Lidé se potkávají jako před pandemií. Neočkovaní méně nosí respirátory, ukazuje průzkum

Neočkovaní lidé se při svém chování ve společnosti méně chrání před nákazou covidem-19 než lidé, kteří jsou očkovaní. Vyplývá to z říjnové etapy průzkumu Život během pandemie společnosti P&Q Research. O výsledcích informoval ředitel společnosti Daniel Prokop.

Ačkoliv lidé obecně více nosí respirátory či omezují přítomnost na místech, kde je hodně lidí, problémem podle průzkumu je, že méně se před nákazou chrání neočkovaní lidé. Zatímco 83 procent očkovaných nosí respirátory, u neočkovaných je to 60 procent. Zhruba polovina očkovaných se vyhýbá přeplněným prostorům, u neočkovaných je to 37 procent.

Průzkum upozorňuje také na to, že jen třetina lidí, kteří mají příznaky covidu nebo byli v kontaktu s nakaženým, jde na test. Podle autorů to může být dáno tím, že očkovaní lidé, i když mají příznaky nebo byli v kontaktu s nakaženým, se testují málokdy. „Testování naprosto zaostává – v posledním měsíci prošlo testem jen 11 procent dospělých respondentů. Na jaře to bylo 45 procent,“ uvedli autoři průzkumu.

Podle autorů stagnuje míra imunizace, tedy zastoupení lidí, kteří se očkovali v posledním půl roce nebo měli v posledních třech měsících pozitivní test na covid. V průzkumu je těchto lidí 47 procent. „Zrychlené očkování a nákazy sotva dohání ‚vyvanutí‘ efektu očkování a nákaz z jara 2021,“ uvedli.

I když epidemie v posledních týdnech roste, respondenti se v říjnu osobně setkali v průměru s 19 lidmi, z toho 12 kontaktů bylo bez použití roušky či respirátoru. Podle autorů jsou tak nechráněné mezilidské kontakty na úrovni doby mimo pandemii. Ve srovnání s koncem léta lidé výrazně méně chodí do restaurací. V říjnu do restaurací zavítala necelá třetina dotázaných, na konci léta to byla téměř polovina. Návštěvy služeb, známých a rodiny či využívání MHD se ale drží na úrovni mimo epidemii.

Práci z domova nyní plně využívá osm procent pracujících, což je polovina toho, co před rokem. Na pracoviště denně dochází tři čtvrtiny lidí, meziročně o 13 procentních bodů více.

Po dlouhé době autoři zaznamenali změnu v ekonomickém chování lidí. O tři procentní body vzrostl počet domácností, které se snaží šetřit a redukovat spotřebu. Autoři se domnívají, že důvodem může být zdražování cen energií.