Muže, který zastavil tanky, zná celý svět. Většina Číňanů fotku nikdy neviděla
30 let od masakru
NOVÉ
FOTO: Reuters
Úřady na pevninské Číně jakékoliv připomínky zásahu na náměstí Tchien-an-men zakazují. Výjimkou jsou snad jen matky, které jdou položit květiny na hroby svých zabitých synů. Každoročně v tuto dobu bývá v Číně zároveň posílena i cenzura internetu, za upozorňování na událost hrozí i vězení. O mašinérii čínské cenzury svědčí i video zpravodaje BBC. Novinář se obyvatelů Pekingu ptal, zda někdy viděli ikonickou fotografii muže stojícího před tankem od amerického fotografa Jeffa Widenera. Přestože snímek zná téměř celý svět, drtivá většina respondentů odpověděla, že ji nezná.
„Ne, nikdy jsem tuhle fotku neviděla,“ přiznává jedna z dotázaných v krátké reportáži, kterou BBC zveřejnilo v rámci 30. výročí násilného potlačení prodemokratických demonstrací na náměstí Brány nebeského klidu.
Některé ulice u náměstí Nebeského klidu uzavřeny
V čínské metropoli se v úterý kolem náměstí Tchien-an-men pohybuje velké množství uniformovaných policistů i strážců pořádku v civilu, napsala agentura Kjódó. Některé ulice v okolí byly zcela uzavřeny, před vstupem na náměstí vznikla nová kontrolní stanoviště. Přísnější kontroly znamenaly, že se mnoho turistů na náměstí nedostalo včas, aby mohli sledovat hojně navštěvované slavnostní vztyčování státní vlajky v 5:00 místního času, uvedla agentura AFP.
Reportéři se nemohou spojit s nejméně desítkou předních politických aktivistů a disidentů, což znamená, že je čínské úřady poslaly na „nucenou dovolenou“ na venkov, napsala AP. Toto opatření se v zemi pravidelně užívá v případě událostí hojně sledovaných zahraničními médii a jeho cílem je, aby reportéři nemohli získat vyjádření lidí kritických k vládnoucímu režimu.
Například disident Chu Ťia, který je přítelem rodiny zesnulého a předtím dlouho vězněného nositele Nobelovy ceny za mír Liou Siao-poa, je už od 30. května v přístavním městě Čching-chuang-tao. „Je to odrazem jejich strachu, jejich hrůzy, ne naší,“ uvedl Chu. Podle agentury AP letos čínské úřady dokonce omezily i pietní akce sdružení Matky z Tchien-an-men, které v minulosti tolerovaly. Skupina rodičů, kteří na náměstí přišly o své děti, v den výročí připomíná památku zesnulých u jejich hrobů.
Restrikce se týkají i internetu. Na sociálních sítích jsou odstraňovány příspěvky, které výročí masakru připomínají. Stanice CNN upozornila, že čínská vláda nyní blokuje i přístup na stránky této stanice v Číně s poznámkou, že hlavním tématem je právě výročí potlačení demonstrací.
Masakr si připomínají v Honk kongu a na Tchaj-wanu
U příležitosti třicátého výročí krvavého zásahu se v úterý v Hongkongu a na Tchaj-wanu uskuteční tradiční vzpomínkové akce. V Hongkongu se uskuteční v parku Victoria a organizuje ji Hongkongská aliance na podporu patriotických a demokratických hnutí Číny. Podobné akce u příležitosti krvavého potlačení demonstrací v Pekingu v roce 1989 se v Hongkongu konají každý rok a je to také jediné místo na čínském území, kde existuje muzeum 4. června, jež uchovává památku obětí.
Bývalá britská kolonie Hongkong přešla pod správu Číny v roce 1997. Ekonomická metropole se sedmi miliony obyvatel má autonomní vládu, která se řídí podle zásady „jedna země, dva systémy“. Podobně také Tchaj-wan při výročích masakru kritizuje Čínu a požaduje, aby se k brutálnímu krveprolití přiznala.
Demonstrující, kteří zákrok přežili, byli vystaveni vlně represí. Tisíce lidí byly zatčeny a kolem třech desítek jich je stále ve vězení. Pro čínskou vládu byl masakr kvůli drtivé kritice ze zahraničí dlouho velkým traumatem. O demonstracích z roku 1989 se doposud nepíše v žádných čínských učebnicích a toto téma je v Číně nadále tabuizováno.
