Šlachta rozhodnutí NS o nezákonných odposleších Nečasové bagatelizuje. Je to nesmysl, říká

Nejvyšší soud označil odposlechy v kauze Jany Nečasové (dříve Nagyové) za nezákonné. Nepoužitelné jsou podle soudu i odposlechy dalších lidí z kauzy, kterou spustil policejní zásah na Úřadu vlády v roce 2013 a která přispěla k pádu kabinetu Petra Nečase (ODS). Uvedla to ve čtvrtek Česká televize (ČT). Mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček potvrdil, že rozhodnutí, které se týká odposlechů Nečasové, padlo koncem května. Bývalý šéf ÚOOZ Robert Šlachta, jehož vyšetřovatelé odposlechy pořídili, to považuje za nesmyslné rozhodnutí.

Nečasová podala k Nejvyššímu soudu dovolání poté, co jí loni pražský městský soud uložil tříletou podmínku a desetiletý zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. ČT uvedla, že podle Nejvyššího soudu bylo nezákonné to, že odposlechy byly u soudů použity u posuzování jiné trestné činnosti, než ke které byly ostravským soudem povoleny.

Spis podle ČT zůstane na Nejvyšším soudu, který ještě rozhodne o samotném dovolání někdejší šéfky Nečasova kabinetu. Obhájci Nečasové ale nyní mají možnost stáhnout dovolání a žádat obnovu procesu, uvedla televize.

Bývalý šéf ÚOOZ Robert Šlachta to považuje za nesmyslné rozhodnutí. „V této kauze už bylo tolik protichůdných rozhodnutí soudu, že už mě tohle rozhodnutí vůbec nepřekvapuje a zajímalo by mě, vzhledem k tomu, kolik těch desítek soudů rozhodovalo v této kauze, ať už to byly okresní nebo krajské soudy, zda tedy tím pádem rozhodovaly všechny nezákonně. S odůvodněním nejsem zatím seznámen, ale připadá mi to naprosto jako nesmyslné rozhodnutí, oproti tomu, co jich v této kauze již bylo. S Nejvyšším soudem se pojí také rozhodnutí o vyjmutí tří exposlanců z pravomoci orgánu činných v trestním řízení z důvodu indemnity a i toto rozhodnutí bylo naprosto nesmyslné, což bylo později doloženo,“ uvedl pro Echo24 Šlachta.

Jaký to bude mít dopad na soud, netuší zatím ani právníci obžalovaných. „Opravdu nevím, protože jsem to rozhodnutí neviděl. Informace, které jsou, jsou zatím nesrozumitelné. Podle jedné informace státní zastupitelství něco obdrželo. Nevím, kdo to obdržel. Údajně to není reakce na ta dovolání, která byla podána, tak by to snad měla být reakce na nějaké separátní podání paní Nečasové týkající se přezkumu těch odposlechů v její věci. Já nemám nejmenší představu, je to zatím galimatyáš. Samozřejmě se sháním po tom, jestli nějaké rozhodnutí existuje a jestli se týká také mého klienta, bývalého šéfa vojenského zpravodajství. Zatím nemám nejmenší podklady k tomu, abych to posoudil,“ řekl pro Echo24 advokát Tomáš Sokol.

Mluvčí Nejvyššího soudu nechtěl komentovat, jak soud rozhodl. Teprve ve středu totiž začal soud rozesílat své rozhodnutí účastníkům řízení. Rozhodnutí padlo v senátu Jiřího Pácala, potvrdil Tomíček.

Nečasová podle žalobců zneužila Vojenské zpravodajství ke sledování tehdejší manželky premiéra Nečase Radky. Spolu s Nečasovou byli v kauze obžalováni bývalí šéfové rozvědky Ondrej Páleník a Milan Kovanda a bývalý zpravodajec Vojenského zpravodajství Jan Pohůnek. Páleník, Kovanda a Pohůnek dostali podmínky v délce 2,5 let, dvou let a 20 měsíců a zákazy činnosti ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech na osm, sedm a šest let. Všichni tři podali dovolání.

Nečasová čelí obžalobě také v dalších kauzách. V případu možného úniku informací z Bezpečnostní informační služby (BIS), v níž policie obvinila také lobbistu Ivo Rittiga, loni v listopadu pražský městský soud oba nepravomocně obžaloby zprostil. Obžalována byla také z krácení daně kvůli tomu, že finančnímu úřadu nepřiznala dary, například drahé kabelky, které jako ředitelka premiérova kabinetu dostávala.

Kauza započala vpádem policistů na Úřad vlády v roce 2013, což nakonec stálo i za pádem dosud poslední tuzemské pravicové vlády. Nečas kvůli vyšetřování své partnerky v kauze kolem možného zneužívání Vojenského zpravodajství (VZ) a údajného podplacení exposlanců ODS podal 17. června 2013 demisi. Nečasová dostala za zneužití VZ tříletou podmínku a desetiletý zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy. V kauze podali všichni čtyři aktéři odsouzení k podmíněným trestům dovolání. Pokračují i další případy.