Vánoce v národních kuchyních. Západní krocan, venezuelský dort či pečeně z leguána

Jsou tu Vánoce. Z našich příbytků táhne desatero vůní. Vzdor gastronomické osvětě všeho druhu, varování zdravotníků, racionalizaci stravy a rostoucímu počtu žlučníkářů budeme zase tak těžce vstávat od prostřených stolů prohýbajících se pod majonézovými saláty, smaženými kapry a přeslazeným cukrovím. Pro útěchu lze nahlédnout do kuchyní jiných zemí. Hodování je součástí Vánoc po celém světě.

Anglie

Přestože anglická gastronomie bývá považována za „zdravou“, nízkokalorické vánoční menu postrádá. Vedle krocana s kaštanovou nádivkou a mandlemi stojí za zmínku skopová kýta s rybízovou omáčkou, koláč z těžkého tučného těsta obsahujícího značné množství proslazeného ovoce, a především nákyp s rozinkami „plum pudding“.

Austrálie

V zemi Commonwealthu je závislost na „matce“ Anglii samozřejmá i ve vánoční gastronomii. Takže: nejprve drůbeží polévka, ale hned po ní celý krocan nadívaný kaštany a jablky, obložený pečenými brambůrky a pečenou dýní. Po krocanovi přicházejí na stůl hodně sladké dorty, drobné pečivo a meloun. Ani Austrálie však nepostrádá vánoční specialitu vlastní, kterou je v některých oblastech pečeně z klokaního ocasu.

Bulharsko

Podle mnohých je bulharská kuchyně nejzdravější v Evropě. Lehká, vyvážená, ovlivněná zejména kuchyní tureckou. O Vánocích tu nepečou padesát druhů cukroví, zelenou mají spíš jakési preclíky ze sladkého kynutého těsta. K jídlu „čorba“, ryba, oříšky, víno, rakije… Hitem několika staletí jsou pirožky pro štěstí, do nichž hospodyně vkládají věštební prostředky – minci, mandli nebo ořechové jádro.

Dánsko

Dánská kuchyně bývá zahrnována do kuchyní skandinávských. Mají mnoho společného, což platí i pro stravu vánoční. – Teplá pečená šunka, vepřová hlava, pepřená treska s ředkvičkami, sladký rybízový pudink se zapečenou mandlí. Kdo ji najde, získá speciální vánoční dárek. Chybět nesmí ani tradiční glögg – nápoj připomínající svařené víno a připravovaný v různých obměnách třeba z vody, cukru, oříšků, kandovaného ovoce a koření.

Francie

Francouzi jsou labužníci a jejich kuchyně je věhlasná. Na svátečním stole obvykle nechybějí ústřice, případně kachní játra. Menu pokračuje krocanem, rybami, bílou klobásou, hlemýždi s česnekovou nádivkou, mnozí se těší na lanýžovou paštiku či obalovaná žabí stehýnka. Chybět nesmí několik druhů sýrů či roláda v podobě vánočního polena.

Chile

Ve sváteční dny byste v Chile hledali ryby jen obtížně. Chilské Vánoce, to je pečená krůta a především slavnostní „empanadas“ – nádivka z mletého masa, oliv, rozinek či dalších přísad, zabalená v jakémsi župánku. Nechybí avokádový salát, rýže s rozinkami a po dobrém jídle pak ledový nápoj z tučného mléka, instantní kávy a koňaku ochucený hřebíčkem.

Itálie

Na Štědrý den Italové ještě pracují. Mnohdy až do večera. Vánoční hostina proto začíná později. Kapra na ní nenajdete, ale jiné ryby ano, stejně jako tradiční špagety či tortellini. Oblíbené bývají domácí speciality z beraního masa a ovčího sýra, v některých regionech je součástí kukuřičná kaše „polenta“, smažené artyčoky a žloutková pěna jako dezert. Sladké kuchyni však jednoznačně kraluje obdoba naší vánočky – panettone.

Kanada

Ke sjednocení kanadské vánoční kuchyně asi už nedojde, země je na to příliš rozlehlá. Na jedné straně vám nabídnou pečeného krocana, na druhé třeba kapouna s medem a hranolky. V Québeku jsou oblíbené pastrami – plátky hovězího hrudí naložené ve směsi soli a různého koření, pak vyuzené a nakonec uvařené v páře. Tato pochoutka na vánoční stůl paradoxně pronikla z kuchyně přistěhovaných balkánských Židů.

