Mají včely rády řepku? Chemický postřik má na svědomí smrt tisíců včel
problémová řepka
NOVÉ
1
Premiér Andrej Babiš neustále obhajuje pěstování řepky olejné a její pozitivní vliv na životní prostředí. „Včely mají rády řepku,“ řekl nedávno v Německu. Možná má i pravdu, ale problémem je chemický postřik, kterým je tato rostlina ošetřována. Postřik z řepky stojí nyní za úhynem tisíců včel v Šenově u Ostravy. Potvrdila to laboratoř státního veterinárního ústavu. Masivní úhyn nahlásilo před třemi týdny 16 chovatelů potom, co jeden ze zemědělců chemicky ošetřil své pole bez včasného ohlášení. Informovala o tom Česká televize.
„Jsou to účinné látky, které jsou toxické,“ řekl Českému rozhlasu Ostrava ředitel krajské veterinární správy Severin Kaděrka. Postřik na řepku v Šenově zničil více než 200 včelstev. V jednom včelstvu může být podle Českého rozhlasu v závislosti na ročním období zhruba 15 tisíc nebo i 60 tisíc jedinců, v zimě je jich méně, v létě více.
Premiér však o řepce mluví jako o ekologicky přínosné plodině, kterou včely vyhledávají „A včely mají rády řepku, můžou si kecat novináři, co chtějí. Mají, je to pravda. Já jsem byl v Lysé nad Labem na výstavě,“ řekl před nedávnem český premiér česko-německému obecenstvu.
Řepka je podle odborníků náročná na živiny i chemické postřiky a znehodnocuje půdu, znečišťuje vodu a půdu pesticidy a má dopady na zdraví zvířat a lidí žijících v okolí masivně chemicky ošetřovaných lánů. „Řepka obecně potřebuje velkou chemizaci, více než jiné plodiny. Potřebuje více pesticidů a herbicidů, čímž zvyšuje zátěž podzemních a povrchových vod, kam se část chemických přípravků dostane. Do vody se také dostane více nafty.“ uvedl již dříve pro Echo24 ekolog David Pithart ze společnosti Beleco.
Čerstvá europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) se k tématu řepky vyjadřovala, když působila v zemědělském výboru Poslanecké sněmovny. „Řepka je velmi náchylná k různým nemocem, a proto musí být pravidelně chemicky ošetřována, což poškozuje půdu a podzemní vody. Problémem je také, v jak velkém množství je u nás řepka pěstována,“ uvedla Vrecionová pro Echo24.
Řepka se využívá pro výrobu biopaliv, která se podle zákona povinně přimíchávají do benzinu a nafty. Jedním z největších zpracovatelů řepkového semene a výrobcem metylesteru, který se přimíchává do bionafty, je společnost Preol z holdingu Agrofert, který patřil Babišovi a převedl jej v roce 2017 do svěřenského fondu.
Řepka se letos pěstuje podle ČSÚ na ploše 391 000 hektarů, ve srovnání s minulým rokem je to úbytek skoro o pět procent. Zemědělské půdy je v ČR podle Svazu vlastníků půdy 4,2 milionu hektarů, což by znamenalo, že řepka se pěstuje zhruba na devíti procentech zemědělské půdy. Do tohoto počtu se ale započítávají i vlastníci zahrad a stát, který má zhruba tři procenta zemědělské půdy, tedy přibližně 134 000 hektarů. Za zemědělskou půdu se považuje orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty.
Přesto se od roku 1990 rozloha plochy, na které se řepka pěstuje, rozšířila čtyřnásobně. V roce 1990 byla pěstována na na ploše 105 102 hektarů. Zemědělcům se totiž více vyplatí pěstovat řepku, než například brambory. Tato skutečnost se poté odráží i v cenách brambor a dalších druhů zeleniny, kterých je letos kvůli loňskému suchu značný nedostatek.
