Schillerová se připojila k výzvě k vyrovnaným rozpočtům v EU. Sama však plánuje rekordní schodek

DLUHOVÁ ZODPOVĚDNOST V EU

Schillerová se připojila k výzvě k vyrovnaným rozpočtům v EU. Sama však plánuje rekordní schodek
Ministryně financí Alena Schillerová. Foto: Jan Zatorsky
1
Domov

Echo24

Česko se skrze podpis ministryně financí Aleny Schillerové připojilo k výzvě osmi zemí Evropské unie, které vyzývají k návratu k vyrovnaným rozpočtům po pandemii. Signatáři především ze severní a východní Evropy, tak reagují na uvolnění finančních pravidel během pandemie. Česko přitom čelí masivnímu zadlužení. Informuje například Politico.

„Omezení výrazné míry zadlužení k poměru k HDP musí zůstat společným cílem,“ uvádí signatáři v jednostránkovém dokumentu. „Můžeme si dovolit masivní fiskální podporu ekonomik, protože jsme před krizí (koronaviru poz. red) snižovali veřejný dluh a vytvářeli si tak prostor. Konsolidujeme naše státní rozpočty, abychom se mohli vrátit k vyrovnaným rozpočtům co nejdříve,“ představila dopis na Twitteru v angličtině ministryně financí Alena Schillerová.

Opozice přitom vládu za rozpočtovou politiku dlouhodobě kritizuje. Podle opozice zadlužení České republiky souvisí, kromě krize, také s nezodpovědnou fiskální politikou. Podle ministerstva financí má letos zadlužení státu stoupnout na 43,5 procenta HDP. Kvůli dalšímu výrazně schodkovému rozpočtu s jeho růstem ministerstvo počítá i v příštím roce. V dalších letech chce podle Schillerové Česko veřejné finance konsolidovat a postupně se vrátit k vyrovnaným rozpočtům. Minulý rok dosáhl schodek 367 miliard korun. "Podle Eurostatu jsme šestou nejméně zadluženou zemí EU a chceme spolu s dalšími sedmi odpovědnými zeměmi bránit rozvolňování fiskálních pravidel," prohlásila ministryně Alena Schillerová.

O dopisu, kterým signatáři vyzývají k návratu zodpovědnosti a budoucnosti paktu stability se bude jednat v sobotu ve Slovinsku. Osm zemí včetně Česka se postavilo proti dalšímu uvolňování rozpočtových pravidel a chce se vrátit k původnímu fiskálnímu paktu, tak jak platil před krizí.

Evropská unie se po dluhové krizi z konce prvního desetiletí dohodla na současné podobě takzvaného Paktu stability a růstu, podle něhož by neměl veřejný dluh překročit 60 procent hrubého domácího produktu (HDP). Rozpočtové deficity zároveň nesmějí převýšit tři procenta HDP. Unijní exekutiva však loni v březnu v zájmu podpory ekonomik zasažených protipandemickými opatřeními platnost pravidel pozastavila a jejich návrat letos ohlásila až na začátek roku 2023. Zejména Francie, Itálie a Španělsko začaly hovořit o tom, že by mělo být opětovné vymáhání závazků spojeno s jejich zmírněním.

"Zdravé veřejné finance jsou ústředním pilířem členství v EU a základem hospodářské a měnové unie. Fiskální udržitelnost kombinovaná s reformami podporujícími ekonomický růst musí proto nadále tvořit základ společného rámce hospodářské a fiskální politiky EU," píše se ve výzvě, kterou dnes otisklo několik předních evropských deníků. Jednostránkový text iniciovaný Rakouskem podpořily státy ze skupiny tradičně vystupující proti růstu zadlužení, tedy Nizozemsko a skandinávské země. Spolu s nimi se k dokumentu připojily vedle Česka i Slovensko a Lotyšsko.

Osmička zemí své argumenty podložila odhadem, podle něhož dluh EU vzroste za dva roky z předloňských 79 procent HDP v na předpokládaných letošních 94 procent HDP. Proto by podle skupiny mělo být omezení dluhu společným cílem unie. Návrat k fiskálním pravidlům není překážkou v efektivní fiskální politice, uvádí se v dokumentu, podle něhož jsou nicméně signatářské země ochotny "debatovat o vylepšení" paktu.