Za Německo zelenější. V příštích letech chce dát na ochranu klimatu 40 miliard eur
Boj se změnami klimatu
NOVÉ
Ilustrační foto: Shutterstock
Německá vláda chce do roku 2023 dát kolem 40 miliard eur (bilion Kč) do boje proti klimatickým změnám. Podle listu Die Welt s tím počítají předběžné plány koalice CDU/CSU a SPD kancléřky Angely Merkelové, jejichž definitivní podobu chce vláda schválit v pátek. Investice do elektromobilů, alternativních pohonů nebo rozvoje železniční dopravy mají vést k tomu, že spolková republika splní své klimatické závazky pro rok 2030. Opozice plány kritizuje jako nedostatečné.
Balíček opatření počítá mimo jiné s vyšší podporou (až 4000 eur) při nákupu nových elektrických aut, modernizací a rozšířením železniční infrastruktury či podporou pro majitele nemovitostí, kteří se je rozhodnou zateplit nebo v nich vymění staré topení. Ti, kteří se k tomu mít nebudou, musí počítat s tím, že to časem vláda stejně stanoví jako povinnost. V tu chvíli už ale nebudou mít nárok na finanční podporu.
K většímu rozšíření aut na elektrický pohon, která při provozu neprodukují žádné emise oxidu uhličitého (CO2), má přispět i požadavek sociálních demokratů na výstavbu milionu dobíjecích stanic na silnicích a veřejných parkovištích. S jejich rychlou výstavbou počítají i plány ministra dopravy Andrease Scheuera (CSU), který by jich do roku 2030 rád měl dokonce deset milionů.
Úplnou shodu ještě vládní koalice nemá v tom, jak zpoplatnit produkci CO2. SPD chtěla na CO2 uvalit daň, což ale konzervativní unie CDU/CSU odmítala. Výsledkem by mohl být kompromisní model emisních povolenek, u nichž by ale dopředu byla stanovena minimální cena.
Koaliční plány kritizuje opozice. Podle Zelených nejdou dost daleko a jsou jen souhrnem nevelkých reforem, kterým chybí celkový koncept. Svobodní demokraté (FDP) považují návrhy za neefektivní a jsou přesvědčeni, že světovému klimatu toho moc nepřinesou, ale bydlení a dopravu v Německu výrazně zdraží. Alternativa pro Německo (AfD) pak hovoří rovnou o iracionální klimatické hysterii.
Spolková republika původně plánovala, že do roku 2020 sníží emise oxidu uhličitého (CO2) ve srovnání s rokem 1990 o 40 procent. Už je ale jasné, že se jí to nepodaří. Emise půjdou dolů zhruba o 32 procent. Vláda velké koalice se proto chce soustředit na splnění dalšího cíle, kterým je pokles emisí CO2 do roku 2020 o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.
Emise CO2 se Německu daří snižovat ve všech sektorech s výjimkou dopravy, kde zůstávají prakticky na úrovni roku 1990. V zemědělství mezi lety 1990 a 2017 klesly o 16 procent, v energetice, která však zůstává dlouhodobě kvůli uhelným elektrárnám největším znečišťovatelem, o 29,6 procenta, v průmyslu o 33,4 procenta a v sektoru likvidace odpadů dokonce o 73,5 procenta.
