Česko bude v kauze MUS po Švýcarsku žádat náhradu škody

Soudní pře pětice bývalých majitelů a manažerů Mostecké uhelné společnosti ve Švýcarsku pokračuje dalším dějstvím. Švýcarská nejvyšší soudní instance sice v hlavních bodech odmítla odvolání pěti mužů, kteří byli odsouzeni za podvody a další trestné činy, ale případ vrátila federálnímu trestnímu soudu. Ten bude muset u tří obžalovaných „přezkoumat odsouzení a další přidružené otázky, jako jsou náklady a odškodné,” stojí v odůvodnění verdiktu, které bylo v pátek zveřejněno v Lausanne. S odvoláním naopak uspěla Česká republika, která může být k případu připuštěna jako účastník sporu. Ministerstvo financí následně oznámilo, že Česko bude u švýcarských soudů uplatňovat náhradu škody. 

Z několika verdiktů o rozsahu několika set stránek rovněž vyplývá, že soud potvrdil rozhodnutí federálního trestního tribunálu v Bellinzoně z podzimu 2013 o zabavení peněz odsouzených exmanažerů MUS. Švýcarští vyšetřovatelé zadrželi na jejich švýcarských kontech v přepočtu přes 13 miliard korun (přes 600 milionů švýcarských franků).

Švýcarský soud v listopadu 2013 kromě odsouzení manažerů rozhodl, že ze zablokovaných peněz v kauze MUS neuvolní žádné peníze jako odškodné pro Českou republiku ani pro společnost Czech Coal Services, která je nástupcem MUS.

Federální trestní soud v Bellinzoně před čtyřmi lety potrestal Jiřího Diviše, Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Petra Krause a Oldřicha Klimeckého v kauze MUS nepodmíněnými tresty od roku a čtyř měsíců do čtyř let a čtyř měsíců. Byli uznáni vinnými z podvodů a praní špinavých peněz. 

Z rozsudků, které vynesla švýcarská nejvyšší soudní instance 22. prosince a které byly zveřejněny dnes, vyplývá, že Spolkový soud zamítl odvolání proti trestu pro Antonína Koláčka a Petra Krause. 

V případě dalších exmanažerů MUS Oldřicha Klimeckého, Jiřího Diviše a Marka Čmejly odvolání částečně přijal. O jejich trestu musí znovu rozhodnout Federální trestní soud v Bellinzoně.

Soud: Česko se mělo účastnit jednání

Nejvyšší švýcarský soud dnes uznal odvolání České republiky, která se chtěla zúčastnit soudního projednávání případu jako poškozená strana, ale bellinzonský tribunál to zamítl z procedurálních důvodů. V dnešním prohlášení soud v Lausanne uvedl, že České republice mělo být umožněno se účastnit jednání, jakmile dala najevo záměr získat zabavená aktiva.

Tribunál v Bellinzoně by se měl požadavky České republiky zabývat během další nezávislé procedury, uvedl Spolkový soud. Ministerstvo financí okamžitě oznámilo, že Česko bude u švýcarských soudů uplatňovat náhradu škody.

Kauzou se zabývá také justice v ČR. V květnu žalobci olomouckého vrchního státního zastupitelství podali obžalobu na šest mužů. K soudu posílají kvůli podezření z tunelování a podvodného ovládnutí společnosti pět bývalých manažerů, z přijetí úplatku by se měl zodpovídat také bývalý náměstek ministra průmyslu Robert Sýkora.

Vizitky mužů, odsouzených ve Švýcarsku v kauze Mostecké uhelné společnosti (řazeni abecedně; švýcarská nejvyšší soudní instance v hlavních bodech odmítla odvolání pěti odsouzených):

Marek Čmejla (50) – Vystudovaný kybernetik a někdejší člen kapely Tichá dohoda zahájil manažerskou dráhu ve skupině Newton, kterou v roce 1994 založili Petr Kraus a Antonín Koláček. Podle médií sehrála společnost Newton podstatnou roli při skrytém nákupu akcií mosteckých dolů. V roce 2001 Čmejla svůj podíl v Newtonu prodal a stal se manažerem Appian Group, která nedlouho poté ovládla strojírny Škoda Holding. V roce 2010 koupil Čmejla spolu s Jiřím Divišem a dalšími dvěma osobami plzeňskou Škodu Transportation (před měsícem dosavadní vlastníci oznámili prodej podniku skupině PPF). V roce 2012 Čmejla založil hudební skupinu Všichni svatí. V letech 2012 až 2013 předsedal dozorčí radě společnosti Loterie Korunka.

