1 smlouva INF

Napětí kolem odzbrojovací smlouvy INF. Moskva od Boltona čeká objasnění záměru ji zrušit

AKTUALIZOVÁNO

Témata: , ,

Rusko očekává, že bezpečnostní poradce amerického prezidenta John Bolton, který má v neděli přicestovat do Moskvy, vysvětlí slova Donalda Trumpa o odstoupení Spojených států od smlouvy s Ruskem o likvidaci raket středního a krátkého doletu z roku 1987. Agentuře TASS to řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. „Doufáme, že od něj (Boltona) během jednání zítra a pozítří uslyšíme věcněji a jasněji, co hodlá podniknout americká strana,“ řekl Rjabkov.

„Je zřejmé, že neschopnost a neochota se s námi rozumně domluvit tlačí jisté síly ve Washingtonu k tomu, aby navedly vedení země k rozhodnutí o formálním odstoupení od smlouvy. Byl by to velmi nebezpečný krok,“ varoval diplomat.

Rusku podle Rjabkova nezbude než sáhnout po odvetných krocích, a to i vojenských, pokud si Američané nadále budou počínat „nemotorně a hrubě“ a jednostranně odstupovat od mezinárodních dohod. „Nechceme to k tomu dovést,“ dodal bez dalšího upřesnění.

Bolton má v Moskvě jednat se šéfem ruské bezpečnostní rady Nikolajem Patruševem a ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Schůzka s prezidentem Vladimirem Putinem se podle dřívějšího vyjádření Kremlu neplánovala.

Trump v sobotu prohlásil, že Spojené státy odstoupí od smlouvy s Ruskem, protože Moskva smlouvu porušuje. Z nedodržování klíčové odzbrojovací smlouvy, která zakazuje pozemní balistické rakety a řízené střely s dosahem 500 až 5500 kilometrů, obviňuje Pentagon i velení NATO Moskvu už několik let.

Moskva naopak tvrdí, že USA cílevědomě po několik let směřují ke zničení dohody. Ruští zákonodárci se podle médií dohadují, zda Trumpovo prohlášení představuje „vydírání“, anebo „handlování“ před Boltonovým vyjednáváním.

„Smlouvu vypovíme,“ řekl šéf Bílého domu na předvolebním mítinku v Nevadě. „Potom začneme ty zbraně vyvíjet, pokud nebude Rusko a Čína souhlasit s novou dohodou,“ citovala prezidenta agentura AP. Podle amerických médií má Rusko o vypovězení smlouvy oficiálně informovat Trumpův bezpečnostní poradce John Bolton.

Ruská armáda podle západních států vyvíjí nové střely s plochou dráhou letu, které po dlouhou dobu od uzavření smlouvy vůbec neexistovaly. Ruské velení podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga samo připustilo, že taková zbraň existuje. Aliance proto Moskvu žádá, aby její znepokojení rozptýlila. Americký Kongres loni schválil finance pro analogické odvetné kroky USA.

Rusko západní výhrady energicky popírá a z porušování dohody naopak viní Washington. Pentagon prý může například využít protiraketový systém Aegis k tomu, že v případě potřeby jím nahradí rakety s plochou dráhou letu smlouvou zakázané. Systém je nasazen v Rumunsku a bude rozmístěn v Polsku.

