Vláda uvalí 60% daň na zisky energetiků, bank a rafinérií. Zastropuje cenu výroby elektřiny

STROP NA ENERGIE

Vláda uvalí 60% daň na zisky energetiků, bank a rafinérií. Zastropuje cenu výroby elektřiny
Ministr financí Zbyněk Stanjura. Foto: ODS
1
Ekonomika

Lenka Zlámalová

Po necelém měsíci od chvíle, kdy vláda Petra Fialy ohlásila zastropování cen elektřiny a plynu pro domácnosti, malé a střední firmy a veřejné instituce od škol, přes nemocnice po úřady, je konečně jasné, jak přesně budou stropy vypadat a kdo je zaplatí. Ministr financí Zbyněk Stanjura včera na tiskové konferenci ohlásil, že zastropování cen se zaplatí z daně z mimořádných zisků, která se uvalí na energetiky, doly, petrochemii a banky sazbou 60 procent, která začne platit od příštího roku.

Kromě toho se začnou kompletně regulovat ceny elektřiny v celém řetězci od výroby po prodej konečnému zákazníkovi. „Budeme sledovat celý řetězec. Připravíme k tomu různé nástroje, aby ani jeden z článků toho řetězce nevydělával na státním rozpočtu. V celém energetickém řetězci s nejvyšší pravděpodobností přistoupíme k věcnému usměrnění cen. Pro všechny od výroby po prodej by mělo být systémem cost plus. To znamená náklady plus přiměřený zisk. Nechceme nikoho uvrhnout do ztráty. Zároveň ale nechceme, aby z té situace někdo těžil. Počítal si, jestli to náhodou není výhodnější prodat za jinou cenu a pak se obracet pro kompenzace na státní rozpočet,“ řekl na dotaz Echo24.cz Stanjura.

Ministr dodal, že už každého typu výroby elektřiny se věcně usměrněná cena stanoví jinak. Podle konkrétních nákladů. Jiná bude u jaderných, uhelných, solárních i větrných elektráren. K ní se pak připočte přiměřený zisk výrobce, distributora a obchodníka. Cena nesmí u zákazníka překročit vládou stanovený strop 6 korun za kilowatthodinu včetně DPH (240 euro za megawatthodinu).

O konkrétních věcně usměrněných cenách pro jednotlivé typy elektráren rozhodne kabinet v příštích týdnech.

Tím už jsou k dispozici téměř všechny detaily, jak bude od příštího roku vypadat zastropování, zdanění i kompenzace.

V praxi to znamená, že žádný zákazník z řad domácností, malých firem a veřejných institucích nebude mít elektřinu dražší než 240 euro za megawatthodinu včetně DPH. Může ji ale mít levnější, pokud obchodník nakoupil od výrobce levněji. K nákupní ceně si totiž podle regulace bude moci připočíst jen přiměřenou marži, zhruba 10 procent ceny. Pokud si obchodník na příští rok například nakoupil za 90 euro za megawatthodinu, musí zákazníkovi prodat za 99 euro za megawatthodinu, nikoliv vládní strop 240 euro za megawatthodinu. To je jen strop. Pokud je nákupní cena nižší, musí se za ni prodávat i zákazníkovi.

Výrobce musí za náklady plus přiměřený zisk nabízet všechnu elektřinu, kterou ještě neměl předem prodanou do sedmého září, kdy Fialova vláda poprvé oznámila zastropování cen. Elektřina prodaná dopředu se obchoduje za původní ceny. Pokud byly vyšší než strop, stát ji musí obchodníkům kompenzovat. Výrobci tvrdí, že dopředu už bylo prodáno kolem 80 procent vyrobené elektřiny.

Kompenzace stropu na elektřinu a také na plyn, které by příští rok měly dosáhnout 130 miliard korun, se budou platit z daně z mimořádných zisků. Tu od příštího roku stát uvalí na energetiky, petrochemii a banky. Ty budou muset ze zisků, které o více než 20 procent přesáhnou průměr za čtyři roky mezi 2018 až 2021 odvést státu 60 procent. Daň budou muset platit celé holdingy. „Jak v případě energetik, tak bank,“ říká Stanjura.

Daň se bude platit až za rok 2023. Firmy na ni ale budou muset platit čtvrtletní zálohy. Ty se vypočtou podle stejného vzorce jako samotná daň, ale z výsledků za rok 2022. Už v první čtvrtině příštího roku se zaplatí první záloha na daň z mimořádných zisků na rok 2023.

Daň bude uvalena na šest největších bank a energetické skupiny se zisky přes dvě miliardy korun ročně. Stejná laťka platí i pro doly a rafinerie.

Daň z mimořádných zisků musí schválit vláda a parlament. Zastropování cen ve všech článcích energetického řetězce může podle nedávnou prosazené novely energetického zákona udělat sama vláda.