Bělorusko má jadernou elektrárnu. Financoval ji Kreml a část zařízení je z Česka

„BĚLORUSKO JE JADERNOU VELMOCÍ"

Bělorusko má jadernou elektrárnu. Financoval ji Kreml a část zařízení je z Česka
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Foto: Reuters
Svět

Echo24

Běloruský vládce Alexandr Lukašenko v sobotu slavnostně zahájil provoz první jaderné elektrárny v zemi, kterou ale kritizují některé sousední země a obávají se o bezpečnost. Elektrárnu postavila ruská státní firma Rosatom a financovala ji Moskva prostřednictvím úvěru deset miliard USD (223,8 miliardy Kč), napsala agentura Reuters.

„Zdá se to být tak všední, jako když se postaví metro. Je to ale historický okamžik – země se stává jadernou mocností, „citovala dnes Lukašenka státní tisková agentura BelTA.

Elektrárna se nachází blízko města Astravec, téměř 50 kilometrů od hlavního města Litvy Vilnius. Bělorusko začalo pouštět elektřinu z elektrárny do sítě na počátku tohoto týdne, což přimělo Litvu, aby zastavila dovoz elektřiny z Běloruska. Lotyšsko ve čtvrtek oznámilo, že obnovilo dovoz elektřiny z Ruska do pobaltských států, který byl pozastaven kvůli obavám, že jeho součástí může být i elektřina vyrobená v nové běloruské elektrárně.

Stavba elektrárny rozděluje také Bělorusy, které těžce zasáhla černobylská jaderná katastrofa v roce 1986. Představitel běloruské opozice Andrej Sannikov na twitteru napsal, že elektrárna je „geopolitickou zbraní“ pro Lukašenka a Kreml proti Evropské unii a „radioaktivním nebezpečím pro Bělorusko a Evropu“.

Lukašenko již v pátek při slavnostním otevření třetí trasy minského metra prohlásil, že Bělorusko potřebuje ještě jednu jadernou elektrárnu, pokud se chce zbavit energetické závislosti na uhlí, ropě či plynu. Podle něj spuštění první jaderné elektrárny „je štěstí, je to dárek“.

Elektrárna má dva reaktory, každý o výkonu 1200 megawattů. Druhý reaktor by měl být připojen k síti v roce 2022. Část zařízení dodaly české firmy, mimo jiné armatury, čerpadla nebo potrubí.

Spuštění elektrárny přichází v době, kdy Běloruskem otřásají masivní protesty a stávky. Ty vyvolaly na začátku srpna prezidentské volby, které opozice považuje za zfalšované. Lukašenko, který je u moci od roku 1994, obvinění odmítá, stejně jako výzvy opozice k odstoupení.