Jak letos pracoval Senát? Dostal se do konfliktů s vládou i prezidentem, Starostové v něm posílili svůj vliv
Práce Senátu
NOVÉ
1
Senát, v němž má navrch opozice, byl i letos výrazným protipólem vlády i Hradu. Jeho úsilí o úpravy vládních návrhů zákonů ale koaliční většina ve sněmovně úspěšně mařila. Neúspěchem skončila i snaha horní komory zažalovat prezidenta Miloše Zemana u Ústavního soudu pro hrubé porušení ústavy, a to mimo jiné kvůli jeho otálení se jmenováním ministrů. Proti se v dolní komoře postavily vládní ANO a ČSSD spolu s KSČM a SPD, které v Senátu zastoupení nemají.
Senátoři letos také ustavili komisi k vyhodnocení auditů EU, které se týkají premiéra Andreje Babiše (ANO) a vyplácení unijních dotací. Babiš je podezřelý ze střetu zájmů, na čemž se také komise předběžně shodla. Důvodem jsou dotace pro holding Agrofert. Premiér to opakovaně odmítá. Argumentuje tím, že firmu převedl do svěřenských fondů. Komise audity ani po půlročním snažení nezískala; ministerstva se odvolávala na to, že texty jsou důvěrné. Komise si lhůtu na své šetření nechala prodloužit až do podzimu příštího roku.
Senát se dostal několikrát do konfliktu s vládou. Ta odmítla několikrát poskytnout informace pro vyšetřovací komisi k evropským auditům, senátoři si zároveň během roku stěžovali, že ministři včetně premiéra nedostatečně docházejí na senátní schůze.
Předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil absenci označil za „neodpovědný přístup ze strany vlády“. Senát kvůli chybějícím ministrům musí opakovaně odkládat materiály, které by měl projednat, aby se nestaly neaktuálními, přidal se předseda senátorského klubu Starostů Petr Holeček.
Nelibě se tehdy vyjádřil také místopředseda Senátu Jan Horník (STAN). „Ta vláda nemaká, byť tvrdí něco jiného. Ta vláda si jede na svůj vlastní byznys v čele s předsedou této vlády, a to je zapotřebí natvrdo tady říct,“ uvedl. Doporučil Jaroslavu Kuberovi (ODS), aby nenapsal premiérovi „lehké varování“. „Napíšu to ostře, ale abych pak nebyl kritizován za přílišnou ostrost,“ dodal Kubera.
Horní komora se letos sešla na deseti schůzích, projednala sedm desítek zákonů poslaných sněmovnou. Schválila z nich jen čtyři desítky, tedy zhruba polovinu. Osm zákonů Senát odmítl. Patřilo mezi ně například dodatečné zdanění náhrad církvím za nevydaný majetek. Sněmovna sice i v tomto případě Senát přehlasovala, Ústavní soud ale poté dal senátorům za pravdu a normu odmítl.
S vlastními úpravami senátoři vrátili poslancům na 25 zákonů. Neprosadili ale ani rozšíření rodičovského příspěvku, vyšší zvýšení důchodů starším penzistům, zvyšování daní a poplatků ani zrušení další vlny rozšiřování elektronické evidence tržeb. Senát nezabránil ani vzniku Národní sportovní agentury jako nového úřadu pro dotace do sportu. Uspěl jen s drobnými úpravami zákona o zapisování rodných čísel do občanských průkazů nebo o zvýšení poplatků za registraci hnojiv.
Senát se letos neplánovaně proměnil i personálně. Po odchodu Zuzany Baudyšové (za ANO), která na senátorský mandát rezignovala ze zdravotních důvodů, se v dubnu stal novým členem horní komory scenárista David Smoljak (za STAN). Klub Starostů se tak stal s 19 členy nejsilnější senátorskou frakcí před ODS s 18 členy. Na loňské povolební uspořádání horní komory ale doplňovací volby vliv neměly, vedení se nezměnilo a v čele horní komory stojí i nadále Jaroslav Kubera z ODS.
