Prvoinstanční soud: 7,5 a 6 let za mřížemi pro Koláčka a Klimeckého za Mosteckou uhelnou

V kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS) uložil dnes soud bývalému manažerovi těžební firmy Antoniu Koláčkovi 7,5 roku vězení a propadnutí několika set milionů korun z bankovních účtů. Bývalého generálního ředitele MUS Oldřicha Klimeckého potrestal šesti lety vězení a propadnutím peněz zajištěných policií. Oba muži také dostali pětiletý zákaz působení ve vedení firem. Podle nepravomocného verdiktu způsobili manažeři MUS v roce 1999 České republice podvodem škodu ve výši nejméně 2,37 miliardy korun, kterou mají společně uhradit. Koláček už avizoval, že se odvolá.

Podle předsedkyně senátu pražského městského soudu Silvie Slepičkové se muži dopustili jednak podvodu, jednak zneužití postavení v obchodním styku, přičemž Klimecký byl organizátorem tohoto trestného činu a Koláček klíčovou postavou. Při ukládání trestů senát vyhověl návrhům státního zástupce. Vinným uznal i posledního z obžalovaných, bývalého náměstka ministra průmyslu Roberta Sýkoru. Za přijetí úplatku v souvislosti s přípravou podkladů pro rozhodnutí vlády o prodeji podílu v MUS mu uložil tříleté vězení, peněžitý trest 4,5 milionu korun a zákaz činnosti.

Z obžalovaných si dnešní vyhlášení rozsudku přišel vyslechnout pouze Koláček. Do budovy soudu dorazil v obleku a bílém cylindru. "Neříkám, že jsem šokovaný. Jsem překvapený," řekl novinářům při přestávce mezi vyhlášením a odůvodněním rozsudku. "Nechápu celý ten rozsudek, natož ten trest. Zdá se, že tady došlo k výraznému nepochopení toho, jak probíhala privatizace v 90. letech. My jsme nedělali nic protizákonného," uvedl. "Byla sepsána fakta a někdo z nich učinil záměrný trestný čin. My jsme restrukturalizovali a stabilizovali Mosteckou uhelnou společnost. My jsme dělali to, co vyžadovaly tehdejší vlády," dodal s tím, že v žádném případě nezpůsobil škodu ani Česku, ani Švýcarsku. Při vyhlášení verdiktu meditoval, soudkyni přinesl dárek - jaký, zatím neprozradil.

Obžaloba tvrdí, že Koláček, Klimecký, Jiří Diviš, Marek Čmejla a Petr Kraus v roce 1998 skrytě ovládli firmu jejími vlastními prostředky, když z ní odčerpali peníze pod záminkou zhodnocení v zahraničí. "Šlo o to ovládnout Mosteckou uhelnou za využití jejích vlastních prostředků. Klíčovou osobou pro realizaci tohoto záměru byl obžalovaný Koláček," popsala Slepičková. Poté muži údajně vyčkali, až cena akcií klesla, a od státu odkoupili jeho podíl přes firmu Investenergy za výrazně nižší cenu. Prodej státního podílu v MUS schválila jednomyslně v červenci 1999 vláda pozdějšího prezidenta Miloše Zemana.

Ačkoliv kauza vznikla v 90. letech, podle Slepičkové není trestní odpovědnost obžalovaných promlčená. Trestní zákoník totiž stanoví zvláštní promlčecí dobu v délce 20 let u trestných činů, které byly spáchané při vypracování či schvalování privatizačního projektu.

Českému stíhání původně čelilo osm lidí, miliardář Luboš Měkota však v roce 2013 zemřel a stíhání bývalého lobbisty a obchodníka se zbraněmi Pavla Musely přerušil žalobce ze zdravotních důvodů. Obžaloba tak mířila na šest lidí propojených s MUS. Stíhání Krause, Čmejly a Diviše český soud postupně zastavil, protože si začali odpykávat tresty uložené již dříve ve švýcarské větvi kauzy. Kraus ve Švýcarsku nastoupil do vězení, Čmejla s Divišem tam nakonec dostali podmínky a peněžité tresty.

Obsáhlé dokazování soud dokončil letos v březnu po více než čtyřech letech od zahájení procesu. Slepičková dnes zrekapitulovala, že trestní spis má přes 36.300 stran a že termínů hlavního líčení bylo šest desítek, přičemž soud vyslýchal desítky svědků a situaci zkomplikovala i koronavirová pandemie, protože Čmejla s Divišem žijí ve Švýcarsku. Soudkyně zdůraznila, že nikdo z obžalovaných nedělal obstrukce a soudní jednání nemařil.

Manažeři popírají, že vládě zatajili, že skutečným nabyvatelem akcií budou oni. Stát podle nich věděl, komu prodává, respektive ho to nezajímalo, protože se chtěl podílu zbavit. Koláček už dříve uvedl, že při privatizaci těžební společnosti nezískal ani korunu navíc. Zdůraznil, že jeho úmyslem bylo zachránit MUS před zánikem a stabilizovat ji. Třiaosmdesátiletý Klimecký k soudu nechodil. Přes svého advokáta dříve vzkázal, že obžalobě nerozumí, je z ní zmatený a z toho, co mu klade za vinu, si nic nepamatuje. Privatizaci MUS pokládá za úspěšnou akci, která znásobila ekonomickou výkonnost společnosti a přispěla k sociálnímu smíru v regionu.

Zemanova vláda schválila prodej 46 procent akcií MUS jednomyslně. Členové kabinetu u soudu v minulosti vypovídali jako svědci. Zeman prodej státního podílu hájil - MUS podle něj nebyla strategickou společností a vláda byla ráda, že se menšinového podílu zbaví. Exministr průmyslu Miroslav Grégr, který prosadil přímý prodej státního podílu místo soutěže, uvedl, že nevěděl o souvislosti mezi Investenergy a obžalovanými manažery. Připustil ale, že v kuloárech nebylo žádným tajemstvím, že management MUS usiluje o výhradní vlastnictví firmy. Státní zástupce vystoupení některých bývalých členů Zemanovy vlády zpochybnil.