Protilátky může mít až polovina lidí v zemi, stát je stále nutí k testování

S koronavirem se do letošního jara setkala ve skutečnosti více než polovina české populace. Nejméně třetina z nich přitom bez jakýchkoliv příznaků. Tvrdí to autoři rozsáhlé studie protilátek z Masarykovy univerzity v Brně. Stát přitom i týdny po rozsudku Nejvyššího správního soudu o diskriminaci občanů odmítá možnost uznávání protilátek jako dokladu o bezinfekčnosti. Tím tak stále nutí možná i miliony lidí k opakovanému testování, ačkoliv si nemocí prošli.

První fáze rozsáhlé studie, které se účastnilo na třicet tisíc lidí, potvrdila dřívější odhady odborníků, podle kterých nákazou ve skutečnosti prošlo až pět milionů lidí. Pro stát však hraje hlavní roli to, zda nakažené zachytil pozitivní test. K tomu dosud došlo pouze ve zhruba milionu a půl případů, tedy asi 17 procent populace.

Jak ale potvrdila studie výzkumníků Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, mnohem větší část populace si prošla nákazou, aniž by o tom měla tušení. „Nejméně jedna třetina účastníků, u kterých byly nalezeny protilátky, nezaznamenala žádné příznaky onemocnění a 28 % seropozitivních jedinců nikdy nebylo na PCR testu,“ konstatuje univerzita v tiskové zprávě.

„Výsledky první fáze studie ukázaly rychlý nárůst seropozitivity demonstrující rozsáhlou expozici české populace viru SARS-CoV-2 během dramaticky probíhající druhé vlny pandemie: zatímco v říjnu a listopadu 2020 mělo sledované protilátky pouze 28 % dobrovolníků, v prosinci 2020 a lednu 2021 to bylo 43 % a v únoru a březnu 2021 už 51 %. To znamená, že v březnu 2021 už nebyla podstatná část české populace k infekci SARS-CoV-2 imunologicky naivní,“ uvedl k výsledkům imunolog Vojtěch Thon, který výzkum odborně zaštiťoval.

To potvrzuje i vládní statistik a šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. „Rostoucí trend souhlasí s celostátními daty o kumulativním počtu pozitivních PCR testů a potvrzuje průběžně zveřejňovanou dynamiku vývoje epidemie. Naměřená data nicméně indikují, že procento populace, které bylo do března 2021 exponováno viru SARS-CoV-2 bylo významně větší, než by vyplývalo z přímých odhadů založených pouze na datech z PCR testování,“ řekl Dušek.

Studie tak vnáší další argumenty do debaty o potřebě měření protilátek, jejich uznávání jako dokladu bezinfekčnosti či otázkách spojených s očkováním. Přes to, že soud označil už v červnu opomíjení protilátek za diskriminační, ministerstvo zdravotnictví se mu zatím brání. Na tématu se neshodují ani odborníci, ti mají zasednout společně s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO) tento týden a o problematice jednat. „Kulatý stůl je svolán na čtvrtek,“ uvedl v úterý Vojtěch. Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve uvedl, že má kulatý stůl moderovat on sám. Rozhodnutí chce do konce srpna.

Ačkoliv vláda protilátky ignoruje, řada lidí se na ně nechává testovat a odkládají kvůli tomu například očkování s poukazem na to, že mají hladiny protilátek vysoké. To se nakonec osobně týká i rodiny premiéra Babiše, ten dříve přiznal, že z důvodu vysokého množství protilátek se zatím nenechala očkovat jeho dcera Vivien. Podobně se podle dřívějšího vyjádření prezidenta České lékařské komory Milana Kubka zatím nenechala očkovat například část lékařů, kteří si taktéž naměřili protilátky.

Náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková novinářům koncem července řekla, že odborníci uznávat protilátky na covid-19 jako prokázání bezinfekčnosti nedoporučují. Člověk, který má protilátky, podle nich může onemocnět. Naopak negativní test na protilátky podle nich neznamená, že se člověk nedokáže před infekcí covidem chránit.

Naopak podle nedávné české studie, která vznikla pod hlavičkou Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS), jsou protilátky účinným ukazatelem bezinfekčnosti. Protilátky v krvi podle autorů zůstávají i po deseti měsících a jsou dostatečným důkazem o tom, že se v těle vytvořil dostatek tzv. neutralizačních protilátek. Je přitom jedno, jakou hladinu protilátek v krvi laboratoř naměří. „Průkaz protilátek je důkazem prodělané infekce, tedy toho, že imunitní systém ví, jak na koronavirus reagovat. A stanovení nějaké číselné hodnoty nám nedá žádnou užitečnou informaci navíc,“ komentovala výsledky studie pro deník Echo24 jedna z autorek, imunoložka Zuzana Krátká (více jsme o tom psali zde)

Studii PROSECO, kterou vedou výzkumníci z centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, umožnila Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR, která ze svého fondu prevence podpořila opakované měření protilátek proti SARS-CoV-2 v krvi dobrovolníků z řad svých klientů. První fáze studie začala v říjnu 2020 a nábor účastníků skončil v březnu 2021 před začátkem masivní vakcinační kampaně. Více než 30 000 účastníkům starším 18 let odebrali v síti akreditovaných laboratoří vzorky krve a změřili hladiny protilátek. Studie má ještě dvě následné fáze, cílem je sledovat přetrvávání či pokles hladiny paměťových IgG protilátek proti SARS-CoV-2 u lidí, kteří prodělali infekci, a těch, kteří jsou očkovaní.