Zákaz klasických aut na dohled. Brusel chce vozy bez emisí do roku 2035

Prodej nových aut na benzínový či dieselový pohon bude možná v Evropské unii od roku 2035 prakticky vyloučen. Evropská komise ve středu v rámci přelomového klimatického balíčku navrhla, aby nové vozy od zmíněného data nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého, což zásadně prodraží jejich výrobu.

Unijní exekutiva také chce výrazně podpořit prodej elektromobilů, pro něž by měly členské země budovat podstatně více dobíjecích stanic. Plán musí nejprve schválit členské státy a Evropský parlament, což může podle unijních činitelů i kvůli očekávaným námitkám části automobilové lobby trvat až několik let.

EK chce vyšší daň na teplo i pohonné hmoty

Evropská unie v rámci snahy o splnění přísnějších klimatických cílů chystá rozšíření systému emisních povolenek. Evropská komise ve středu navrhla, aby se jejich prostřednictvím nově platilo i za znečišťování ovzduší ze silniční či lodní dopravy a vytápění budov. V rámci dosud nejzásadnějšího balíčku klimaticky šetrných opatření rovněž počítá s vytvořením fondu, který by měl lidem pomoci kompenzovat očekávané zdražení tepla či pohonných hmot.

Unijní exekutiva plánuje rovněž zavést takzvané uhlíkové clo, které by měli platit podniky vyvážející do EU neekologicky vyráběné průmyslové produkty. Pokud všechny změny schválí členské státy a Evropský parlament, začnou platit od roku 2026.

EU by měla v roce 2030 vyrábět 40 procent energie z čistých zdrojů, navrhla EK

Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v Evropské unii by se měl do roku 2030 zvýšit na 40 procent. Evropská komise (EK) dnes jako součást dosud největšího souboru opatření na ochranu klimatu navrhla zvýšit dosavadní cíl, který činil 32 procent. Unijní exekutiva také plánuje, aby státy výrazněji než dosud omezovaly spotřebu energií a zaměřovaly se na energetickou účinnost.

Energetika podle statistiky EK produkuje v zemích sedmadvacítky až tři čtvrtiny celkových emisí skleníkových plynů, proto na ni Brusel pamatuje hned v několika návrzích. „Abychom dosáhli klimatické neutrality do roku 2050, musíme přeměnit evoluci v obnovitelných zdrojích na revoluci a zajistit, abychom na cestě k ní zbytečně neplýtvali energií,“ prohlásila dnes eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová.

Unijní státy tak budou muset do konce tohoto desetiletí více než dosud začlenit do svých energetických mixů zdroje jako vítr, slunce, vodu či biomasu. Právě spalování dřeva, které kritizuje řada ekologických organizací, se ovšem týká i změna pravidel. Elektrárny a teplárny na biomasu s kapacitou přes pět megawattů (MW) budou muset nově dokazovat, že produkují méně emisí než podniky používající fosilní paliva. Dosud se to týkalo pouze závodů od 20 MW.

EU musí do roku 2030 omezit spotřebu energie

Celá EU by podle dnešního návrhu rovněž měla do roku 2030 omezit spotřebu energie o devět procent proti současným hodnotám. Změny se podle představ komise dotknou i minimálního zdanění energií, které se má nově vypočítávat nikoli z objemu jednotlivých paliv, ale z jejich energetické hodnoty. Brusel také chce přesvědčit členské státy, aby zrušily co nejvíce v současnosti platných výjimek ze zdanění energií.

Unijní státy by se podle návrhu komise měly také snažit o zlepšování energetické účinnosti budov. Zatímco v současnosti se každý rok v Evropě dočká zateplení či jiné energetické renovace jedno procento domů, komise navrhuje, aby země povinně renovovaly tři procenta veřejných budov za rok.

O návrzích začnou od podzimu debatovat členské státy a Evropský parlament. Jejich schválení se očekává nejdříve příští rok, kdy bude mít ve druhém pololetí předsednictví Česká republika.