Zákaz spalovacích motorů u aut může paradoxně zhoršit klima, varují experti
BOJ EU S EMISEMI
Stanovení pevného data zákazu prodeje aut se spalovacími motory může podle automobilek a expertů paradoxně znamenat zhoršení klimatu. Lidé si totiž ve větší míře před rokem 2035 koupí vozy s benzinovými a dieselovými motory a zároveň budou déle používat starší a méně ekologická vozidla. Pro automobilky to bude znamenat dodatečné náklady spojené s urychlením přechodu k elektrickým vozům, vyšší investice i další nejistotu. Uvedlo to dnes Sdružení automobilového průmyslu (SAP).
Evropská komise dnes v rámci přelomového klimatického balíčku navrhla, aby nové vozy od roku 2035 nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého. Unijní exekutiva také chce výrazně podpořit prodej elektromobilů, pro něž by měly členské země budovat podstatně více dobíjecích stanic. Plán musí schválit členské státy a Evropský parlament.
„Jako důsledek 100procentního vyloučení spalovacích motorů z nových osobních vozů bude velmi pravděpodobně narůstat stáří využívaných vozů, které budou zejména domácnosti déle provozovat v případech, kdy jim nebude vyhovovat elektromobil nebo pro ně bude příliš drahý,“ uvedl partner EY pro automobilový průmysl Petr Knap. Pozitivní by naopak podle něj v této variantě byl jasně definovaný závazek členských zemí přispět ke zlepšení podmínek, tedy dobíjecí infrastruktury, pro rozvoj alternativních pohonů. Dosud byli zavazováni jen výrobci, a nebyl žádný tlak na vytvoření a usnadnění poptávky.
„Se stanovením pevného data zákazu prodeje spalovacích motorů nesouhlasíme a pro celý automobilový průmysl by mohlo jít v konečném důsledku o kontraproduktivní rozhodnutí. Nejde totiž zdaleka jen o automobilky, ale i jejich dodavatele, pro něž bude příští desetiletí extrémně náročné a velmi nákladné, z hlediska plánování a přeskupování výroby stávajících i nově požadovaných technologií. Negativní dopady lze proto očekávat v rámci celého hodnotového řetězce autoprůmyslu, a to včetně dopadů na pracovní trh,“ uvedl výkonný ředitel sdružení Zdeněk Petzl.
Podle Petzla by v plánu měly být zohledněny rozdílné geografické i ekonomické podmínky v jednotlivých členských státech EU. Navržená regulace také podle něj málo zohledňuje přínos syntetických a obnovitelných paliv pro dekarbonizaci i stávajícího vozového parku, jakož i potřebu zachování adekvátních technologických řešení pro široké portfolio využití vozidel. „Naprosto zásadním úkolem také je, aby změny vyžádané regulací nepředstavovaly skokové zásahy do objemů výroby jednotlivých technologií a dílů a jejího plánování,“ podotkl Petzl.
Hrozí masivní růst cen, dopady balíčku zaplatí spotřebitelé
Návrh Evropské komise kritizuje i sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA. Sdružení zastává stejný názor jako Mezinárodní unie silniční dopravy (IRU), tedy že se Komise příliš soustředí na vozidla s nulovými emisemi a nedostatečně zohledňuje přechodné období vedoucí k jejímu cíli. ,,Většina opatření je primárně zaměřena na podporu elektrifikace a používání vodíku, ale tyto technologie nejsou v krátkodobém horizontu připravené pro běžné použití v komerční silniční dopravě,“ upozorňuje sdružení s tím, že na druhou stranu ČESMAD vítá závazné cíle pro členské státy zavést síťovou infrastrukturu pro čerpání alternativních paliv
Sdružení také poukazuje na to, že při zavedení další formy penalizace za emise CO2 v silniční dopravě dojde ke skokovému navýšení nákladů. ,,Připočteme-li k tomu cenu vozidel na alternativní pohony, která v současnosti běžně dosahuje trojnásobku dieselových verzí, hrozí masivní růst cen za dopravu s širokými dopady do celého hospodářství zemí EU,“ upozorňuje ČESMAD.
„Tím, kdo dopady balíčku zaplatí, budou jednoznačně spotřebitelé. Ti si připlatí za cenu zboží,“ upozornil generální tajemník Vojtěch Hromíř. ,,Aby nárůst cen nebyl skokový, je třeba, aby všechna opatření počítala s přechodným obdobím. Příkladem budiž využívání těžkých nákladních vozidel s pohony na LNG. Tato technologie existuje a stát už investoval i stovky milionů do plynových čerpacích stanic. V budoucnu pak počítáme s nástupem vodíku, možná elektřiny,“ dodal.