Podrobnosti o smlouvě INF

- Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) podepsali sovětský vůdce Michail Gorbačov a americký prezident Ronald Reagan 8. prosince 1987 ve Washingtonu. V platnost vstoupil tento dokument 1. června 1988.
- Ve smlouvě INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty) se obě země zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500-5500 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat, což byl do té doby bezprecedentní krok.
- Lhůta na demontáž raket krátkého doletu byla stanovena na 18 měsíců a raket středního doletu na tři roky a smlouva povolovala vzájemné inspekce. Zatímco SSSR zahájil likvidaci raket 22. července 1988, USA zlikvidovaly první raketu 8. září téhož roku. Celkem bylo zlikvidováno 2692 raket krátkého a středního doletu, z toho bylo 1846 sovětských a 846 amerických.
- Sovětské rakety středního doletu zahrnovaly rakety RSD-10, R-12 a R-14, které jsou na Západě označovány SS-20, SS-4 a SS-5, zatímco americké střely této kategorie zahrnovaly rakety Pershing 2 a BGM 109 (rakety s plochou dráhou letu). Za rakety krátkého doletu se považují u Sovětského svazu rakety OTR-22 a OTR-23, které jsou na Západě známy jako SS-12 a SS-23, u Spojených států rakety Pershing 1.
- Umístění 108 raket Pershing 2 a 464 střel s plochou dráhou letu v Evropě schválili ministři zahraničí a obrany NATO v prosinci 1979. Zároveň komuniké vyjádřilo ochotu jednat se SSSR a zeměmi Varšavské smlouvy o omezování strategických zbraní v Evropě, a proto se dokumentu říká dvojí usnesení. Aliance tak reagovala na jednání Moskvy, která začala od poloviny 70. let nahrazovat své starší rakety SS-4 a SS-5 novými raketami SS-20, schopnými zasáhnout jakýkoli cíl v západní Evropě. Již od 60. let ale měly USA v Německu několik raket Pershing 1.
- Když v listopadu 1983 neuspěla odzbrojovací jednání se SSSR, byly první Pershingy 2 instalovány o rok později v západním Německu a poté i na území Belgie, Itálie, Nizozemska a Británie. Rozmisťování v Evropě bylo dokončeno v roce 1985. Moskva následně zahájila proti raketám kampaň, do které se zapojila i řada západoevropských pacifistických organizací.
- Na základě INF mohlo již koncem února 1988 začít stahování sovětských raket z bývalých socialistických zemí. Sovětské rakety byly rozmístěny v 80. letech v NDR, Bulharsku a Československu, kde byly umístěny v prostoru Hranic na Moravě s odpalovacími základnami v Přáslavicích, Staré Vodě a Zeleném Kříži. Na tom, jestli byly v Československu a NDR kromě raket krátkého doletu rozmístěny i střely SS-20, se badatelé dodnes nemohou shodnout.
- Odsun amerických zbraní byl oficiálně zahájen v září 1988 odvozem prvních raket z německé základny Waldheide u Heilbronnu. Na podzim byly odvezeny první rakety a střely také z Itálie, Belgie a Británie. Poslední opustila Evropu 26. září 1990 – z Wüschheimu v Porýní-Falci byla převezena na americkou vojenskou základnu Davis Monthan v Arizoně. USA svoji poslední raketu, které se týkala INF, zničily 6. května 1991. Poslední dvě sovětské rakety byly zneškodněny na kazašském vojenském polygonu Kapustin Jar o šest dní později.
- Moskva v roce 2007 pohrozila jednostranným odstoupením od INF. Důvodem byl americký plán na umístění základen amerického protiraketového štítu v ČR a v Polsku, USA ale v roce 2009 od protiraketového štítu upustily. V roce 2012 naopak Spojené státy neoficiálně obvinily Rusko z porušování smlouvy. Důvodem byly údajně testy nové rakety s plochou dráhou letu R-500 pro mobilní komplex Iskander-M. V červenci 2014 USA znovu obvinily Rusko z porušení dohody, Moskva tehdy údajně testovala řízenou střelu a v únoru 2017 přinesl list The New York Times zprávu, že Rusko tajně rozmístilo novou střelu, označovanou v USA jako SSC-8, v oblasti Volgogradu a na dalším, neidentifikovaném, místě. Americký prezident Donald Trump oznámil 20. října letošního roku, že USA od smlouvy odstoupí, protože Moskva smlouvu neustále porušuje. Rusko západní výhrady energicky popírá a z porušování INF naopak viní Washington.
- Spojené státy uzavřely se Sovětským svazem do podpisu INF několik smluv týkajících se odzbrojování, jako byly například smlouvy o omezování strategických zbraní (SALT 1 a SALT 2), INF ale byla prvním dokumentem v historii, který odstranil celou třídu jaderných zbraní. Začátkem 90. let uzavřely obě jaderné velmoci další dvě dohody, známé jako START, které vedly k podstatnému snížení stavu strategických jaderných arzenálů. START 1 určoval snížit počet hlavic na obou stranách na 6000, druhá z dohod pak jejich počet snížila ještě zhruba o polovinu. Další redukci o 50 procent pak přinesla zatím poslední z americko-ruských odzbrojovacích dohod, podepsaná v dubnu 2010 v Praze a známá jako Nový START.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Rána raketovému odzbrojení. Trump ohlásil vypovězení smlouvy INF s Ruskem

 


Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.