Asociace indiánů viní brazilského prezidenta Bolsonara u ICC z genocidy

Asociace organizací hájících práva brazilských indiánů (APIB) podala stížnost k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) na brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, jehož viní z genocidy. Informovala o tom v noci na dnešek agentura AFP. Podle asociace pro práva domorodých obyvatel Brazílie, jichž žije v této největší latinskoamerické zemi na 900.000, Bolsonaro od nástupu do úřadu prezidenta v lednu 2019 vede "systematickou protiindiánskou politiku".

Ultrapravicový brazilský prezident je i jinými nevládními organizacemi kritizován, že upřednostňuje ekonomické zájmy před ekologickými a podporuje těžbu nerostů a dřeva v Amazonii i v chráněných oblastech obývaných indiány. Bolsonarova vláda také snížila prostředky organizacím, které dohlíží na dodržování pravidel v chráněných územích Amazonie. To podle stížnosti indiánů k ICC vedlo "k invazi (těžařů) na jejich území, dalšímu odlesnění a rozsáhlejším požárům brazilských lesů".

Přítomnost těžařů v chráněných oblastech obývaných indiány, které tvoří asi 13 procent brazilského území, byla podle APIB také jedním z hlavních důvodů šíření koronaviru SARS-CoV-2 mezi domorodými obyvateli. Nákaza se potvrdila u více než 57.000 indiánů, z nichž 1166 zemřelo, uvedla AFP.

Kvůli Bolsonarově postoji k pandemii covidu-19 vznikla letos v dubnu i vyšetřovací komise v horní komoře brazilského parlamentu, která má zjistit, jakou měrou prezident přispěl k tomu, že ve dvousetmilionové Brazílii v souvislosti s covidem-19 zemřelo na 563.000 lidí. To je ve světovém srovnání druhý nejvyšší počet po Spojených státech.

Bolsonaro proslul jako odpůrce protikoronavirových opatření a za jejich zavádění ostře kritizoval guvernéry brazilských států. Covid-19 zlehčoval a zpochybňoval i vakcíny proti této nemoci. Podle výpovědí několika expertů před senátní komisí jeho vláda obstrukcemi zpozdila dodávky vakcín do země.

Kvůli laxnímu přístupu k šíření koronaviru dostal ICC na Bolsonara už několik stížností a ze stejného důvodu dorazilo do brazilského parlamentu několik žádostí opozice o zahájení procesu sesazení prezidenta. Bolsonaro dostal také několik pokut za nenošení roušky na veřejnosti.

Sílící kritika Bolsonarovy vlády, která vyústila i v opakované masové demonstrace v řadě měst země, vedla podle některých analytiků k tomu, že Bolsonaro před několika týdny začal znovu veřejně kritizovat elektronický volební systém. Zemi totiž příští rok na podzim čekají prezidentské volby, v nichž by podle nynějších průzkumů Bolsonaro mohl prohrát s levicovým exprezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silva. Kvůli nepodloženým tvrzením o nedůvěryhodnosti elektronického hlasování, které Brazílie zavedla už v roce 1996, Bolsonara od tohoto měsíce vyšetřuje nejvyšší volební soud.