Na Nohavicu bych pískal jako první

Dovolil bych si připojit k článku „Různé druhy komoušů“ několik poznámek. Je pravda, že si nepřeji, aby Nohavica vystoupil na Koncertě pro Paměť národa, který je hudebně inspirován Koncertem pro všechny slušný lidi z roku 1989. Všem Nohavicovým hudebním příznivcům se omlouvám, počítám se mezi ně. Ale prosím, ponechte organizátorům právo – jak Kaiser s hanlivým důrazem píše „libovůli“ – někoho vybrat a někoho ne.

Text Daniela Kaisera Různé druhy komoušů najdete zde. 

Nohavicu jsme neoslovili – byť na zmíněném koncertu v roce 1989 vystupoval – nejen kvůli tomu, že přijal ocenění od – jak Kaiser připomíná – „demokraticky zvoleného“ prezidenta Zemana, jako kdyby demokratická volba vylučovala kritiku. Neoslovili jsme ho, protože spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností a nezdá se, že by se za to styděl, omluvil se publiku, které oduševněle vykrmuje písněmi o lásce k pravdě. S novináři se nebaví, aby se ho některý nezeptal na StB. Jeho vystoupení na Koncertu pro Paměť národa by bylo nevhodné i kvůli tomu, že bez skrupulí, varován mnohými, přijal ocenění od ruského diktátora Putina, který prokazatelně nechává pronásledovat stovky nevinných lidí, vraždit nepohodlné novináře, vězní a vysokými pokutami ruinuje mladé lidi, kteří s transparenty „Za vaši a naši svobodu“ stáli na moskevském náměstí na výročí okupace 1968, pronásleduje historiky, kteří se zmíní o paktu Ribbentrop–Molotov mezi SSSR a nacistickým Německem, a tak bych mohl pokračovat dál a dál. Je prostě nestydatost převzít od Vladimira Vladimiroviče Putina ocenění. To se prostě ve slušné společnosti opravdu nedělá, tam se protestuje a pomáhá pronásledovaným. Nohavica by byl na Koncertě pro Paměť národa bez nejmenších pochybností vypískán. Pískal bych jako první. Přítel z BBC Dan Kaiser by mě nejspíš za to pohlavkoval, co si to k mistru dovoluji. Tím, že jsme vyloučili pana Nohavicu, jsem Dana rozčilil a stal se v jeho očích „dozorcem nad odkazem minulosti“. Je to prý logické vyústění toho, že pamětníci z války a komunismu vymírají a my z Paměti národa nevíme roupama, co dělat. Milý Dane, žijí a dlouho mezi námi žít ještě budou tisíce lidí, jejichž příběhy chceme zdokumentovat. Dále ve své kritice Dan pokračuje litanií, jak moc jsem vůči Nohavicovi nespravedlivý, a dokazuje mi to – a nutno dodat, že celkem přesvědčivě –, jak jsem nedůsledný. Dává tři příklady: na Koncertě pro Paměť národa vystoupí kapela Garage s kytaristou Macháčkem, projev na pódiu přednese generál Petr Pavel a prý čerpáme peníze od někdejšího komunisty a svazáka, dnes podnikatele Sekyry. Vezměme to postupně. Disident a chartista Jan Macháček prožívá smutné dějství v Institutu pro politiku a společnost, nelíbí se mi to, ale považuji to za jeho věc a snad má své – pro mě dnes zcela nesrozumitelné – důvody. Nevím. Přiznávám, že jsme si neuvědomili, že v Grarage hraje, debata o něm se prostě u nás při přípravě koncertu nevedla. Je to chyba. Generál Pavel v mládí toužil po vojenské kariéře a vlezl do KSČ, dnes to podle svých slov hodnotí stydlivě, střízlivě a komunistickou ideologii považuje za zvěrstvo, varuje před nebezpečím z Ruska. Právě tím je někdejší velitel NATO Petr Pavel ohromně inspirativní osobnost třeba pro Nohavicu. Kaiser se domnívá, že podnikatel Sekyra svými penězi podporuje Festival svobody, na kterém se Paměť národa podílí. Podle něj si svátek přisvojujeme – ve smyslu uzurpujeme – a Sekyrou jsme se dopustili faux pas, které každého čtenáře Echa24 má sklátit smíchy ze židle. Jenomže Dan Kaiser je zase vedle. Festival svobody je otevřená platforma, ke které se může připojit jakákoliv občanská iniciativa a organizace pořádající akce 17. listopadu po republice. Vzájemně se informujeme o svých výstavách, zástupci organizací se schází a dali dohromady například Manifest Festivalu svobody, tím to končí, jak si mohl Kaiser přečíst na webu, ale spíš se zajímal o to, kdo to platí. Mýlí se, peníze nesdílíme. Každý si musí sehnat na své akce své podporovatele a donátory a také si za své rozhodnutí – kdo je platí – nést svoji odpovědnost. Ve Festivalu svobody jsou nyní desítky organizací, snad tedy laskavý čtenář pochopí, že Paměť národa nezná všechny jejich donátory. Ovšem filantrop Sekyra – tak jako generál Pavel – dal jasně najevo, že své komunistické angažmá v mládí považuje za charakterový pád. Je možné, že některou organizaci z Festivalu svobody skutečně podporuje nebo dříve podpořil – jako třeba Českou křesťanskou akademii. Nás – Paměť národa – nikoliv. Je to od přítele Kaisera humpolácké a neférové, když nás obviňuje, že nás platí bývalý svazák a komunista. Na závěr bych rád vysvětlil moji neohrabanou poznámku na FB. Komentoval jsem článek na Novinkách.cz s titulkem „Nohavicu kvůli StB nechtějí na megakoncert k výročí republiky“. K článku jsem připojil slova: „S ohledem, v jaký den a pro jakou myšlenku hudebníci zahrají, je také třeba nepouštět na pódium proputinovské někdejší udavače StB a různé druhy komoušů.“ Kaiser se pozastavuje nad tím, kdo jsou v mém podání ti „různí druhové komoušů“. Jestli to Dana Kaisera opravdu zajímá, klidně mohl brnknout a optat se, rád bych mu odpověděl. Míním tím všechny politické extrémy zprava i zleva, lidi, kterým jsou lhostejná lidská práva druhých, obdivují tvrdou ruku Putina, volají po zestátnění veřejnoprávních médií, píšou mi, že budu viset, až se dostanou k moci.