Systém chytrých vodárenských dispečinků. Šetří a chrání před povodněmi i hackery

Společnost Veolia spustila pilotní projekt propojování vodovodních soustav v České republice. K tomu slouží systém chytrých dispečinků, který umožňuje různým regionům vzájemnou výměnu vody. V době lokálního nedostatku ji tak dispečink dokáže přesměrovat tam, kde je voda aktuálně potřeba. Nejmodernější chytrý dispečink se nachází ve Smart centru v Hradci Králové, obdobný funguje také v Kladně, další se připravují v Olomouci nebo Karviné. Hlavní předností projektu je zajišťování distribuce vody v době sucha, které poslední dobou nesužuje jen zemědělce a lesníky, ale také běžné obyvatele měst. Kromě toho dispečink také pomáhá se snižováním ztrát vody a včas odhaluje poruchy. Řídící centrum může být v budoucnu využito i při povodních.

Mezi hlavní funkce královehradeckého Smart centra patří účelová distribuce vody v době lokálního nedostatku. Pomůže tak ve spolupráci s východočeskou vodárenskou soustavou řešit třeba každoroční problém, kdy jsou během suchých období stovky obcí odkázány na cisterny s vodou. „V době, kdy 80 procent podzemních zdrojů v České republice nemá dostatek vody a kdy region východních Čech byl vládou identifikován jako jeden z regionů nejvíce ohrožených suchem, roste i důležitost tohoto projektu, který nám umožní lépe čelit klimatické změně,“ řekl Jiří Šolc, ředitel Vodovodů a kanalizací Hradec Králové.

V budoucnu by podle společnosti Veolia mohl chytrý dispečink posloužit i pro krizové řízení východočeské vodárenské infrastruktury v případě extrémních klimatických jevů jako jsou povodně. Dispečink je proto schopen fungovat i v případě výpadku elektrické energie. Součástí dispečinku je i unikátní povodňový systém, který umožňuje sledovat aktuální i dlouhodobé předpovědi počasí a využívat historické zkušenosti k tvorbě map povodňových nebezpečí a umí navrhovat preventivní opatření k ochraně majetku, v budoucnu snad i obecního.

Dispečink už dnes pomohl snížit ztráty vody ve vodovodním řádu. To představuje podporu v boji proti suchu i finanční úspory. Průměrně ztráty v kraji předtím dosahovaly až 25 procent, dnes je to podle Bohdana Soukupa, zástupce technického ředitele společnosti Veolia pro střední a východní Evropu, asi jen 14 procent. Snížit ztráty se prý povedlo díky přesnějšímu monitoringu poruch a úniků. Dispečink totiž nyní o poruchách ví daleko dříve než běžní lidé. Dříve byly ztráty podle Soukupa „enormní“. Dnes ale díky dispečinku lidé často ani nepoznají, že k nějaké poruše vůbec došlo.

Soukup také potvrdil, že dispečink bylo potřeba připravit i na stále častější útoky hackerů. „Klademe důraz na kybernetickou bezpečnost,“ prohlásil a připomněl nedávný případ hackerského útoku na informační systém Povodí Vltavy. Soukup uvedl, že takových pokusů o nabourání systému monitorují vodárny dokonce několik během jedné hodiny. Jednou týdně pak jde o případy závažnější.

Hledání rezerv. Opravdové sucho by mohlo přijít brzy

Alexandr Hrabálek (ODS), primátor Hradce Králové, vyzdvihl především „dobrou spolupráci mezi vodárnami a městem“. Podle Hrabálka se s vodou musíme naučit hospodařit a přestat ji vnímat jako „komoditu, která padá z nebe“. „Jsem rád, že ta soustava je tak velká, že bychom mohli poskytnout vodu i Pardubicím,“ řekl primátor o soustavě řízené dispečinkem, která aktuálně zásobuje pitnou vodou zhruba 160 tisíc lidí. Vody podle něj zatím není málo, ale opravdové sucho by mohlo přijít velice brzy.

I podle bývalého primátora Oldřicha Vlasáka (ODS) má v tomto ohledu Hradec náskok. Vlasák nicméně řekl, že „je potřeba myslet na to, kde bychom měli rezervy“ a připomněl, že v současnosti vodárny získávají 50 procent pitné vody ze spodní a 50 procent z povrchové vody. Hradecký náskok podle něj spočívá i v tom, že Královéhradecký kraj si nechal jako vůbec první z krajů zpracovat studii vodohospodářské politiky.

O znovuvyužití odpadních vod u nás zatím není zájem

Podle exprimátora Hradce Králové Vlasáka by bylo namístě začít přemýšlet také o znovuvyužití odpadních vod. Efektivní využití vidí například při závlahách anebo při splachování silnic. Soukup z Veolia to, že stále nevyužíváme odpadní vodu, přičítá zejména „složitému byrokratickému prostředí“ u nás. Například Izrael využívá dokonce celých 60 procent vody určené na závlahy právě z odpadních vod. Soukup ale říká, že situace v ČR je diametrálně jiná. Odběratelé podle něj odpadní vodu nechtějí. „Není to zatím ani nejlevnější varianta,“ dodal. Lidé by podle něj ale měli více přemýšlet třeba také o využití dešťové vody. „Blíží se doba, kdy zjistíme, že je marnotratné nechat napršenou vodu jen tak odtéct,“ řekl Soukup.

Náklady na celý projekt chytrého dispečinku, který financovala Královéhradecká provozní, a. s. a Veolia Česká republika, přesáhly 80 milionů korun. Skupina Veolia, která v ČR působí od roku 1996, je dodavatelem služeb na českém vodohospodářském trhu. Veolia zajišťuje výrobu a distribuci pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod. V loňském roce společnost zásobila 2,7 milionu obyvatel pitnou vodou a disponovala celkem 66 úpravnami vody a zajišťovala obsluhu více než 268 tisícům kanalizačních přípojek.

Čtěte také: Česko čeká velké sucho, v řekách je mnohem méně vody než loni