Amfiteátr na Petříně a Parlament na Letné. Megalomanské stavby, které nevznikly

JAK MOHLA VYPADAT PRAHA?

Amfiteátr na Petříně a Parlament na Letné. Megalomanské stavby, které nevzniklyOBRAZEM
Václav Roštlapil navrhl na Petříně arcibiskupský seminář, který umístil do samého středu Arcibiskupské zahrady. Dominantou komplexu měl být kostel tyčící se uprostřed celé skupiny. Kolem něho pak Roštlapil plánoval budovy s representačními místnostmi, objekt kněžského semináře pro 160 alumnů a hospodářské stavby. Foto:

FOTO: Repro Praha nepostavená – vydalo Nakladatelství ČVUT/ Projekt arcibiskupského semináře v Praze, Architektonický obzor I, 1902, t. 1.

6
Domov

Tereza Vilímová

Pražské panorama nemuselo vypadat tak, jak ho známe dnes. Představte si, že by Letná byla zastavěná opulentními budovami. Nebo jí vedla silnice, která by propojovala Staré Města s Holešovicemi, Letnou a Bubenčem. Architekti v období první republiky navrhli řadu odvážných projektů, které Prahu mohly výrazně změnit. Jenže někdy až megalomanské stavby nakonec zůstaly jen na papíře. Nyní si je můžete prohlédnout v knize Praha nepostavená architektky a historičky architektury Kláry Brůhové.

„K realizaci projektů zmiňovaných v knize, nedošlo z řady různých důvodů a u každého konkrétního návrhu byla situace pochopitelně trochu jiná. Pokud bychom se zaměřili na období po roce 1918 a přistoupili k určité generalizaci, tak lze říci, že jedním z nejčastějších důvodů byly velmi spletité a dlouhé debaty, které se kolem plánů rozpředly. První republika byla zřízením demokratickým a názorově velmi otevřeným,“ uvedla pro server Echo24 Brůhová. Nezřídka se pak podle ní stalo, že se v průběhu času změnily okolnosti natolik, že k realizaci záměru už nedošlo.

Obálka knihy Praha nepostavená.
Obálka knihy Praha nepostavená. Foto:

FOTO:  Milica Lovíšková

Publikace se systematicky věnuje nerealizovaným stavbám, které by viditelně zasáhly do pražského panoramatu, do historické struktury města, proměnily by pražskou zeleň, nebo by ovlivnily dopravní situaci metropole. Titul pokrývá jenom časové rozpětí od poslední třetiny 19. století do konce první republiky. Odvážné návrhy ukazují, jak mohly vypadat plochy, které dnes zůstávají „zelené“. Třeba Letenská pláň nebo Petřín.

Brůhová si nicméně netroufá hodnotit, zda je dobře, či špatně, že ke stavbě projektů zachycených v knize nedošlo. „U nerealizovaných projektů je toto hodnocení poněkud ošemetné, jelikož nelze přesně odhadnout, jak by vize fungovaly v reálu,“ vysvětlila. Jedním o odvážných plánů bylo například postavit vládní čtvrť na Letenské pláni.

Nakonec je podle autorky knihy dobře, že k některým projektům nedošlo. „Zejména u těch opulentnějších a megalomanštějších návrhů si ale myslím, že historie rozhodla dobře a že je v zásadě šťastným řešením to, že zůstaly pouze na papíře,“ dodala Brůhová, podle níž tak ani vnitřní část Prahy nepřišla o velkorysé plochy zeleně.

Praha nepostavená vyšla v nakladatelství ČVUT.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: OBRAZEM: Konopiště má po 70 letech vlastní zvon. Vysvětit ho přijel Duka