Vláda se dohodla na ukončení placených prázdnin pro zaměstnance

ZAVEDENÍ KURZARBEITU

Vláda se dohodla na ukončení placených prázdnin pro zaměstnance
Předseda vlády Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová Foto: Jan Zatorsky
Ekonomika

Ladislav Šustr

Vláda Andreje Babiše se konečně po několika složitých jednání dohodla na podmínkách kurzarbeitu, se kterým má přijít uvolnění na trhu práce. K dohodě Babišův kabinet vyzývali zástupci firem, kteří jsou již nervozní z neustálých průtahů při schvalování nástroje, který má pomoci společnostem v krizových obdobích se mzdami zaměstnanců. Kurzarbeit by měl být zaveden už od 1. listopadu, přesto je jeho spuštění ohroženo z důvodu velkých průtahů. Dosud tak funguje program Antivirus, který zadržuje vysokou zaměstnanost, protože platí nepracující zaměstnance.

Ten ale chtějí firmy už za každou cenu ukončit, protože přidělává společnostem jen problémy. Pracovníci jsou totiž doma na překážkách a od státu za to společnosti dostávají zpětně peníze. V červenci takto bylo podpořeno přes 180 tisíc zaměstnanců a za srpen zatím 53 tisíc. Firmy ale o příspěvky za minulý měsíc mohou ještě žádat, takže konečné číslo bude daleko vyšší.

Babišův kabinet tak na několikátý pokus schválit kurzarbeit v pátek ráno. Aby padl již konečně finální verdikt prosil i prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. „Zase není dohoda o kurzarbeitu. Dohodněte se už nějak, přeženu-li, tak hlavně nějak. Podporuji, aby kurzarbeit aktivovala vláda, jako obecný nástroj, pro nouzové stavy. Antivirus ukončit tak rychle, jak možno, s nadějí, že se zlepší nabídka na trhu práce,“ uvedl Dlouhý.

Prezident komory ale není s nástrojem na záchranu zaměstnanců úplně spokojen. Kurzarbeit sice vychází ze svého německého či rakouského protějšku, kdy se zaměstnancovi zkrátí úvazek a jeho mzdu si podělí stát i zaměstnavatel. Přesto se v několika věcech zásadně liší. Zástupci firem kritizují zejména odvádění sociálního pojištění z faktické mzdy. Navíc budou společnosti muset odvádět sociální pojistné ze státní podpory v částečné zaměstnanosti.

„Tedy kurzarbeit na český způsob bude v praxi znamenat, že stát si ze 100 korun vyplacených v rámci podpory obratem vyinkasuje od zaměstnavatele kolem 38 korun na sociálním a zdravotním pojištění. Aktuální návrh je další ilustrací toho, jak stát velkoryse provádí svou sociální politiku za peníze podnikatelů. Stát pokračuje ve své protipodnikatelské politice, když dále deleguje na podnikatele roli státní sociální a zdravotní pojišťovny,“ uvedl pro Echo24 mluvčí komory Miroslav Diro.

Zástupci firem spoléhají na to, že případné nepřesnosti se dají opravit ve výborech Poslanecké sněmovny či pozměňovacími návrhy. Celý proces ale zřejmě zabere více jak měsíc, proto je stále nejisté, zda začne platit už od listopadu. Antivirus je totiž zatím prodloužen do konce října a například odbory požadují, aby bylo jeho fungování prodlouženo do konce roku.

Návrh bude předložen sněmovně v novele o zaměstnanosti, kterou vypracovalo ministerstvo práce Jany Maláčové (ČSSD). Ministerstvo financí prosadilo, že by kurzarbeit měla aktivovat vláda při vážném ohrožení ekonomiky či odvětví. Zaměstnance by podle novely mohl zůstat doma jeden až čtyři dny v týdnu, až po dobu jednoho roku. Dostával by od státu 70 procent čistého, nejvýš ale do celostátní průměrné mzdy.

To kritizují jak odbory tak i Svaz průmyslu a dopravy, který požaduje o návrhu delší diskuzi. „V aktuálním návrhu kurzarbeitu je mnoho nových povinností i nákladů pro zaměstnavatele, jako jsou odvody na sociální pojištění. Většinu úprav jsme byli ochotni akceptovat. V návrhu jsou však parametry, které se musí změnit. Pro firmy je důležité, aby maximální částka dovolovala udržet si klíčové zaměstnance. Minimálně by měla odpovídat 1,5násobku průměrné mzdy. Vládě jsme navrhovali, aby strop přímé podpory zaměstnancům byl minimálně 40 tisíc korun. Nižší strop by šel proti konceptu vyšší přidaná hodnota, konec levné ekonomiky, a tedy levné práce. Potřebujeme celkovou flexibilitu nastavení podmínek kurzarbeitu tak, aby se do něj mohl kvalifikovat zaměstnavatel jako celek a nikoli, aby aktivační podmínky byly zpřísněny a podmíněny pouze vazbou na konkrétního zaměstnance. Jsme připravení s vládou o parametrech kurzarbeitu dál vyjednávat,“ řekl pro Echo24 Jan Rafaj, který je viceprezidentem svazu.