Německo utahuje opasky, města vypínají světla a nařizují studenou sprchu

Německá města postupně přichází s tvrdými opatřeními, aby ušetřila energie v souvislosti s Ruskem způsobenou krizí na trhu s plynem. Mezi tato opatření patří například zákaz sprchování horkou vodou a vypínání veřejného osvětlení . Prvním velkým městem, které tato opatření zavedlo, je dolnosaský Hannover. Berlín už vypnul osvětlení svých památek.

Mezi opatření, která jsou nyní v Německu na pořadu dne, patří zhasnutá světla u významných památek, vypnuté fontány, zákaz sprchování horkou vodou či nevyhřívané bazény a sportovní haly. Země restrikce zavádí v souvislosti s obavami z nedostatku energií během nadcházející zimy.

Severozápadní město Hannover ve středu oznámilo oficiální opatření na úsporu energií. Mezi ně patří vypnutí horké vody ve městem provozovaných budovách a volnočasových centrech, přerušení osvětlování významných památek a budov, jako je třeba radnice. Navíc vytápění v těchto inkriminovaných budovách bude v hlavním městě spolkové republiky Dolní Sasko povoleno pouze od 1. října do 31. března, navíc maximálně na 20 stupňů. Zakázány mají také být mobilní klimatizace a ohřívače. Výjimku by měly mít nemocnice, školy, ošetřovatelské a pečovatelské domy, uvádí server The Guardian.

„Situace je nepředvídatelná,“ řekl starosta města Belit Onay ze strany Zelených. „Každá kilowatthodina se počítá a ochrana kritické infrastruktury musí být prioritou,“ dodal.

Hannoverský cíl je nastaven na 15 % úspor, což je v souladu se snížením, ke kterému Evropská komise tento týden vyzvala členské státy. Opatření má zemím pomoci zajistit, že budou schopny zvládnout situaci v případě úplného odpojení plynu z Ruska. Německo, které je na dovozu ruského plynu závislé více než ostatní evropské země, je pod tlakem, aby této iniciativě dominovalo. Kromě zmíněných opatření se tak začíná tlačit například na spínače světla napojené na detektor pohybu na toaletách či na chodbách nebo využívání LED zářivek.

Potemnělé památky v Berlíně

V německém hlavním městě Berlíně se v noci na středu zahalilo do tmy asi 200 historických památek a městských budov, protože město v rámci úspory elektřiny vypnulo reflektory. K památkám, které dříve v noci svítily, patří například Vítězný sloup v parku Tiergarten, pamětní kostel na náměstí Breitscheidplatz nebo Židovské muzeum.

„Tváří v tvář válce proti Ukrajině a energetickým hrozbám ze strany Ruska je nezbytné, abychom s energií nakládali co nejšetrněji,“ uvedla berlínská senátorka Bettina Jaraschová, která se specializuje na životní prostředí.

Německo využívá většinu dováženého plynu k vytápění domácností a napájení svého rozsáhlého průmyslu. Ale zatímco plán pro mimořádné situace v energetice zahájený v červnu umožňuje energetickým společnostem přenést vysoké ceny plynu na zákazníky, většina soukromých domácností v Německu platí své účty za plyn formou stanovených záloh a zatím přímo nepocítila tak dramatické zvýšení, které by změnilo chování spotřebitelů.

Ve čtvrtek německá vláda potvrdila, že plánovaný příplatek za plyn pro zákazníky by mohl být mnohem vyšší, než se původně očekávalo, aby zachránil energetické společnosti před bankrotem v nadcházejících měsících.

„Zatím nemůžeme říci, kolik bude plyn v listopadu stát, ale hořkou zprávou je, že to bude určitě několik set eur na domácnost,“ uvedl ministr hospodářství Robert Habeck, který v první polovině července podepsal v Praze dohodu s českým ministrem průmyslu Jozefem Síkelou (za STAN) o tom, že v případě výpadku dodávek plynu si Česká republika a Německo navzájem pomohou.

Německo využívá plyn také k výrobě zhruba 15 % své potřeby elektřiny, a právě v tomto odvětví úřady a samosprávy rozhodly poměrně bezbolestně ušetřit. Město Mnichov na jihu Německa tento týden oznámilo, že vypne reflektory na radnici na náměstí Marienplatz, které obvykle svítí až do 23 hodin, na obecních úřadech a v dalších městem spravovaných budovách bude téct pouze studenou vodu. V noci by se také měly vypínat kašny.

Norimberk uzavře tři ze čtyř městských krytých bazénů a venkovní lidi nechá otevřené do 25. září. Berlín již v dubnu oznámil opatření, podle kterého budou mít venkovní bazény po celou letní sezónu teplotu o dva stupně nižší, než je standardní teplota závislá na počasí.

Německo čelí tlaku na jádro

Německá vláda čelí rostoucímu tlaku, aby odložila odchod od jaderné energetiky. Podle agentury DPA, která o tom informovala v pátek, trvá na přehodnocení plánů na ukončení provozu tří zbývajících jaderných elektráren do konce roku nejen konzervativní opozice CDU/CSU, ale i někteří partneři Německa v Evropské unii. Kromě toho se ozývají hlasy, aby kabinet prověřil i možnost opětovného spuštění tří reaktorů, které byly odstaveny na konci loňského roku.

Podle zemí, jako je Maďarsko, Rumunsko, Slovensko či Francie, by pokračující provoz německých jaderných elektráren mohl významně přispět k úspoře plynu, který se v Německu stále podílí na výrobě elektrické energie z přibližně 15 procent. Pokud by Rusko zcela zastavilo dodávky plynu do EU, bylo by tím k dispozici více plynových zásob pro vytápění domácností i pro průmysl.

„Pokud chce Německo šetřit plynem, ať nechá své jaderné elektrárny dál běžet – respektive ty tři, které byly loni odstaveny, ať se znovu připojí do sítě,“ řekl v úterý slovenský ministr hospodářství Richard Sulík na ministerské schůzce v Bruselu. Podle něj by se zachováním provozu šesti jaderných elektráren ušetřilo 15 miliard metrů krychlových plynu. Je to podle jeho výpočtů polovina částky, kterou chce EU uspořit v rámci svého krizového plánu.

Hospodářský růst v Německu se ve druhém čtvrtletí zastavil, ukazují poslední data zveřejněná v pátek. V prvním čtvrtletí největší ekonomika v Evropě vykázala proti předchozím třem měsícům růst o 0,2 procenta. V meziročním srovnání se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 1,4 procenta. Znamená to výrazné zpomalení proti prvnímu čtvrtletí, kdy meziroční tempo růstu dosáhlo 3,8 procenta.