Firmy straší ceny energií a evropská směrnice. Ušetřit mohou na základních věcech

České společnosti v současné náročné situaci hledají způsoby, jak snížit svou energetickou spotřebu a změnit své podnikatelské aktivity na více udržitelné. Důvodem jsou extrémně vysoké náklady na energie i evropská směrnice CSRD. Ta začne platit od fiskálního roku 2023 a nařídí asi tisícovce českých firem vykazovat pravidelné nefinanční reporty. Odborníci nyní radí, jak ušetřit na základních položkách.

Cena energií na českém i evropských trzích prudce stoupá. Podle dat komoditní burzy Power Exchange Central Europe vzrostla cena elektřiny za poslední rok o zhruba 285 procent. Tento faktor významně ovlivňuje výši nákladů českých společností a řadu z nich dostává do finančních problémů. Firmy proto hledají řešení, jak se s aktuálním problémem co nejlépe vypořádat.

Podle ředitelky divize poradenství ze společnosti enovation Markéty Krykové by se firmy měly zaměřit na dlouhodobě funkční opatření, které přinesou úspory nákladů na energie.

Jednou ze základních možností jsou obnovitelné energie. „Rozhodně doporučujeme firmám, aby zakomponovaly do svých provozů obnovitelné zdroje pro výrobu elektřiny, jako jsou fotovoltaické, větrné nebo vodní elektrárny. I když je to v počátku bude něco stát, v řádu několika málo let ušetří nemalé peníze. Vzhledem k cenám energií se doba návratnosti investice v podstatě každý měsíc snižuje a dotace tento trend ještě podporují. Díky úspoře jim tolik neporostou náklady a nebudou muset zvyšovat ceny, čímž budou na trhu konkurenceschopnější,“ vysvětluje Kryková.

Ta rovněž doporučuje co nejdříve vyměnit neefektivní zdroje, jako jsou například zastaralé a zbytečně energeticky náročné technologie. „Zastaralé technologie jsou jedním z nejčastějších způsobů, kde mohou firmy snížit svou energetickou náročnost. I když si to často neuvědomují, výměna starých strojů či technologií za nové přináší zpravidla velkou energetickou úsporu. Na financování lze navíc stejně jako na obnovitelné zdroje využít řadu dotačních programů jako např. program Úspory energie, které budou či již jsou v letošním roce dostupné,“ dodává Kryková.

Podle Krykové zároveň pomohou i drobnější úpravy, jako je například výměna osvětlení a nasazení úsporných žárovek. „Úprava osvětlení dokáže firmám ročně ušetřit desetitisíce korun. Zejména pro velké výrobní haly a provozy je to jedna z věcí, nad kterou by rozhodně měly přemýšlet,“ říká Kryková.

Obava z energeticky náročné zimy

Evropa zároveň v obavách očekává letošní zimu, která bude kvůli nedostatku plynu velmi náročná. Německo už zavádí tvrdá opatření, která mají znamenat úsporu plynu a energií, jako například vypnutí osvětlení u významných památek nebo omezení možnosti sprchování horkou vodou (psali jsme zde). Firmy a domácnosti mohou ušetřit například včasným zateplením prostorů, výměnou oken či dveří.

„Pokud mají firmy ve svých budovách velké úniky tepla, zejména během zimních měsíců se jim náklady na energie výrazně prodraží. Je to opět jedna z věcí, kterou společnosti často podceňují, protože ji na první pohled nevidí. Neznamená to ale, že když není vidět, mohou ji přehlížet,“ vysvětluje Kryková a dodává, že všechny tyto investice jde navíc financovat z dotací.

Z roční zprávy o provozu elektrizační soustavy České republiky za rok 2021, kterou vydal Energetický regulační úřad, vyplývá, že největší podíl na celkové spotřebě ČR má sektor průmyslu (37 %). Právě průmyslové podniky mohou realizací výše uvedených opatření získat řadu finančních i ekonomických přínosů.

Reálným příkladem je například český středně velký podnik ze zpracovatelského průmyslu, který se před dvěma lety rozhodl snížit energetickou náročnost jedné ze svých budov. „Firma pomocí dotací i vlastních financí objekt zateplila, modernizovala systém pro vytápění a přípravu teplé vody a vyměnila osvětlení za energeticky úspornější. Díky tomu snížila svou roční spotřebu energií o 35 procent a náklady až o 60 procent,“ říká ředitel společnosti enovation Jiří Kvíz.

Ze zprávy zároveň vyplývá, že tuzemská spotřeba elektřiny má dlouhodobě vzrůstající trend a v roce 2021 byla čtvrtou nejvyšší za posledních 28 let. Hned 37 % elektřiny v ČR se vyrábí z hnědého uhlí, 36 % z jaderného paliva. Pouze 12 % pak pochází z obnovitelných zdrojů, jako jsou biomasa nebo fotovoltaika. Právě poměr obnovitelných zdrojů vůči celkové výrobě bude muset Česká republika v následujících letech výrazně zvýšit, aby splnila náročné požadavky Evropské komise.

Green Deal jako bič

Zelená dohoda pro Evropu (nebo tzv. Green Deal) má za cíl zajistit snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % oproti roku 1990 s cílem stát se v roce 2050 klimaticky zcela neutrální.

České firmy se musí připravit na novou evropskou směrnici CSRD, která začne platit již od fiskálního roku 2023. Podle ní budou muset dané firmy pravidelně zveřejňovat informace o svém vztahu k životnímu prostředí, sociální oblasti (například péči o zaměstnance) i o řízení firmy.

Hlavním cílem směrnice je to, aby se nefinanční reportování stalo běžnou součástí informací, které firmy zveřejňují, jako jsou například hospodářské výsledky. Povinnost reportovat se u nás dle odhadů bude týkat zhruba tisícovky firem. „Těch, které jsou veřejně obchodovatelné s výjimkou mikropodniků, a pak také těch, které splní alespoň 2 ze 3 bodů – firma má nad 250 zaměstnanců, hodnota rozvahy společnosti je vyšší než 43 milionů eur, firma má čistý obrat vyšší než 50 milionů eur,“ vysvětluje Kryková.