Maďarsko

Pikantní pokrmy, nákladné zákusky, dobrá vína. Jako by maďarská kuchyně doslova hýřila nejcennějšími surovinami – kvalitním masem, čokoládou, ořechy. O Vánocích se většinou podává krůtí polévka s játry a houbami, pečená krůtí prsa s kořeněnými švestkami, prošpikovaná mandlemi a naložená v červeném vínu a konečně „bajgli“, někde též „pejgli“ – výborné ořechové nebo makové záviny. Hořícím punčem „krambambuli“ si pak lidé připíjejí až do Silvestra.

Mexiko

Tato země je především katolická – z původních indiánských kultur tam toho zůstalo málo. Mexičané dnes slaví Vánoce se vší parádou, večeří tu nejsilnější slepičí nebo kukuřičnou polévku, ve větších městech si dopřávají krocana, zatímco stoupenci tradic milují kukuřičné tamales, plněné bochánky z kukuřičné mouky, zabalené v kukuřičném listu. Pro některé však stále zůstává synonymem nejlepšího štědrovečerního pokrmu pečeně z ocasu leguána.

Německo

Spíš než kapra večeří Němci o Vánocích husu s bramborovým knedlíkem a červeným zelím. Německo je zemí perníčků, jsou prý jedny z nejlepších na světě. Někteří výrobci si dodnes přísně chrání složení perníkového koření, jímž je Německo provoněné již dlouho před Vánocemi. Zároveň nesmí chybět pravá „drážďanská vánoční štola“, která se na rozdíl od naší vánočky neplete, ale překládá.

Polsko

Tradiční vánoční úzus předepisuje podávání dvanácti chodů. Večeře tak začíná například červeným borščem s houbami a bramborami, případně malými taštičkami plněnými „grzyby“. Nechybí marinovaný sleď, a je-li podáván kapr, měl by být na lněném oleji. Dále mleté rybí maso v aspiku, maková „babka“ či klasický makovník, chutnající o to lépe, že je mák obohacený ořechy a rozinkami.

Rusko

Úpravy kalendáře i pravoslavné vyznání velké části obyvatelstva způsobily, že tam jedni slaví Kristovo narození 24. prosince jako my, zatímco druzí až 7. ledna. Rusové dodnes mísí své staré obyčeje s křesťanskými zvyky. K večeři se patří podávat boršč, šči nebo uchu, vepřovou pečeni, v mnoha regionech staroruskou kuťju, vařenou z celých zrn krup, jáhel, pšenice či rýže, medu a rozinek. Tradičním pokrmem jsou pirožky, někde i bliny připomínající naše lívance.

Řecko

Řekové si libují ve slavnostních hostinách, Vánoce nevyjímaje. V některých oblastech začínají citronovou polévkou, následují ryby v bezpočtu specifických krajových úprav, ale také beraní pečeně. Obvykle nechybí zapečený ovčí sýr, spousta zeleniny ani domácí víno. Destilátům kraluje i Čechům dobře známý koňak Metaxa. A snad žádný Řek nedá dopustit na tradiční posvátný chléb christopsomo.

Španělsko

K hlavním pokrmům slavnostní večeře patří skopové a k tomu obrovské množství zeleniny. Ale i zde si mnozí pochutnávají na pečeném krocanovi s nádivkou, ať již kaštanovou, nebo třeba švestkovou. Sladké Španělé rádi, zejména marcipán a pochoutky z něj. Oblíbené jsou kořeněné mandlové koláče připravované v Andalusii, ale i citronový dort s kandovaným ovocem.

USA

Symbolem je pečený krocan; někdy s nádivkou, jindy s celými kaštany. Také se upravuje v chřestové omáčce a podává s brambory nebo s bramborovou kaší. Nechybí anglický „plum pudding“ stříknutý whisky a koláče s čerstvým ovocem. Víno bylo v USA ještě za minulých generací považované za nápoj luxusní, dnes však patří Severní Amerika k největším vinařským zemím na světě a vínem si tu nejen o Vánocích může připít každý.

Venezuela

Už dlouho před Vánocemi začínají některé hospodyně péct vánoční dort „navidad pastel“ nebo také „torta negra“, který vydrží vláčný velmi dlouho a v plechovkách převázaných stuhou ho místní často dávají jako dárek. O Vánocích se pak na stolech vyjímá masová nádivka s olivami, cizrnou, solí a rozinkami, zabalená do kukuřičné placky a navrch ještě do banánového listu. Všudypřítomná je i papája a sladkosti z ní.