Na sněmovnu míří žaloba. Odpírá vstup nenaočkovaným proti koronaviru

Na Poslaneckou sněmovnu míří žaloba kvůli možné segregaci neočkovaných. Vstup jim do dolní komora parlamentu odpírá podle platných protiepidemických opatření. Podle právníka Jakuba Kříže je však takové nařízení protiprávní a navíc je účast veřejnosti na jednání sněmovny založena přímo Ústavou. Kancelář Poslanecké sněmovny však nevidí v nařízení problém a odmítá celou záležitost komentovat.

Končící vláda Andreje Babiše v čele s ministerstvem zdravotnictví vydala v druhé polovině listopadu přísnější opatření, kdy k prokázání bezinfekčnosti už nestačí negativní test na přítomnost koronaviru. Stát tím znemožnil neočkovaným využívat část služeb jako jsou restaurace, hospody či kadeřnictví. Jediným platným průkazem bezinfekčnosti se tak považuje dokončené očkování nebo prodělání nemoci v posledních 180 dnech.

Na podobná pravidla najela i Poslanecká sněmovna, která nedovoluje vstup lidem, kteří nejsou očkovaní. A to ani v případě, kdy by měli negativní PCR či antigenní test. Pravidla pro vstup má sněmovna vyvěšená na svých webových stránkách. „Všechny osoby vstupující do sněmovních objektů a nejsou držiteli vstupních čipových identifikačních karet se při vstupu musí prokázat certifikátem o dokončeném očkování nebo potvrzením o prodělání nemoci covid-19 v posledních 180 dnech. Výjimka platí pro děti do 12 let nebo osoby, které se nemohou očkovat ze zdravotních důvodů a mohou tuto skutečnost prokázat, a pro další specifické skupiny osob tak, jak určuje příslušné mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví z 20. listopadu 2021,“ uvádí sněmovna.

Pražský advokát Jakub Kříž však považuje tento krok za protiprávní. Právníkův klient totiž na nové nařízení narazil a nebyl mu umožněn vstup na jednání sněmovního orgánu. „Můj klient se řádně zaregistroval, aby se mohl zúčastnit veřejně přístupné schůze výboru. Nebyl vpuštěn do budovy jen z důvodu, že nepředložil očkovací certifikát a od prodělání covidu u něj uběhla delší doba,“ řekl Kříž.

Podle něj je nařízení v rozporu s tím, že právo na účast veřejnosti na jednání sněmovny je založeno přímo Ústavou. To zaručuje článek 36, podle kterého jsou schůze komor veřejné. „Veřejnost může být vyloučena jen za podmínek stanovených zákonem,“ uvádí Ústava. Kříž také upozorňuje, že stejné právo na jednání výboru řeší zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. „Schůze výborů jsou veřejné, nestanoví-li tento zákon jinak nebo neusnese-li se výbor, že schůze nebo její část je neveřejná,“ uvádí jednací řád sněmovny.

Kancelář sněmovny na dotaz Echo24 nechtěla žalobu nijak komentovat. Ředitel tiskového odboru Kanceláře Poslanecké sněmovny Roman Žamboch však obecně uvedl, že se sněmovna řídí protiepidemickými nařízeními vycházející z platných nařízení vlády. „V tuto chvíli asi není důvod jejich znění nějak měnit. Snahou pracovníků Kanceláře Poslanecké sněmovny bylo zachovat i v těchto těžkých dnech a týdnech možnost zástupců veřejnosti navštěvovat sněmovní objekty – nerušili jsme ani školní exkurze a prohlídky, o které je stále veliký zájem, ani jsme nezavírali galerii v hlavním jednacím sále – a přitom dostatečně a v rámci platných vyhlášených pravidel chránit všechny přítomné osoby před hrozícím šířením nákazy,“ řekl pro Echo24 Roman Žamboch.

Podle něj mohou zástupci veřejnosti při dodržení uvedených opatření sledovat jednání sněmovny z galerie pro hosty. Tu však dolní komora omezila na kapacitě, aby byly mezi místy dostatečné rozestupy. To však Kříž nerozporuje. „Ani Parlament není nad právem. V době, kdy se nám právní stát rozpadá před očima, je třeba nastavovat státní moci hranice,“ řekl Kříž, podle kterého není omezení vstupu do sněmovny v žádném z mimořádných opatření vydaných ministerstvem zdravotnictví.

Sněmovna se však brání tím, že v zákonu o jednacím řádu Poslanecké sněmovny se píše, že schůze výborů jsou veřejné. „Tedy nikoliv, že každý má právo se zúčastnit schůze sněmovních výborů. To by ani v normální době nebylo možné například vzhledem ke kapacitě příslušných jednacích sálů. Proto může být veřejnost jednání zajištěna i jinak než umožněním osobní účasti – například přímým přenosem jednání na jednom z pěti streamovacích kanálů, dostupných na sněmovním webu, nebo zpětným poslechem zvukového záznamu z jednání nebo dostupností zápisu o jednání a příslušných usnesení,“ dodal Žamboch.

Žalobu na Poslaneckou sněmovnu tak nyní projedná Městský soud v Praze.