Ministr financí zvažuje novou thatcherovskou daň na energetiku a banky

SALON TÝDENÍKU ECHO

Ministr financí zvažuje novou thatcherovskou daň na energetiku a banky
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) při úterní debatě Salonu Echa v Knihovně Václava Havla. Foto: Echo24
1
Domov

Lenka Zlámalová

Ministr financí Zbyněk Stanjura zváží, jestli by v současné situaci rekordně vysoké inflace a prudce zdražujících energií nebylo rozumné uvalit speciální daň z příjmu na zisky firem, které na současné situaci výrazně vydělávají. Ty zisky jim nepřinesly jejich vlastní výkony, ale prudký růst cen po covidových lockdownech, přetrhání globálních obchodnících vazeb a válka na Ukrajině.

Nová daň by zasáhla firmy, které vydělávají na bezprostředních dopadech: drahé elektřině a vysokých úrocích, jimiž centrální banky bojují proti rekordní inflaci. Dopadnout by tak měla na výrobce elektřiny a komerční banky, které profitují z vysokých úrokových sazeb. „Jsem připraven o tom tématu debatovat. Chci to otevřít na Národní ekonomické radě vlády (NERV),“ řekl Stanjura ve veřejném Salonu týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla.

Autorem nápadu na „daň z bezpracného zisku“, známou jako windfall tax (z peněz, které přinesl vítr) je člen Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Poprvé ji zmínil v rozhovoru pro Ekonom. „Podle mých představ by se měla týkat energetiky a bankovnictví. O konkrétních detailech je potřeba debatovat,“ říká Mojmír Hampl v Salonu Echo „Pokud tady máme sektory, kde můžeme mluvit o windfall, tedy o těch pomyslných jablkách padajících z nebe. Tak jsou to skutečně tyto dva sektory.“

Hampl nevidí na nové dani nic, co by bylo v rozporu s pravicovou hospodářskou politikou, ani co by mělo znepokojovat ekonomy, žádající minimální daně a zásahy státu. „I Margaret Thatcherová na počátku osmdesátých let řekla bankéřům, že sice mají zisky. Nemají je ale proto, že by klientům nabízeli lepší a dražší služby nebo by těch klientů měly víc. Mají je proto, že centrální banka zvyšuje sazby. Proto je zdanila. Přesně v této situaci jsme. Pro banky je výhodnější uložit si peníze u centrální banky za současné úrokové sazby 7 procent, než dávat úvěry. Dosahují vysokého zisku, aniž by pro to musely cokoliv udělat,“ říká Hampl. Z vkladů zaplatí lidem výrazně vyšší úrok a výrazně vydělají na rozdílu mezi ním a úrokovou sazbou centrální banky.

Totéž se dá říct o výrobcích elektřiny. Ti nevydělávají na tom, že by nabízeli lidem lepší služby. Profit jim roste, protože jim současná napjatá situace na evropském trhu dovoluje prodávat elektřinu výrazně dráž.

Jak by thatcherovská daň konkrétně fungovala. „Udělal by se průměr zisků za poslední roky a to, co by bylo nad ním by se zdanilo velmi vysokou sazbou. Vlastně by si stát ten windfall zisk na dani vzal,“ říká Hampl. Peníze by využil ke snížení účtů za drahou elektřinu.

Prakticky by to v důsledku znamenalo totéž, co zafixování cen elektřiny. Jen by se ta částka přelila přes státní rozpočet. Na konečném účtu zákazníka za elektřinu by se projevila stejně. Je to nouzové řešení pro chvíli, kdy si stát do chvíle, než by z ČEZ vykoupil podíly menšinových akcionářů, nemůže dovolit zastoropovat ceny elektřiny, jako to dělá Slovensko nebo Francie. Ohrozil by tím zisky soukromých investorů, kteří by ho okamžitě žalovali.

Premiér Petr Fiala už ve svém mimořádném televizním projevu 22. června oznámil, že se stát chystá ovládnout výrobu elektřiny. Prakticky to znamená zestátnění ČEZ. Výkup podílů menšinových akcionářů. Nebo přinejmenším zestátnění výrobní části ČEZ. Premiér ale vzápětí řekl, že celá operace bude trvat až dva roky. Právě windfall tax by mohla fakticky stropovat cenu elektřiny. Do chvíle, než se ČEZ státu plně podaří ovládnout.

Ministr financí upozorňuje, že celá thatcherovská daň, která může narazit na velký politický odpor a silnou obranu dotčených firem, má smysl jen ve chvíli, kdy z ní bude výrazný výnos. „Kvůli pár miliardám to nemá cenu dělat. Ten výnos pro stát by musel být zásadní,“ říká Stanjura. Mojmír Hampl předpokládá, že by to měly být desítky miliard korun ročně.

Záležet bude, koho by se daň dotkla. U energetiky je zřejmé, že by šlo o velké výrobce. Ti jsou v České republice v zásadě tři. Dominantní je polostátní ČEZ Druhá pozice patří elektrárnám ze skupiny Sev.en finančníka Pavla Tykače a třetí skupině EPH Daniela Křetínského. U bank by se vedla debata, jestli by windfall tax byla uvalena jen na největší finanční domy nebo na všechny komerční banky. Tomu by odpovídala i částka, kterou by stát získal.

Thatcherovská daň je v případě ČEZ pro stát výhodnější, než si vytáhnout peníze z firmy na dividendě. Ta totiž zaručuje podíl na zisku i soukromým vlastníkům. Thatcherovská daň směřuje celou částku z nadprůměrného zisku do státní pokladny.

Vytažení zisků z ČEZ přes thatcherovskou daň povede k poklesu akcií. Kdyby se časem stát rozhodl soukromé akcionáře vykoupit, bude cena nižší.

Pokud by ministr financí s návrhem přišel, dá se očekávat podpora čtyř koaličních stran, které po zdanění mimořádných inflačních zisků energetik volají. Nejsložitější debata čeká Zbyňka Stanjuru v mateřské ODS.

Záznam celého Salonu týdeníku Echo se Zbyňkem Stanjurou a Mojmírem Hamplem můžete shlédnout na havelchannel.cz a v tištěné podobě ho 14. července přinese příští vydání Týdeníku Echo.