Fascinace jménem UFO. Co když nejsme sami?

KOMENTÁŘ

Fascinace jménem UFO. Co když nejsme sami?
Pentagon zveřejnil tři videa, na kterých je zachycené UFO. Foto: Pentagon
3
Komentáře
Marian Kechlibar
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Vláda Spojených států zveřejnila dlouho očekávanou zprávu o neidentifikovatelných létajících objektech. Žádné žhavé přiznání o existenci mimozemšťanů neobsahuje. Ale nejde ani o uklidňující čtení ve stylu „nakonec se vždycky ukázalo, že jde o zbloudilý meteorologický balon, falešný odraz v radaru nebo planetu Venuši nad obzorem“. Část zaznamenaných incidentů se americkým ozbrojeným silám nepodařilo vysvětlit. Tím pádem se ovšem do vysvětlování můžeme pustit my ostatní, každý podle svého gusta.

Tvrdý skeptik položí na stůl svůj vlastní doktorský titul, vysvětlí s obdivuhodnou sebejistotou všechny pozorované jevy jako optické iluze a chyby v senzorech a nebude se příliš pozastavovat nad tím, že při svém hodnocení neměl k dispozici původní data ani přístroje a že lidé, kteří je k dispozici měli, takový závěr neudělali. Paranoidní vyznavač konspirací se zeptá, proč nám ONI tu zprávu předkládají zrovna teď a od čeho chtějí nenápadně odvést pozornost. Nadšenec se zasní nad budoucím setkáním s bratry a sestrami z jiných planet a pro samé snění zapomene včas zaplatit daně, což se mu později vrátí v podobě mastné složenky na zákonem předepsané penále. Bojovník za liberální demokracii svede všechno na Rusy a Číňany, jejichž nepochybnou zálibou je zkoušet nové a utajované zbraně právě v blízkosti cizích ozbrojených sil, kde vůbec nemůžou nešťastnou náhodou padnout do rukou nepřítele nebo vyvolat vážný incident.

 

My ostatní se pak raději tématu vyhneme, abychom nebyli za pošuky. Kolem tématu létajících talířů se jich koncentruje dost a málokdo stojí o to, aby s nimi byl spojován.

Patrně o to nestojí ani američtí vojáci, kteří raději místo zkratky UFO začali používat jinou: UAP, což znamená neidentifikované vzdušné jevy. Ale zájem o celou věc je neopustil. Zveřejněná zpráva je zčásti produktem programu, který má analyzovat „advanced threats“ čili pokročilé hrozby a jenž byl po několikaletém utlumení znovu roku 2017 v trochu jiné podobě spuštěn. Každá mocnost chce přirozeně být jedinou paní svého vlastního vzdušného prostoru a v případě námořních mocností, jako je právě Amerika, i vzdušného prostoru kolem svých plavidel. Bez převahy v modravých výšinách je osud každé budoucí bitvy ještě nejistější než obvykle, takže z hlediska národní bezpečnosti jsou podobné fenomény více než jen akademickou hříčkou. Jsou něčím, co by jednoho dne mohlo zasáhnout do průběhu pozemských konfliktů.

Foto: Týdeník Echo

Pro nás ostatní jde spíše o připomínku, že naše poznání má svoje meze. Přes veškeré pohodlí moderního života, zajištěné vyspělou vědou a technologií, ještě nerozumíme všemu, co se na této planetě děje. Dokonce ani Occamovu břitvu, staré logické pravidlo, podle kterého by člověk měl dát přednost nejjednoduššímu možnému vysvětlení, nelze v tomto případě použít. Neznámých faktorů je příliš mnoho a zveřejněná zpráva je nápadně stručná. Většina podkladů, na nichž byla založena, podléhá i nadále režimu utajení.

V podstatě je to dobře; další generace mají co objevovat. Není jasné, jestli nějaké mimozemské civilizace vůbec existují (snad ano, vesmír je velký) nebo co by jejich stroje pohledávaly právě zde, v relativně nezajímavém koutě jedné nezajímavé galaxie. Je docela dobře možné, že všechny pozorované jevy jsou místního, přírodního původu. Ale jejich vysvětlení nám určitě bude ještě delší dobu trvat.

A pak je tu ta malá, těžko odhadnutelná, nepříliš pravděpodobná, ale pro milovníky sci-fi dráždivá představa, že nejsme sami. Sice bez jakéhokoliv praktického důsledku – chleba kvůli tomu nezlevní a lidé se k sobě nezačnou chovat lépe –, ale přece jen zajímavá. Nejvyšší čas jí vzdát úctu aspoň tím, že z knihovny vytáhneme nějakého toho Clarka, Asimova nebo Neffa.

Marian Kechlibar je autorem série knih Zapomenuté příběhy 1-4 a sbírky povídek Krvavé levandule.

Foto: Knihy Mariana Kechlibara

 

×

Podobné články