„Ještě neumřela Ukrajiny sláva.“ Ruské turisty vítá u vodopádů ukrajinská hymna

Dav lidí se shromažďuje ve východofinském městě Imatra, aby mohl z mostu sledovat tamní velkolepou podívanou – vodopád Imatra. Ve stejný čas každý den tam pouští pro potěchu turistů vodu starým korytem řeky s kaskádami a pohled na divokou vodu je doprovázen hudbou finského skladatele Jeana Sibelia. Atrakci si oblíbili zejména ruští turisté, místo v roce 1772 navštívila i panovnice Kateřina Veliká. Od konce července ale návštěva pro Rusy poněkud zhořkla. Město Imatra totiž na začátku každé podívané pouští ukrajinskou hymnu, na protest proti ruské invazi, napsala agentura AFP.

Finsko, které s Ruskem sdílí 1300 kilometrů dlouhou východní hranici, je navíc jednou ze zemí, která má v plánu omezit vydávání turistických víz ruským občanům.

„Je to špatná zpráva pro Rusy, kteří milují Finsko,“ uvedl k tomu 44letý ruský turista Mark, který k vodopádům dorazil společně s rodinou. „Finské vládě ale rozumíme,“ dodal. Zdůraznil, že existují Rusové, kterým se válka nelíbí. „Ne všichni Rusové podporují Putina. Vláda, ale i obyčejní lidé by to měli pochopit,“ doplnil.

Rovněž v nedalekém města Lappeenranta zaznívá každý večer melodie, kterou doprovázení slova "Ještě neumřela Ukrajiny ani sláva, ani svoboda...", jimiž začíná ukrajinská hymna. Skladba hraje u budovy radnice, nedaleko obchodních center oblíbených u ruských turistů. „Cílem je vyjádřit silnou podporu Ukrajině a odsoudit agresi a válku,“ řekl agentuře AFP místní starosta Kimmo Jarva.

Mnoho Rusů navštěvuje Lappeenrantu, aby si nakoupili oblečení či kosmetiku. Na mnoha projíždějících autech jsou vidět ruské poznávací značky. V souvislosti s válkou na Ukrajině nejsou ale obyvatelé Finska z ruských turistů příliš nadšeni. Podle průzkumu provedeného minulý týden finskou televizí Yle podporuje omezení ruských turistických víz 58 procent Finů.

„Podle mého názoru by to měli omezit velmi tvrdě. Nevidím jiný způsob, jak přinutit ruské politiky, aby se zamysleli,“ uvedl jeden z místních obyvatel, 57letý Antero Ahtiainen. I když nemá nic proti individuálním turistům, jeho vztah k Rusům se změnil.

V reakci na nespokojenost obyvatel finská diplomacie před pár dny představila plán na omezení vydávání turistických víz Rusům. Severská země přitom zůstává jediným členským státem EU sousedícím s Ruskem, který dosud žádná omezení nezavedl. Vzhledem k tomu, že byly pozastaveny veškeré lety z Ruska do EU, tak Finsko zůstává jedinou tranzitní zemí, odkud se mnoho Rusů dostává dále do Evropy.

„Mnozí to vidí jako obcházení sankčního režimu,“ uvedl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto. I když schengenský režim a finské zákony neumožňují zavést přímý zákaz udílení víz na základě státní příslušnosti, Finsko může omezit počet udělených víz z jiného důvodu. „Pokud jde o kategorii cestovního ruchu, můžeme omezit to, o kolik víz lze za den požádat,“ dodal Haavisto. Jak doplnil, věří, že konečné rozhodnutí bude přijato do konce srpna.

Ačkoli nejsou nyní Finové z ruských návštěvníků nadšení, lidé na obou stranách hranice žili vždy tradičně ve velmi úzkém kontaktu. „V Petrohradě má mnoho lidí babičky a dědečky z Finska, jako moje žena,“ říká ruský turista Mark a dodává, že Finsko navštěvují každý rok.

Ruští turisté jsou rovněž nezbytných zdrojem příjmů pro mnohá finská příhraniční města. Poté, co Rusko 15. července zrušilo cestovní omezení související s covidem-19, počet ruských turistů mířících do Finska neustále roste.

Jejich počty jsou nicméně stále hluboko pod úrovní před pandemií. V červenci hranici překročilo 230.000 Rusů, v červnu jich bylo 125.000. „Samozřejmě, že když nepřijedou ruští turisté, podniky přijdou o své příjmy, což není dobré,“ říká k tomu starosta Kimmo Jarva. Omezení vydání turistických víz má ale podle něj silnou podporu. „Musíme si vybrat. Stojíme ale za Ukrajinou,“ dodává.