Není rozumné pomáhat těm, kdo nejsou postiženi, říká ředitel České spořitelny Salomon
ECHOPRIME
NOVÉ
Foto: Archiv
Vláda Andreje Babiše zvolila při záchraně ekonomiky před následky koronavirového vypnutí zvláštní taktiku. Místo aby pomohla udržet hospodářství v chodu přímou plošnou pomocí firmám především tím, že jim ve velké míře odloží a případně rovnou promine daně a sociální pojištění, tlačí svými rozhodnutími do pomoci soukromé firmy. Žádá po nich, aby odkládaly svým věřitelům splátky nebo nájmy. První na ráně byly banky. Ty se poslední březnovou neděli dozvěděly až z televizního vystoupení ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), že vláda chystá moratorium na splácení všech úvěrů a hypoték na šest měsíců. Všeobecné. Nikdo by o nic nemusel žádat. Splátky by se odkládaly všem bez ohledu na to, zda je koronavirová krize zasáhla a zda vůbec něco odkládat chtějí. Po třech dnech jednání z toho nakonec vyšel kompromis. Banky podle rozhodnutí vlády musejí odložit splátky každému, kdo o to požádá a podepíše čestné prohlášení. Kabinet už se v té chvíli vlamoval do otevřených dveří. Banky už zhruba deset dní odklady nabízely a měly jich sjednáno kolem sta tisíc. Vláda se nutila tvrdou regulací někam, kam vůbec nemusela, místo toho, aby masivně pomáhala z veřejných zdrojů. Tomáš Salomon, generální ředitel České spořitelny, banky s největším podílem na českém trhu, v rozhovoru pro Týdeník Echo popisuje, jaký dopad může mít na banky koronavirové vypnutí ekonomiky.
Banky se ostře vymezily proti původnímu návrhu moratoria na splátky všech úvěrů a hypoték v zemi.
My jsme se proti ničemu nevymezili. Nebylo proti čemu se vymezovat. Ve chvíli, kdy ministryně financí ohlásila v debatě všeobecné moratorium, vůbec nic takového neleželo při jednáních na stole. Proto jsme se proti tomu ani nemohli vymezit.
Vy jste vůbec nevěděli, že ministryně Schillerová moratorium chystá?
Deset dní předtím, než to v neděli vyhlásila v televizi, jsme společně s ministerstvem financí přes Českou bankovní asociaci pracovali na parametrech odkladů splátek úvěrů. Směřovali jsme k plošné pomoci těm, kdo byli koronavirovou krizí ekonomicky zasaženi. Nějak jsme to zformulovali a poslali jsme to jak premiéru Andreji Babišovi, tak ministryni financí Aleně Schillerové. A také ministrovi průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi. Poslali jsme to i do České národní banky. Dohodli jsme se na společném stanovisku v České bankovní asociaci.
Proč, když už se po řadu dní jednalo o podobě moratoria, ministryně financí najednou bez konzultace s kýmkoli, bez toho, aby to oznámila těm, kterých se to týká, a probrala s nimi, jaké to bude mít dopady, vystřelila embargo v televizi?
Na to se musíte zeptat jí. Z jednání přitom znala přesné a jasné argumenty, proč by se mělo pomáhat jen těm, kdo jsou skutečně koronavirovou krizí zasaženi. Věděla, že nedává žádný smysl odpouštět bez toho, aby o to požádali, splátky těm, kdo to vůbec nepotřebují. Aniž by aspoň tou žádostí o odklad vyjádřili zájem, že vůbec nějak pomáhat potřebují. Ten smysl nám opravdu nedocházel. V této chvíli nestojí celá ekonomika, nejsou zasaženi všichni. Firmy a lidé, kteří fungují, můžou od bank potřebovat úplně jiné financování. To je, jako kdybyste dávala léky někomu, kdo je vůbec nepotřebuje.
