Do škol přišla polovina dětí. Proti dobrovolné docházce sílí hlasy

Pouze polovina žáků prvního stupně se vrátila zpět do třídních lavic. Zbytek dětí musel být doma kvůli státním opatřením proti koronavirové nákaze, která je ale nyní na ústupu. Část politiků volá po tom, aby skončila doba pokusů a vrátila se povinná školní docházka.

Ředitelé a učitelé škol se obávali prvního dne obnoveného vyučování, protože resort školství připravil různé podmínky, co musí základní školy splnit. Děti tak musely před školou stát v dvoumetrových rozestupech, které musely dodržovat i během výuky ve speciálních skupinách, kam mohlo pouze 15 studentů.

„Zvládali jsme to úplně bez problému. Co jsem ve spojení i ze škol z naší asociace tak nevíme o žádném problému,“ řekl pro Echo24 prezident Asociace ředitelů základních škol Michal Černý, který vede Masarykovu základní školu v Klánovicích. Podle něj do školy přišlo v první den vyučování okolo 23 procent dětí. „Je to poměrně málo, protože v rámci asociace přišlo mezi 40 až 50 procenty. U nás na škole máme na prvním stupni 423 dětí a přišlo jich 98. Byly rozděleny do devíti skupin a z 60 pedagogických pracovníků jsem zapojil šestnáct do praktických procesů,“ řekl Černý.

Podle něj se nejméně žáků v rámci asociace sešlo v jedné škole, kdy dorazilo 11 procent z celkové kapacity školy. Ministerstvo školství odhaduje, že se vrátilo do lavic okolo 40 až 60 procent studentů prvního stupně. „Co se týče učitelů, tak celý pedagogický sbor určitě ve všech školách nenastoupil, to ani nebylo smyslem možnosti dobrovolné přítomnosti žáků prvního stupně základní školy ve výuce, nadále probíhá distanční výuka a pedagogové vyučují převážně dálkově. S tím ministerstvo školství počítalo, i proto připravilo vyhlášku, která umožnila zapojení asistentů pedagoga a vychovatelů do současných aktivit ve školách,“ řekla pro Echo24 mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Proti pouhé polovině žáků ve třídách se ale staví někteří politici, kteří by byli pro návrat žáků do lavic. Zejména pravicoví politici chápají, že vláda se snaží jít trendem nejmenšího odporu u veřejnosti, kdy nabízí pouze dobrovolnost a na povinné školní docházce netrvá. Přesto pro vývoj nejmenších studentů je ale koronavirová krize rizikem.

„Velký dík patří učitelům a ředitelům, kteří se na situaci připravili nejlépe, jak mohli a situaci zvládají. Na rozdíl od ministerstva školství, které zvolilo zbytečně složitý model, který ředitelům, učitelům i rodičům situaci jen komplikuje. Díky příznivé epidemiologické situaci měl ministr přistoupit k rozsáhlejšímu otevírání škol, především pro druhé stupně základní škol,“ řekl pro Echo24 člen školského výboru a poslanec ODS Martin Baxa.

Podle dlouholetého pedagoga a šéfa hnutí Trikolóra Václava Klause mladšího je celý systém navržený ministerstvem školství padlý na hlavu. „Buď mají mít školy normálně otevřeno a paní učitelka má učit děti, nebo mají mít školy zavřeno. S realitou nemá nic společného, když je docházka do školy dobrovolná a místo učitelek jsou asistentky spolu s povinnými rozestupy,“ řekl pro Echo24 někdejší poslanec ODS.

Podle Klause se pouze ministr školství Robert Plaga snaží zachovat tak, aby hnutí ANO pouze vyšlo z krize v dobrém světle na veřejnosti. „Ministr i vláda se chovají zbaběle jenom kvůli průzkumům veřejného mínění. Je spousta lidí jako jsem já, kteří si přejí návrat do práce a aby republika měla šanci nahodit zpět své hospodářství. Celá dobrovolnost vede do pekel. Zrušili jsme povinnou státní maturitu z matematiky, protože je těžká a je nyní dobrovolná. Chemie i fyzika je ale taky těžká, měly bychom zakázat i tyto předměty. Kdo nyní chce, nemusí jít do školy. Můžeme takto pokračovat a někdo nakonec musí nevzdělanost a chudobu zaplatit. To je ale na tom to smutné,“ řekl Klaus.

Pro návrat žáků do tříd se staví také vládní poslanec hnutí ANO Stanislav Fridrich. „Jsem pro co nejrychlejší návrat žáků a studentů do škol. Byť na několik dnů před prázdninami,“ uvedl pro Echo24 Fridrich, který je členem školského výboru.