Česká policie v červnu 2012 oznámila, že začala stíhat Čmejlu spolu s Koláčkem, Divišem, Lubošem Měkotou, Oldřichem Klimeckým a Krausem pro podezření, že vyvedli z MUS 150 milionů dolarů a použili je na nákup jejích akcií. K obvinění ze zneužití informace a postavení v obchodním styku přibylo později ještě obvinění z podvodu při privatizaci v roce 1999. Loni v říjnu policie pětici mužů navrhla obžalovat ze zneužití informace a postavení v obchodním styku a z podvodu. V kauze čelí obžalobě z přijímání úplatku náměstek ministra průmyslu Robert Sýkora.

Soud ve švýcarské Bellinzoně v říjnu 2013 shledal v kauze MUS Čmejlu vinným spolu s Divišem, Koláčkem, Krausem a Klimeckým. Čmejla byl odsouzen na čtyři roky vězení. Všichni bývalí majitelé a exmanažeři MUS byli uznáni vinnými z podvodů a praní špinavých peněz. Šestý z mužů, který se účastnil transakcí kolem MUS Luboš Měkota náhle zemřel v březnu 2003 a soud proto jeho část případu ještě před vynesením rozsudku odložil. Švýcarský Spolkový soud nyní oznámil, že odmítl v hlavních bodech odvolání odsouzených, a doporučil rovněž nižšímu soudu, aby přezkoumal tresty tří odsouzených.

Jiří Diviš (61) – V 70. letech hrál basketbal za Baník Most, poté emigroval do Švýcarska, kde vystudoval práva a začal pracovat v investičním poradenství. V 90. letech v ČR zastupoval švýcarskou společnost Investenergy, která skupovala akcie MUS pro Appian Group. V letech 1998 až 2002 byl členem dozorčí rady MUS. Coby vrcholný manažer Appianu byl Diviš v roce 2003 vyslán do dozorčí rady Škoda Holdingu a v roce 2010 se stal jedním ze čtyř spolumajitelů Škody Transportation. Nyní už je podle obchodního rejstříku pouze společníkem firmy Divino Club.

V roce 2013 ho švýcarský soud v kauze MUS uznal vinným z podvodů a praní špinavých peněz a odsoudil na tři roky a deset měsíců do vězení.

Oldřich Klimecký (77) – Někdejší generální ředitel MUS, jenž řadu let zasedal ve statutárních orgánech vlastníka mosteckých dolů. Figuroval také v orgánech Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí či FK Baník Most. V současnosti už stojí mimo byznys. V roce 2013 byl ve Švýcarsku uznán vinným z podvodů a praní špinavých peněz a odsouzen ke třem rokům a jednomu měsíci a k peněžitému trestu. Klimecký figuruje kromě kauz kolem MUS také v případu několika bývalých mosteckých zastupitelů, kteří stanuli před soudem kvůli údajným škodám vzniklým při prodeji majetku města Most. Loni v dubnu je soud už potřetí zprostil obžaloby.

Antonín Koláček (58) – Vystudoval pražskou Vysokou školu chemicko-technologickou, poté pracoval jako personalista, mimo jiné u Komerční banky (KB). V roce 1994 stál s Krausem u vzniku společnosti Newton Financial Management Group. O rok později usedl do představenstva MUS, a to jako vrchní personalista KB, která ve firmě vlastnila podíl. V letech 1993 až 1997 zároveň působil v dozorčí radě banky. Postupně se stal nejvlivnějším manažerem MUS a byl rovněž generálním ředitelem Appian Group. V roce 2005 spolu s manažerem Lubošem Měkotou (ten v březnu 2013 zemřel) získali každý čtyřicetiprocentní podíl v dolech, který posléze prodali Pavlu Tykačovi.

Koláček se poté z byznysu stáhl a nyní se věnuje buddhismu a cestování. Je zakladatelem a majitelem společnosti Maitrea zaměřené na duchovní rozvoj. Podle obchodního rejstříku je také jednatelem společnosti Ananda a členem správní rady obecně prospěšné společnosti Mateřská škola a Domov MAITREA. Švýcarský soud ho v kauze MUS uznal vinným z podvodů a praní špinavých peněz a zatím nepravomocně odsoudil na čtyři roky a čtyři měsíce do vězení a udělil mu i peněžitý trest.

Petr Kraus (51) – V roce 1994 stál spolu s Koláčkem u zrodu společnosti Newton Financial Management Group, která se zabývala obchodováním na finančních trzích a souvisejícím poradenstvím. Kraus je prostřednictvím ve Velké Británie registrované společnosti Eurogate, Ltd. jediným akcionářem holdingu Newton i v současnosti. Finanční prostředky investoval do vzdělávání a psychologických výzkumů (například Nadační fond Erudikon). V roce 2013 ho švýcarský soud odsoudil ke třem letům vězení, z toho k jednomu roku a čtyřem měsícům nepodmíněně.