. V Česku podle něj tedy zatím infekce ochranu očkování neprolomila, část nakažených mohou také tvořit tzv. „neodpovídači“ na vakcíny, kteří si po očkování protilátky nevytvoří. „Těch je u jiných vakcín třeba i pět až šest procent,“ dodal.

Podle Pollarda je však přenos mezi očkovanými důvodem, proč nestavět očkovací kampaň kolem kolektivní imunity. Což se podle něj vztahuje například i k otázce očkování dětí, jelikož nejsilnějším argumentem pro to je ochrana rizikovějších dospělých. Podle Chlíbka ale kolektivní imunita neznamená, že se virus podaří úplně zastavit. „Ale z logiky věci ten jeden neočkovaný se pravděpodobně bude setkávat s někým z očkovaných a ta šance, že ho někdo očkovaný nakazí, už je zcela minimální,“ řekl Chlíbek. Smysl je podle něj především v zamezení masivní cirkulace viru v populaci.

Souhlasí však s Pollardem v tom, že může přijít i další varianta, která se bude mnohem rychleji šířit mezi očkovanými. „Nedá se to vyloučit, zcela určitě,“ řekl Chlíbek. To je ale podle něj vidět i u jiných virů, typicky u chřipky, kde se o to virus pokouší každý rok. Koronavirus má však mutační potenciál nižší. „Může se stát, teď to přeženu, odhadem každé dva tři roky dojde k obměně koronaviru, pak bude třeba jednou za dva tři roky úprava vakcíny,“ dodal s tím, že kvůli tomu bude potřeba opět jednou dávkou přeočkovat vysoké procento lidí. Pokud k tomu však nedojde, nečeká už dramatické dopady, ale podobný vývoj, jako u chřipky. „Nastane to, že čas od času budou lidé nemocní s koronavirem, ale jejich imunitní systém už nějakou zkušenost má a věřím, že nebudou tak závažné průběhy,“ dodal.

Právě otázku přeočkování třetími dávkami nyní ministerstvo zdravotnictví s odborníky řeší. Rozhodnout se má do konce srpna. Podle Pollarda není přeočkování potřeba a vakcíny by měly dostat jiné země, aby mohly očkovat lidi, pro něž koronavirová infekce znamená největší riziko. Posilovací dávky by se podle něho měly lidem aplikovat na základě vědeckých výzkumů. I podle šéfa vakcinologické společnosti Chlíbka není dostatek údajů pro podporu třetích dávek. „I tak se o tom musíme bavit a asi nemáme přepych čekat, až bude těch údajů velmi mnoho. Protože pokud by se pak potvrdilo, že to oslabení imunity včasně nastalo a my jsme dlouho čekali, mohlo by to případně spustit další vlnu,“ uvedl Chlíbek.

Zatím podle něj zřejmě nepůjde o plošné přeočkování všech, musí se ale připravit strategie dobrovolného přeočkování například lidí s poruchami imunity či seniory. Vakcinologická společnost připravuje stanovisko, pravděpodobně se podle Chlíbka bude klonit k variantě přeočkování blíže ke dvanácti měsícům od druhé dávky.