Pompeo jde tvrdě po Františkovi. Nelíbí se mu chystané prodloužení dohody s Čínou. Letí do Vatikánu

VATIKÁNSKO-ČÍNSKÝ KONKORDÁT

Pompeo jde tvrdě po Františkovi. Nelíbí se mu chystané prodloužení dohody s Čínou. Letí do Vatikánu
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo Foto: Reuters
Svět

Echo24

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo nebývale silně a otevřeně zasáhl do současného jednání Vatikánu s komunistickou stranou Číny. Tento měsíc by měl Vatikán prodloužit dva roky starou dohodu o jmenování čínských biskupů. Pompeo ve svém článku varoval, že postoje Číny k věřícím se během dvou let nezměnily a uvedl, že církev by měla být "morálním svědkem" a inspirovat potlačované podobně jako to dělala v druhé polovině dvacátého století. V neděli zahajuje Pompeo cestu do Evropy, v jejíž rámci má navštívit Řecko, Chorvatsko, Itálii a právě Vatikán. Vatikán se vůči Pompeovi ohradil a označil jeho kroky za "vměšování se." Vatikán by totiž rád smlouvu prodloužil. Informuje například server Taiwan news.

Ve svém textu, který Pompeo zveřejnil na serveru First Things, varoval Vatikán, že Čína stále porušuje lidská a náboženská práva svých obyvatel. Zmínil v textu čínské tažení vůči Ujgurům a Kazachům, které čínská komunistická strana zavírá do pracovních táborů, či nucené sterilizace a potraty, které podstupují muslimové. V textu mimo jiné napsal, že podepsání dohody vedlo ke "zmatení čínských katolíků, kteří Církvi věřili, nyní však není jasné komu důvěřují." Upozornil, že jak předchozí papežové, tak papež František několikrát uvedli, že "svoboda vyznání je první mezi občanskými právy." Zdůraznil, že Spojené státy jednají proti těm, kteří porušují svobodu vyznání, a nadále tak budou činit.

Pompeo též vzpomenul na roli církve na konci dvacátého století, kdy jednala jako morální svědek, který "inspiroval ty, kteří osvobodili střední a východní Evropu od komunismu." A uvedl, že by se měla nyní ujmout podobné role. Připomněl též roli církve v bojích za občanská práva v Asii a Latinské Americe. Sám papež František, ještě jako vůdce jezuitského hnutí v Argentině, útlak církve zažil.

Vatikán se vůči jednání Pompea ohradil. Uvedl, že je jeho jednáním "překvapen", a že krok Pompea není "normální způsob nastolování agendy". Pompeův "zásah" jednání s Čínou prý neovlivní, ale poškodil vztahy mezi Vatikánem a Spojenými státy a naopak posílil vatikánské vztahy s Čínou. Bývalý funkcionář Vatikánu pro média uvedl, že Vatikán si je vědom, že dohoda neukončila perzekuci věřících, ale že dialog s Čínou je nutný.

Dohoda mezi Vatikánem a Čínou byla před dvěma lety historickým průlomem, protože byla prvním úspěšným vyjednáváním mezi Vatikánem a Čínou po 70 letech. V předchozích staletích vysílali do Číny misionáře převážně francouzští jezuité. Církev začala formovat diecézní strukturu v Číně až v roce 1946, avšak už v roce 1951 byl reprezentant Vatikánu z Číny vyhnán, když se odmítl vzdát své loajality k Vatikánu a být loajální k Číně. Ta chtěla mít církev plně pod kontrolou v tzv. Patriotické Asociaci. V roce 2018 se papeži Františkovi podařilo s Čínou uzavřít dohodu, jejíž obsah je stále z velké části neznámý. Ale měla by umožňovat papeži mít poslední slovo ve jmenování biskupů, které mu navrhne komunistická strana. Tento moderní konkordát je mnohými kritizován, církev si však za ním stojí.